Diamantové skály

First topic message reminder :

sídlí zde armáda klanu Kana jejich počet (1 000 členů)
skály potlačují chakru všech
ve skalách je menší sídlo skály ho obklopují dokola není možní se tam dostat a nikdo neví kde skály přesně leží
jsou zde ukryty ty nejtajnější spisy

,,Chcem sa zlepsovat a stat sa clenom akatsuki a pomstit smrt rodicov"

"To je úcty hodný cíl, co budeš dělat, kdyby mě zabili?"

,,Pomstim vas ale nezabiju budem vas aj ochranovat"

zamyšleně ho pozoruju "Líbí se mi tvoje nadšení a zápal. Vítej na mé straně, ale nejsem hodná co se týče tréninků Ruki ti může vyprávět žádný protesty nechci slyšet pokud ano stihne tě trest." povím mu chladně

Usmial som sa.
,,Rozumiem"

,,Co mam teraz urobit?"

"Jdi do kuchyně je v levém křídle najdeš tam Rufuse má pro tebe snídani já se jdu přivítat s armádou." usměju se an něj mile
"Kdžy nebudeš mít co dělat běž trénovat sílu nejleší je posilování se zátěžemí."

,,Dobre" Pousmial som sa.

Isiel som na dvor, zobral som si cinky a zacal posilovat. Potom som si oddychol.

Procházkou jsem šla až ke skalám a rozhlížela se kolem sebe.
Příjemné místo.
Souhlasím. Usmála jsem se.
Vy snílci.
Máš snad něco proti?
Raději se soustřeď na situaci. Bůh ví, co se bude dít.
Trochu jsem zrychlila krok a došla ke vstupu do skal. Dál jsem nešla. Posadila jsem se na jeden balvan a čekala.

Ked som si odpocinul skusal som hadzat kunai.
Zo zaciatku mi to neslo ale potom uz som na to prisiel.

vycítila jsem že je u skal nevítaný host tak jsem vyšla tajným vchodem ven
"Tsukiko, ráda tě vidím." řeknu rychle jí vezmu za loket a vtáhnu do útrop skal, aby nás náhodou někdo neviděl.
"Promiň za to chování." pustila jsem jí
"JE to pro mě nezbepečné stav nouze víš."

Zhmotnil som sa pri a vedel že ma nikto nesleduje.
Hladal som vchod.

Nevedel som nájst vhchod tak som šiel preč
(presun)

Prišiel som znova pred skaly a hladal cestu dovnutra.
"Sakra kde je ta cesta."
ZAčal som klopkat na steny kde by mohol bit otvor.

došla jsem na dvůr stála tam ve dvou řadách armáda o 1000 bojovníků oblečený ve stejných brnění stoupnu si před ně a podívám se na ně spadne na mě dvojnásob očí
"Zdravím Vás jsem vaše velitelka Lady Reina Kana odteď jsem já váš generál." vykřiknu chladně
"HAI!" uslyším sborově usměju se
"Rozchod a trénovat válka se blíží." křiknuznovu bojovíci se ukloní a čekají až odejdu já se otočím na podkaku a jdu k jednomu z vchodů protože jsem zaměřila chakru podél skal, vyjdu z jedného skuliny, která byla skoo jako iluze a hvízdnu na NAwakiho

Prišiel som za Reinou a vošiel za nou dovnutra.

mlčky jsme prošli k sídlu ale dovnitř sme nešli zastavila jsem se u jendoho výklenku posadila se na skálu a podívala se na něj
"Co se děje venku?"

Posadil som sa a pozrel sa na nu
"Raikage ušiel z nemocnice....neviem kde sa nachádza."

"To je všechno? Nic víc?" podívám se na něj překvapeně

"Ani vás to neprekvapuje...a ešte hladal vás Tsukikage."
"Nikomu som nepovedal kde ste "

"Díky. TOmu se musím ozvat. Armáda začala trénovat zbrojí se do války ti dva malí chlapci trénují. Bude to tvrdý boj." pronesu a podídám se na rozlehlé sídlo

"Ja som sa dnes naučil nove jutsu tiež mam natrenované dost....ale potrebujem zabit ešte nejlapšieho kamaráta...ale sám neviem usúdit kto je to"

"Doufám že nemyslíš na mě, neměl by si šanci." řeknu a postavím se

POzriem sa na nu.
"Nemám dôvod ta zabit..ved si ma prijala do Akatsuki."