Diamantové skály

sídlí zde armáda klanu Kana jejich počet (1 000 členů)
skály potlačují chakru všech
ve skalách je menší sídlo skály ho obklopují dokola není možní se tam dostat a nikdo neví kde skály přesně leží
jsou zde ukryty ty nejtajnější spisy

Had se se vzkazem proplazil až ke skalám, kde vzkaz vyplivnul a zmizel.

Odpověď:

drak zakroužil nad skalami
"po těch letech zase doma." řeknu a vezmu si od Daga věci, pomůžu Rufusovi a čekám na NAwakiho jen co seskočí drak zmizí a my se vydáme po kamených schodech dolů do útrop jeskyně kde je kamenné sídlo

Chalanov osm mal na rukách obydvoch a šiel som snimi za Reinou.

vešli jsem do sídla bylo tam ticho
"Asi všichni spí Lady."
"DObře jdi si také lehnou tmy už to zvládneme, díky." pokynu Nawakimu a přijdeme do mé ložnice chlapce aby položil na postel.

POložím ich na postel a čakám čo sa bude diat.

"Jeslti jsi unavený, můžeš si jít taky lehnout pokojů je tu dost." šeptnu
"DO Tsuki je ted pro mě nebezpečné se vrátit." dojdu k němu

"JA sa budem musiet zajtra vrátiti do tsuki..."
lahol som si a zaspal

kývla jsem pohladila ho o tváři pak šla k oběma chlapcům políbila je na čelo a odešla do své pracovny kde jsem si přečetla vzkaz od Tsukiko

Prebudil som sa a začal hladat REinu.

uslyšela jsem z rána hlasy, vypadá to že se sídlo začíný probouzet, vyšla jsem z kancleáře a šla do své ložnice kde byli mí hosté

Ked Reina prišla som hned prišiel ku nej.
"Šefka ako som už včera vravel musím si niečo súrne vybavit neviem či sa vám to bude páčit alebo nie ja to spravím aj keby ma zabijete."
Pozrel som sa na nu

"nešlo by to až po té válce? Budu potřebovat každou ruku." řeknu mile pohladím ho po tváři a podívám se na ty dva chlapce, zřejmě ještě spaly

"Nie ja ho chcem zabit sám aby sa to oko nepremiestnovalo...."
POzeral som sa na nu a chystal sa na odchod.

"Nawaki..." chytím ho za loket
"Teď se to vážně nehodí." podívám se mu do očí doufajíc, že ho to pustí

Ja som bol potichu a pocuval som o com sa bavia.

"Prepáč ale ja to musím spravit...do večera sa vrátim..."
NAklonil som sa na nu a pobozkal som ju.

opětovala jsem mu jeden polibek pak jsem se od něj odvrátila
"Neříkej nikomu kde jsem a dávej si bacha až s ebudeš vracet aby tě nikdo nesledoval." řeknu a jdu k posteli kde údajně spali oba chlapci

Zmenil som sa na vrany a vyletel cez cele sídlo až von
(presun Tsukigakure)

Postavil som sa a otocil k Reine.
,,Kam isiel?"

"Zabíjet." řeknu chladně a podívám se na něj
"Pojď se mnuo do kanceláře, nechci aby se Ruki vzbudil." ukížu na modrovlasého chlapce vedle něj a zamířim do kanceláře

Idem za nou.

otevřu dveře tam už sotjí Rufus
"Vyspal si se?"
"Ano LAdy jakmile se bojovníci o vás dozvěděli chtějí se s vámi přivítat."
"DObře seřaď je na dvoře, přijdu tam a udělej prosím pro Rukiho a tady Nagata snídani."
"Zajisté." a odešel já si stoupla za stůl a pokynula jsem Nagatovi aby se posadil na židli před ním

,,Mam byt potom aj ja na dvore?"

"Můžeš odsud se teď nedostaneš jen přeze mě. Trénovat budeme tady. Takže zeptám se znovu co ode mě očekáváš když si přišel z Kiri sem."