Hřbitov u vesnice Suiren Hana

Vysmekla jsem se a jeho ruku si odtrhla od úst.

"Opatrně, mám celé tělo popálené, víte jak mě bolí každý pohyb?" otočila jsem se na Tadashiho. Tím pádem jsem viděla i Tsuyoshiho. Heh... sakra. Jak se sem tak rychle dostal?

"Též zdravím." nasadila jsem bolestný úsměv a doufala že mě nepozná.

Nic se neděje... nic se neděje... vůbec nic se neděje...

Usmial som sa naňho.
"Sme z konohagakure, prichádzame v mieri. Chceme vyjednávať."
To je zlé.

Zatraceně... Koledujeme si o parádní průšvih... Pokud se vidina smrti dá nazvat průšvihem. Nečekala jsem na nic a rovnou zaútočila na našeho nepřítele svým Shukukenem. Co je s Tadashim po té ráně mi taky dělá starost, ale teď na to není čas.

Pochybujem, že nás len tak nechá odísť.
Postavil som sa zo zeme.
"Mikomi-sama, neostáva nám nič iné, než bojovať. Pripravte sa, ak chceme prekonať jeho rýchlosť, naša spolupráca musí byť perfektná."

Přikývla jsem na znamení souhlasu. Nic jiného nám opravdu nezbývá.

"Hai. Ostatně jsme jedna krev. Takže se tak trochu známe." pousmála jsem se.
Mávla jsem rukou a vystřelila několik čakrových jehel na našeho protivníka. To by ho mělo trochu zaměstnat.

Snad se Tadashi z té pecky do obličeje vzpamatoval. Já bych to tak rychle nerozdýchala. No jestli mi dneska předělá tenhle magor i obličej tak se asi fakt půjdu oběsit..

"Teraz máme príležitosť!" Pripravil som si vyhovujúcu pózu.
"Mikomi-sama, vyhoďte ma do vzduchu!"

Sice mi to přišlo kapku divné ale na nic jsem se neptala. Ostatně vyhazování do vzduchu jsem v poslední době trénovala. Rozeběhla jsem se a nedostatek síly jsem nahradila švihem a přidáním fuutonu, takže se Tadashi pěkně proletěl. Stála jsem stále připravená zaútočit a popřípadě ho krýt.

Ten blbec je sice rychlý, ale potřeboval by byakugan aby se sám div nepřizabil.

"To je ono! Kaiten!" Vyskočil som s úmyslom rotovať a jej technika ma pohnala vpred. Hnal som sa zo vzduchu rovno na Tsuyoshiho. Nebola možnosť úniku.
Toto nemôže stihnúť ani on!

Opakovane si mi ukázal svoju vyspelosť.
Ticho! Podobné chyby sa stávajú, mohol si ma na to upozorniť sám!
Blíži sa. Uvedomil som si moju situáciu. Pravú ruku som nastavil pred seba a skríkol.
Ohnivá špirála poškodila a zastavila Tadashiho kaiten.
Tak toto je prvá ohnivá technika, ktorú ťa vidím použiť.
Mohlo by to byť tým, že si svoje esá schovávam aj pred tebou, nemyslíš?
Povedal by som skôr, že je to zatiaľ jediné, čo dokážeš.
Mohol by si už láskavo prestať to komentovať?!

Oheň nebol natoľko silný, aby ma popálil. Napriek tomu som bol nútený prestať sa točiť a dopadol som na zem až za Tsuyoshiho.
"Mikomi, teraz je tvoj!"

Běžela jsem dopředu ale nohy mě zradily. Dívala jsem se na ten oheň a měla pocit, že zase cítím jaké to je mít plameny po celém těle. V běhu jsem klopýtla a ztratila rovnováhu. Tak tak jsem se udržela na nohách. Všechny rány jako kdyby se znovu otevřely... já... nemůžu sakra!!!

Poprvé v životě jsem se začala třást po celém těle a nebyla schopná se hnout. Jen jsem se dívala do plamínků a marně se snažila něco říct. Nohy se mi začaly podlamovat. To teplo jsem cítila i na tu dálku...

Proboha snad jsem... to nemůže být pravda... Já přece nikdy...

Sakra, čo zasa?!
Odrazil som sa a skočil zozadu po Tsuyoshim, aby som zaujal jeho pozornosť.

Gome... gome... gome... Tohle mi proletělo hlavou než mě udeřil do břicha. Vykřikla jsem, protože to byl úder právě do ošklivě popáleného místa. Když jsem zády jela po zemi, nebylo to o nic lepší.

Pomalu jsem se zvedala na nohy a snažila se ignorovat veškerou sedřenou kůži. Kůže... co to je? Já jsem teď akorát samé živé maso zatraceně...

Pohlédla jsem na Tsuyoshiho... dokud nemá ten oheň, dokážu naplno bojovat! Bolest mě nezastaví.

Priskočil som k nej a zaujal pózu na kaiten.
"Jeho údery nie sú až tak silné, ale tá rýchlosť je zlá. Ako náhle sa rozhodne, že po nás pôjde naostro, môže to byť rýchly koniec. Som pripravený vás ochrániť, vyzerá to tak, že jeho techniky kaitenom neprerazia."

Má pravdu. S tak slabým ohníkom nič nezmôžeš.
V tom prípade použijeme iný. Prosím, toto je dôvod, prečo som si nenechal amputovať ľavú ruku.
S ťažkosťami som ju nadvihol pred seba a začal do nej uskladňovať oheň.
To je ten tvoj brilantný plán? Použiť znova tú techniku? Druhý krát ti už s ňou nepomôžem.
To je mi jedno. Ak to nebudem skúšať, nenaučím sa to, nie?

Zavrtěla jsem hlavou. Nemůžu bejt tak nepoužitelná! Už jsem byla na tolika misích a nikdy jsem nebojovala tak příšerně jako dnes.

"Já můžu bojovat! Sám jste říkal že musíme spolupracovat a..." v tom jsem si všimla, že Tsuyoshi znovu používá plameny.

"Ne... ten oheň ne... zatraceně proč..." zakňučela jsem tiše a v polodřepu se začala zase třást.

"Gome..."

"Oheň?" Konečne mi to došlo.
Rozumiem. Bola popálená ohňom, preto tá citlivosť. A odvtedy má z plameňa fóbiu. Keby som to len bol vedel, teraz už nie je iná možnosť. Nemôže sa hýbať a on sa zjavne chystá na niečo väčšie. Pravdepodobne to nevyblokujem. Takže...
Tentokrát som rýchlosťou zahviezdil ja.
Zozadu som sa chystal Tsuyoshiho škaredo napadnúť. Vedel som, že ho musím zbaviť schopnosti používať chakru, ak chcem zamedziť ten oheň. Je to posledná šanca.
"Hakke Rokujūyon Shō."

A si v prd*li.
Preslávil som sa tým, že som pomocou svojho Iaida schopný odseknúť končatiny skôr, než súper použije techniku. A teraz, keď ku mne navyše prišiel tak blízko...
Tasil som meč a odťal mu ruku, než mi stačil naložiť 3 údery.
Nehovoril si, že ho nezabiješ?
Nezabijem, ale toto som urobiť musel.

Spadol som na zem a pevne si zovieral rameno.
Grrrrrrrrrrr! To bolí! Zaťal som zuby.

"Dávejte pozor..." vypravila jsem ze sebe i když jsem měla vyschlo v krku. Pousmála jsem se nad tím co se chystá udělat. Nejen že mu zablokuje čakru, ale ještě ho zpomalí... to je naše šance.

Rozdýchávala jsem se a povedlo se mi postavit na nohy. Nicméně svoje tělo jsem stále neovládala tak dokonale jak bych potřebovala. Když jsem znovu zaměřila pohled dopředu, s hrůzou jsem zjistila, že Tadashi je... jak to jen říct... velmi těžce raněný.

"Tadashi-sama!" zařvala jsem a rozeběhla se bezmyšlenkovitě dopředu.

Za tohle toho ha**la zabiju!

Místo Shukukenu jsem tentokrát použila obyčejný Juuken, který ho neměl znehybnit, nýbrž rovnou zabít.