Okolí Konohy

Najednou jsem si uvědomila, že tam někde musí být Alex. "Ne!" vykřikla jsem a rozeběhla jsem se kupředu. Bolest jsem nevnímala. Jediné co jsem cítila byl strach o svou sestru.

rychle jsem se postavil a předběhl jsem jí a po té jsem se postavil zády k ní
''chyť se a nenamáhej se''

Nic jsem nanamítala jelikož jsem nechtěla ztrácet čas. Pevně jsem se chytila.

vběhl jsem do dýmu kde nic nebylo a jen jsem utíkal a snažil jsem se zjistit kde je alex

Měla jsem divný pocit. "Zastav!" Od probuzení jsem Aonbiho necítila, ale teď jako by se mě snažil varovat...

zastavil jsem a jen jsem stál a čekal ...

Slezla jsem mu ze zad. Zavřela jsem oči a vypustila čaku. Chvíli kolem mě kroužila a pak se vydala určitým směrem. Zahlédla jsem, jak tam hoří. Vyděšeně jsem se tím směrem koukala.

''co se děje ?''
otázal jsem se jí a stál jsem vedle ní

"Alex je tam." ukázala jsem třesoucí rukou. Rychle jsem se tam rozeběhla.

běžel jsem za ní
- přesun ulice i se shiz

Bol som už pomerne ďaleko od Konohy, kde sa ešte stále bojovalo.
Dokázal som sa vzoprieť Orochimarovej vôli, to nie je náhoda. Pravdepodobne sa momentálne sústredí na inú techniku. Mne neostáva iná možnosť ako nenechať sa zapečatiť a počkať, kým Orochimara niekto nezabije.

Co má v plánu?
Objevil jsem se na stromě pár metrů od Hanzoua. Nic jsem neříkal, jen jsem ho sledoval.

Darilo sa mu, ani som si ho nevšimol, teda až do chvíle, keď zapraskal konárik.
"Ak si niekto z Konohy, môžeš sa ukázať. Máme totiž rovnakého nepriateľa."

Stejného nepřítele, copak chce zradit Orochimara? No co, teď to stejně už nemá cenu.
Seskočil jsem z toho stromu a podíval se na něj, "o čem to mluvíš? Možná máme stejného nepřítele, ale ty jsi nepřítel taky. Myslíš, že teď k sobě budeme milí?"

Objevila jsem se těsně za Itachim. Byla to čest s ním opět spolupracovat. Nic jsem neříkala, věděla jsem, že Itachi o mě ví a tak jsem jen podezřívavě pozorovala toho muže.
Jeho slova mě překvapila. Zřejmě o nás věděl, nemělo cenu dál se schovávat.
Seskočila jsem z větve vedle Itachiho.

Pohliadol som k nemu.
"Orochimaru ma vyvolal pomocou zakázanej techniky, momentálne je schopný manipulovať s mojim telom. Sám pre vás preto nepredstavujem žiadnu hrozbu. Budem iba rád, ak sa ho zbavíte, s radosťou vám poviem, kde presne sa momentálne nachádza."

Položil som ruku na Hanzovu hlavu, kde sa objavila pečať.
"To ale nemôžem dopustiť."
Kotonom stvrdenou rukou som ho odbil do lesa a pritom som sa milo usmieval.

Nemohol som hovoriť, ani sa hýbať tak ako som chcel.
Využil moju nepozornosť.
(presun)

"Jsem si jistá, že dokáží Orochimara porazit, ale to je teď v rukou jiných. My tady máme ji-.." Zasekla jsem se, když jsem uviděla jinou postavu. Už jsem ji někdy viděla, ale kde?!

Při nejmenším fascinující, dívím se, že mě to ještě překvapuje.
Poupravil jsem si ANBU masku, "A kdo jsi zase, ty?"
Letmo jsem se otočil na Yoko a mávnutím ji pozdravil, pak zase zpět na Hiruka.

"Asi mi aj tak neuveríte, ak by som vám to povedal. Postačí snáď možno iba toľko, som Orochimarova pravá ruka."
Letmo som vystrčil a hneď potom zastrčil úzky hadí jazýček.

PRechádzal som sa po okolí a zazrel Itachiho.
Šiel som pomalým krokom ku nemu ale nevšimol som si Hiruka.

"To jsme si mohli domyslet. O důvod navíc, proč by jsi měl zmizet.." Řekla jsem hlasitěji, než jsem měla původně v plánu.
Kso.. Kdo to zatraceně je?! A proč se mi zdá být tak povědomí?

ANBU masku jsem si sundal, na tváři se objevil stále neutrální výraz, přivřel jsem oči. Tak pravá ruka...
"Zajímavé, vážně zajímavé." Nawakiho jsem si nevšiml, stále byl od nás celkem daleko.

"Vyzerá to, že vás budem musieť oboznámiť s mojou Kekkei Genkai. Ako ste si už isto mohli všimnúť, je to Kouton, kovový element. A takto vyzerá v boji."
Čo najsilnejšie som sa napriahol a celou silou udrel tou rukou do zeme. Následky vyzerali podobne ako keď to predvádzala Sakura.