First topic message reminder :

Rukiho?! Zaklonila jsem hlavu. ,,To snad ne..Zase jsme ztratili stopu, kso!" sykla jsem spíš pro sebe a zavřela oči. Stejně jsem byla od ostatních dál.

(XDDD )
Chytil som ju no padal som zo stromu XDD .
Dopadol som na chrbat ,zacal som v duchu preklinat vela veci .
A to ze macky spadnu na vsetky 4!!
Az na to ze som si myslel ze mam dolamany chrbat sa Byakuri nic nestalo preto som ju oprel k stromu a ostal som sediet .
Velmi sa mi teraz uz vstavat nechcelo .

Už od sedmi ráno jsem stál na špicce stromu se zavřenýma očima,a trénoval manipulaci s chakrou,také jsem po očku sledoval spící PiliKKu.Měl bych najít Nawakiho,slíbil že mě naučí nějaké techniky.Seskočil jsem dolů a vzal PiliKKu do náručí.Donesl jsem jí z lesa do našeho stanu a položil na provizorní postel.Tak kde jsi nawaki?Aktivoval jsem sharingan a vydal se ho hledat...

Nadalej som sledoval čo sa deje okolo mna.
Pochvílke som si sadol do tureckého sedu a znova meditoval.

Uviděl jsem Nawakiho,jak sedí v jakýmsi polosedu,no odsud to nebylo moc vidět.Seskočil jsem z vysokého stromu přímo před něj.''No ehh...chtěl jsem se zeptat jestli bys mě nenaučil nějaké techniky.''Řekl jsem trochu potišeji a sledoval,co udělá.

Otvoril som oči.
"Môžem ťa naučiť Jutsu aké by si chcel vediet?"

''Umm...vlastně ani nevím,no třeba základní techniku Shunsin,nebo tu ohnivou techniku,co jsi včera použil'',utrousil jsem a poškrábal se na hlavě.

"Naučím ťa Shunshin to by si ako uchiha mal vedieť"
USmial som sa

''Umm...Hai arigato,půjdeme na cvičiště?''Řekl jsem a porozhlédl se kolem.

"Nie nemusíme...pečate nato nepotrebuješ a kedže máš sharingan tak to zvládneš rýchlo"

''Hmm...to doufám''Aktivoval jsem sharingan a sledoval Nawakiho..

Znova som zavrel oči a sústredil sa na nove jutsu.

Vstal jsem a s potěšením zjistil, že spím ve stanu. Nějaká hodná duše mě dala do stanu. Pousmál jsem se a vyšel ven. Cože?! Už je tak pozdě? Bože tak dlouho bych neměl spát. Přešel jsem k nejbližšímu jezírku a opláchl se.

Stála som kúsok od tábora shinobi.. vlastne slušný kúsok.. práve som totiž "trénovala".. aj tak som nemala čo robiť.. v rukách som zvierala Kiby ktoré som držala nad hlavou.. nado mnou zrovna zúrila búrka.. doslova som ju privolala pomocou Kíb.. v tom priamo do mňa napálil blesk.. teda skôr do "nich" .. nabily sa bleskovou energiou pri čom som s nimi švihla pred seba a vyslala som tento blesk.. teda aspoň som sa skúsila vyslať ho na nejaký strom.. problém bol len v tom že to ako keby "explodovalo" kúsok predo mnou

''Arigato'',řekl jsem a zmizel v lese.Začal jsem se soustředit,a učit se Shunshin..

Zívla jsem a zamrkala.
Kde to vlastně jsem? Na zemi uprostřed lesa?
Povzdechla jsem, postavila se a snažila se dostat z oblečení všechny lístky a větvičky, které se na něm zachytily. Jelikož jsem nikde nikoho neviděla a nechtěla jsem je hledat s Byakuuganem, vrátila jsem se zpátky k jezeru.
Procházela jsem se po břehu a přemýšlela.

Počul som kroky a vedel som že je to Shijin.
Postavil som sa a šiel som zanou.
"Shijin počkaj."

Otočila jsem se za hlasem a mírně jsem se pousmála.
"Hai." šeptla jsem a zastavila se.
"Uhmm... Mrzí mě, že jsi kvůli mě dostal od Byakuri takovou ránu. Úplně jsem zapomněla, že se jí potom vždy vymaže paměť..."

''jeeeeee je tu nuda jako u me babicky'' stezoval jsem si a sel na kraj tabora
'' hmn udelam si tady maly divadelko'' vatahnul jsem par vybusnin a zacal je jsem s nimi hazet

"To nevadí aj som si ju zaslúžil za to všetko "
USmial som sa

Sedel som dalej po stromom ,a daval som pozor ci sa nieco nedeje to iste aj Rongu .

"Uhmm... Nebýt tebe, byla by mrtvá. Také si asi dokážeš si představit, že já bych to neudělala." šibalsky jsem na něj mrkla.

"Sám neviem či som jej pomohol alebo viac ulížil"
Usmial som sa.

Pokrčila jsem rameny.
"Kazekage-sama se už snad o ní postará."
Rty mi zvlnil mírný úsměv.
"Ale nemluv už o tom nebo se budu muset začít smát."
Netuším proč, ale nemohla jsem odolat úsměvu.

POstavil som sa pred nu aby zastavila.
"CHcel som sa ti ospravedlnit za to ako som sa choval predtým"

Zarazila jsem se, protože jsem to nečekala.
"To je v pořádku..." zavrněla jsem po chvíli s mírným úsměvem.
"Já ti zase nevěřila, takže jsme vyrovnaní."