Brána Sunagakure

Nepodarilo sa mi uniknúť. Mal som to šťastie, že vzhľadom na moje kvapalné skupenstvo jed na mňa nemohol pôsobiť, no raiton ma dostatočne zbrzdil a ja som stratil vedomie.

Ninja 5.
Zrušil jsem techniku. "Hajzl jeden!" otočil jsem se na ninju 4. "Dej vědět Anbu, co se stalo! Ať okamžitě informují Kazekage!" pak jsem se otočil na oddechujícího ninju 3. "Odveď ho do vězení. Chvíli potrvá než se probere. Já si vezmu výzkumnou jednotku a jdu po tom dědkovi! Musíme je najít! Postarejte se, ať dopraví tyhle do nemocnice a HNED!"
Všichni se zvedli a šli dělat, co jsme jim řekl, zatím co já se s několika pátracími tými rozeběhl do pouště.
Ninja 3.
Došel jsem ke Kaitovi a svázal ho, provazy jsem upevnil chakrou. Pak jsem ho vzal a šel ho předat na Anbu velín, pod kterým bylo také přísně střežené vězení.

Proběhla jsem bránou, ani jsem se neohlédla. Pospíchala jsem k vězení. Měla jsem takový vztek! Zastavil mě však Anbu, který skočil přede mě.

Anbu 1.
"Kazekage-sama. Vězeń se ještě neprobral." informoval jsem ji. "Výzumné týmy se zatím nevrátili, ale podle zprávy je pátrání bezvýsledné."

Bolestně jsem zavřela oči a ruce zatla v pěst, až se mi nehty zakously do kůže. "Dobrá... jdu si zařídit pár věcí do kanceláře. Hned jak se probudí dáte mi vědět, rozumíš? Okamžitě!!" rozeběhla jsem se do kanceláře.

Objevila jsem se s malou v náručí před hlavní bránou. I když jsem si říkala, že je to v tuhle chvíli nemožné, ulevilo se mi. "Vítej v mé vesnici." otočila jsem se na Taikiho.

''počkat... vy''
ukázal jsem na ní prstem
''jste kazekage ?''
na tváři se mi objevil zamyšlený výraz

Pousmála jsem. "Ano, bohužel..." ušklíbla jsem se. Všimla jsem si ninji v bráně a pohlédla na něj. "Prosím běžte a najděte mého přítele. Řekněte mu, že jsme s dcerou v nemocnici... ať co nejdřív přijde..." obrátila jsem se se zpět k Taikimu. "Budu ráda, když půjdeš se mnou... nemocniční kafe sice nic moc, ale lepší než nic ne?!" pousmála jsem se.

Ninja 4.
"Hai Kazekage-sama." Přikývl jsem a rozeběhl jsem se pryč.

''dobře''
pousmál jsem se
''tak pojďme ať si můžete také konečně odpočinout''
začal jsem jí opět vykat

Přikývla jsem. "Tak pojďme..." rozešla jsem se do středu vesnice k nemocnici.

''hai''
šel jsem za ní
- přesun

Dal jsem strážným ninja kartu a ti nás nechali projít.
(Přesun)

Vyšli jsme z Kiri směrem do Suny.

Priletime pri branu suny a ja sa zacnem smiat Spomienky...to bude lahke! Usmejem sa a dalekohladom pozorujem okolie

Přiletíme hned za ním a Shi, vzrušená z nadcházejícího boje, hluboce zavrčí. ,,Bude legrace.'' Usměju se.

Seskočila jsem z jednoho z domů. Zamračeně jsem si prohlížela blon´datého vetřelce. Co tu sakra chce? Dopadla jsem doprostřed ulice.

,,A hele, už jí tady máme.'' Poznamenala jsem tiše.

Zacnem sa smiat a s vtakom zacnem strmhlavo padat priamo na kazekage ja som zoskocil a vtak na nu letel

Společně se Shi seskočím na střechu jedné budovy a pták, na kterém jsem letěla ve vzduchu krouží a čeká na vhodnou příležitost.

Vyvolala jsem Gaaru a obalila si celé tělo pískem, takže na mě nemohl. Rukou jsem zvedla klapku na oku, abych mohla situaci prozkoumat sharinganem.

Hmm Pozriem na nu To je ten soplak ktoreho som uz raz chytil? Zacnem sa smiat
Vtak hned pri nej vybuchne

Vedle Kazekage se objevili hned tři muži oděni v ANBU oblecích a rychle se skyrjí před výbuchem.
ANBU 1:
"Kazekage-sama? Díky velitelovi jsme byli upozorněni na velice silnou chakru a.." Odmlčel jsem se a svůj pohled upřel na osoby před sebou.
ANBU 2:
Chytil jsem se jeho nedokončené odpovědi a z pokleku vstal. "Kazekage-sama, jak jste si sama již všimla musíme být opatrní.. Velitel říkal, že mají hodně silnou chakru, ale díky vaší vlastní chakře a písku to víte naprosto stejně. My jsme zde hlavně proto, abychom vás ochránili.." Odmlčel jsem se a připravil se k boji.
ANBU 3
Přeměřil jsem si osoby podezřívavým pohledem. Jedna se nacházela ve vzduchu druhá na zemi. Zajímavé..
"Kazekage-sama, posili jsou již na cestě. stačí říct a přesunou se sem okamžitě.." Dodal jsem a zaujal bojový postoj, stejně jako mí společníci.

"V pořádku!" písek odolal tlaku a sesunul se vedle mě. "Pokusíme se je zvládnout." zamračila jsem se a vyvolala všechny loutky. "Co tu chtete?!" křikla jsem k Deiovi a Ayame.