Shumisen

First topic message reminder :

] [/img]

Byakugan je pýcha klanu Hyuga ak sa nemýlim ušklibnem sa ale máš pravdu som amatér toto oko ma stále veľké bohatstvo Kumogakure...

"To je škoda, že mě tu nevidíš ráda. Danzou zmínil Hokageho, a pokud mi paměť slouží, jsem jim stále. Neboj, určitě se s Danzou-sama setkáš." povzbudivě jsem na ni mrkl.
"A ty, asi bys měl sundat masku, zřejmě ses víc, než prozradil." usmál jsem se na zamaskovanýho chlapa.

"Ano, a žádný jiný shinobi nemá právo se s byakuganem ukazovat." odvětila jsem chladně. Je to mrhání tak vzácným darem.

Masku som si zložil.

Ja na tieto veci nemám talent vždy sa prezradím...
Mimochodom rád ťa opäť vidím Assasin-san

"Nejsme tady aby se navzájem uráželi naše doprovody jestli si máte co říct tamhle máte možnost." ukážu na vrchol hory skoro naštvaně a podívám se na Assasina
"Co chceš?"

Nevyžitá hysterka... Myslím si své a dál se tvářím jako hotový anděl.

"Rád bych řekl to samé, ale zrádce vidím opravdu nerad." usmál jsem se.
"Tak přejdeme rovnou k věci." přísně jsem pohlédl na Reinu.
"Chci se svámi dohodnout, na jistém, paktu o neútočení. Válka by neprospěla ani jedné straně, a dohoda se bude týkat, jedině Akatsuki a Konohy- mimo našich spojenců. Řeknu to jednoduše, vy se nestarejte do nás, a my se nebudeme starat do vás."

"Najde se někdo kdo to poruší." řeknu nadále svým tónem
"To se až tak bojíte, že chce uzavřít pakt o neútočení?" a okamžitě si vzpomenu na listiny našeho klanu

Zradca takže on sa o tom dozvedel skôr než som čakal zákerne som sa pousmial...
Reči sa tu šíria naozaj rýchlo...

"Bojíme? Kdybychom se vás báli, tak sem ani nejdeme a rovnou kapitulujeme." založil jsem si ruce na hrudi.
"Konoha má své cíle, a vy jistě taky. Upřímně, plánoval jsem něco jiného, ale Danzou, byl mírnější."

Pakt o neútočení? Zajímavé. pozvedla jsem pravé obočí.
Přistoupí na to?
Pochybuji.
Uvidíme. ušklíbla jsem se a střídavě pozorovala svého bývalého parťáka a Reinu.

Ve mě to docela vřelo, ale nic jsem neříkal. Jen se usmíval. Nedával jsem na sobě nic znát.

"V to případě proč jste to neudělali? Proč chcete uzavřít něco co je pro zločince prakticky nemožné?" povytáhnu obočí

"Nemožné? To se vážně nedokážeš udržet svoji nadprůměrnou zvědavost na uzdě? Už jednou jsem akatsuki pustil, ze své vesnice, udělal jsem to čistě, z dobroty srdce, nelíbilo se mi, jak fňukali." neodpustil jsem si poznámku.
"Nemusím ti sáhodlouze vysvětlovat naše důvody, takže, ještě jednou a naposledy se zeptám. Přijímáš, nebo ne?" nespustil jsem z ní svůj zrak.

mírně jsem se usmála a pomalu šla k němu se slovy
"Co bych z toho měla krom toho, že na mě nebudete útočit? A co by se stalo kdybych nabídku nepřijala?" mluvím příjemnějším hlasem ignorujíc krom jeho všechny kolem

Sledoval som ich rozhovor a pripravoval som sa na najhoršie.

"Můžeš hádat, co se stane, když nabídku nepřijmeš. A radím ti, zůstaň stát, nebo to budu brát jako porušení nastavených podmínek." uchechtl jsem se.
"Není to moc, aby se do vašich záležitostí nepletla, jedna z nejsilnějších vesnic? Určitě sis všimla, že momentálně nejsme s nikým ve spojenectví, a hrabeme si na svým vlastním písečku."

zastavila jsem se kousek od něj
"POkud vím podmínky byli, že se nesmí používat žádné techniky a boje, vypadám snad že bych chtěla bojovat? Momentálně jsem po zranění a nemám na to náladu. Na svém písečku si hrabete až příliš dlouho a já nemůžu uhlídat všechny své spojence a lidi aby neútočili na Konohu, nevím proč bych s tím staříkem měla spolupracovat, jak jistě víš edo tensei nemám zrovna v lásce." řeknu mile a založím si ruce na prsou

"Ne, ale přibližuješ se." znovu se ušklíbnu.
"Asi jsi nerozumněla." opět jsem začal mluvit pomaleji.
"Řekl jsem, že pakt se bude týkat jedině akatsuki a Konohy, ne spojenců."

"K čemu ti bude že na Konohu nebude útočit pět lidí? Hm? Stejně se do Konohy nedostaneme přes vaší obranu, tak čeho se pořád vy bojíte? Nechtěla jsem to říkat, ale jsem jenom žena, to zase nastává ta éra kdy ženy vládli mužům? ASi to tak vypadá." usměju se a otočím se hodím vlasama a jdu zpět ke svému doprovodu a otočím se na něj zpět

Hmm, z mých rtů neunikl povzdech.
"Tak? Jak se rozhodneš?" pevně jsem chytil Seita a Mikomi za předloktí.

"To se musím rozhodnout jako hned?" dívám se na něj víc jak pobaveně, zkkoušejíc ho trošku vyprovokovat
"Rezignuješ to se ti moje minulá návštěva nelíbila že teď ode mě zase utíkáš?"

"No, když jsme vážili tak dalekou cestu, tak ano, teď." pořád je pevně držím.
"Ani ne hele." zasmál jsem se.

Se zájmem jsem rozhovor sledovala. Z tváře mi úsměv nemizel a rozšiřoval se čím dál víc. Tohle jde dobře.

"Z tvých reakcí to vyznělo trochu jinak." zle se usměju "Měla bych třeba možnost přijít staříka Danza a tebe pozdravit do Konohy? kdyby řekla ano?"