Loutkařská akademie

''ják chceš''
pověděl jsem

Přešla jsem ke dveřím a oblékla jsem si svůj černo-modrý plášť.

otevřel jsem dveře a následně jsem se vidal jednou chodbou

Vydala jsem se za ním. Všechny šelmy zůstaly v místnosti, kromě Shi, která nás následovala.

po chvíli jsme došly ke dveřím ředitelny
''tak... tady to je''

,,Zaklepeš ty, nebo já?'' Podívala jsem se na něj.

přišel jsem ke dveřím a zaklepal jsem
''já''
pověděl jsem s úsměvem a následně jsem odstoupil od dveří

Stála jsem vedle něho a Shi si sedla mezi nás.

''vypadá to že tu není, tak budeme čekat ?''
otázal jsem se

,,Ne.'' Rozešla jsme se směrem zpět k pokoji.

''dobře''
následoval jsem ji zpět k mému pokoji

Stál jsem na střeše školy. Měl jsem parádní výhled ale něco mi chybělo. Pevně jsem sevřel kunai a rozplýval se nad tím množstvím tekoucí krve, které tato akce způsobila. Krásná bolest!

"Kuchiyose no jutsu!"

Náhle byl na střeše vedle mne obří pavouk. Přišel jsem k němu, objal ho kolem hlavičky a dal mu pusu pod páté očíčko.

"Ahoj Amando! Miláčku, nemáš pro mě pár svých pavoučků?"

Ani jsem nedořekl a po střeše se začali rozlézat tyto roztomilé potvůrky. Pomocí nich budu vědět o všem co se kde šustne. V tom mě z úvah vyrušil jekot. Přišel jsem k okraji střechy a všiml si na smrt bledé studentky, která právě omdlela. Amanda halt byla na té střeše k nepřehlédnutí. Raději jsem ji zase odvolal, neboť pavoučků mi narodila dostatek a nechtěl jsem budit pozornost.

"Hups... to děvče je arachnofobik... To má docela blbý na naší škole..." pokrčil jsem rameny.

Došla jsem k jeho pokoji, Vypustila jsem šelmy a společně jsme se vydali ven.

''já, musím si něco zařídit tak se běž projít''
pověděl jsem jí s úsměvem

,,Dobře.'' Zavolala jsem za ním. Došli jsme před hlavní vchod a vyšli jsme ven. Cestou se na nás upíraly zraky všech studentů a studentek.

Stále jsem seděl na střeše a pohupoval nohama. Podíval jsem se na věž, která ukazovala čas. Výborně. Už by to mělo fungovat. Pavouci by měli být v celé škole. Aktivoval jsem techniku Hachi-moku a nehnutě seděl. Netrvalo dlouho a viděl jsem vše, co ostatní pavouci. Tak se zaměříme na tréninkové prostory.

Lezl jsem si, když v tom jsem slyšel jekot. O chvíli později se ozvala rána a mé vnitřnosti se rozpskly všude okolo. Nastala tma.

Fujtajksl. To bylo nechutný...

Slídil jsem i v Sasoriho kanceláři a vesele si lezl po stropě. Jiný pavouk zahlédl našeho nováčka. Dělá si srandu? On si sem bude tahat ženské?

Zrušil jsem techniku a moje podvědomí se vrátilo do mé hlavy. Není to špatné, ale někdy je lepší nevědět co se vlastně všude okolo děje. Natáhl jsem se na záda, zapálil si cigaretu a popíjel ledovou kávu. Díval jsem se na oblohu a přemýšlel o kravinách.

Vyšla jsem vem a rozhlédla jsem se okolo sebe. Po stěně lezl malý pavouček. Ble, fuj, aaa. Vnitřně jsem se otřásla. Snad se nebojíš. Vysmívala se mi Shi. Ne, nebojím. Jen nemám pavouky dvakrát v lásce. Po cestě jsme jich viděli ještě několik. Zvláštní bylo, že všichni lezli ze střechy.

přišel jsem k oknu ad íval jsem se z něj ... viděl jsem v dáli Ayame jak se prochází

Potočila jsem hlavu a v okně jsem viděla Taikiho. Usmála jsem se na něj a zvedla jsem ruku v pozdrav.

ušklíbl jsem se
''ta má ale zrak''

Chvíli jsem na něj dívala. Pak jsem mu rukou naznačila, aby šel k nám.

hlavou jsem zakynklal což znamenalo že jsem nechtěl

Naklonila jsem hlavu na stranu, přimhouřila jsem oči, prstem jsem ukázala na místo vedle mě a ostře jsem se na něj podívala.

opět jsem zakynklal hlavou

Zamračila jsem se. Pak jsem ale upustila od rozkazování a nahodila jsem prosebný výraz.