Yumi Yotsuki [Genin]
2 posters
Ns: Go on :: Text RPG :: NS: Go on :: Vaše postavy :: Kumogakure no Sato :: neaktivní postavy
Strana 1 z 1
Yumi Yotsuki [Genin]
Vesnice: Kumogakure
Hodnost: Genin
Kekkei genkai: -
Sensei: Raidon
Podstata: raiton
Klan: Yotsuki
Přezdívka: Kukkī
Pohlaví: Žena
Narozena: 2. 10.
Věk: 13 let
Výška: 147 cm
Váha: 46 kg
Krevní skupina: B-
Cíl: Ochránit svého přítele Rena, být věrna své vesnici a stát se novým Raikage.
Styl boje:
Yumi je především specialista na taijutsu a genjutsu. Není se čemu divit, její dědičná obrovská rychlost jí boj velmi usnadňuje. Yumi si tedy zakládá na své rychlosti, síle, důvtipu a využití rázného, nečekaného úderu. Sem tam využije nějaké své jednoduché genjutsu, kterým doplňuje svou rychlost.
Je velmi bystrá, dokáže registrovat velké množství podnětů najednou a pobrat široké spektrum kolem sebe. Jinak je nadprůměrně rychlá, průměrně inteligentní, ale do všeho dává vůli a snaží se.
Vybavení:
Meče, ani jiné zbraně u ní neuvidíte, matka byla vždycky proti zbraním a je s podivem, že u sebe Yumi může mít alespoň kunaie. Nosí také lékárničku a pár výbušných lístků (celkem deset kusů).
Charakter:
Yumi je takový malý, naivní blázen. Hrozně ráda si hraje, provokuje lidi, zkouší, co vydrží nebo se ostatním posmívá. Někdy je cynická, ironická a sarkastická, jindy důvtipná, veselá a rozpustilá. Je puberťačka, mění se jako jarní počasí, jednou prší a hřmí, jindy svítí slunce.
Yu je obyčejně kli´das, prosazuje si vlastní názory, jde si za svým, ale neomezuje nikoho jiného. Ráda se baví a blbne. Často se do věcí vrhá po hlavě, bez rozmyslu, protože její impulsy jí to prostě řekly.
Je taky opravdu veselá a zvědavá, svobodomyslná. Byla vždy bystrá, netrpělivá, neustále něco vyprávěla, stejně jako se pořád na všechno ptala. Dost možná by se dala nazvat také zasněnou, s hlavou v oblacích, přinejmenším určitě snílek.
Je to prostě takový flegmatik, co nemá potřebu se s kýmkoliv hádat, cokoliv řešit, nebo se čímkoliv zabývat. Naopak tomu je ale nenapravitelná optimistka a pořád ještě věří v lidskou dobrotu a ninjovskou čest.
Vzhled:
Jediná dcera Raikageho je spíše, nebo možná určitě celá maminka. To po ní má dlouhé, kaštanové vlasy, které už začínají nabírat rubínový odstín, stejné barvy, kterou má i její matka. Po ní je taky stejně světlá. Vlastně, Yumi celá je taková nepřirozeně bledá, bezbarvá! Bledé, popelavě modré, chladně průhledné oči, bledá pokožka. Jo, spousta lidí se ptá, jestli je zdravá.
Yumi je docela malá, ale na jejích patnáct let to není nic neobvyklého. Působí křehkým, milým dojmem. Přátelsky se tváří, na rtech jí skoro pořád hraje úsměv, vždyť není důvod smutnit! Ráda se směje, vtipkuje, vypráví, otravuje, brebentí, chichotá se… zkrátka je to takový zasněný, bláhový blázen, který si neúnavně pokračuje k tomu, co chce sám!
Oblíbené a neoblíbené:
Yumi je vegetariánka. Vyplívá to z jejího přesvědčení, že všechna zvířátka jsou roztomilá a sladká, proto by žádnému z nich na život nesáhla. K jídlu má nejradši sladké, cpala by se jím od rána do večera, ráda cumlá švestky a cukr. Co ovšem opravdu miluje, jsou sušenky. Vlastně se téměř nestane, že by nějakou v ruce, nebo puse neměla. Pekla je její babička, potom matka a teď už je umí i ona sama, no nedá na ně dopustit!
Nemusí mlhu, mnohem raději má sluníčko a teplo, vyhřívá se stejně jako kočka a spokojeně se válí. Vždycky ráda spala, je jako medvěd, co na zimu zalézá a protože v Kumo je zima celkem často, i Yumi zalézá celkem často. Pak ale následuje super hyper energická část její povahy.
Minulost:
Právě vykvétaly sakury, když se v nemocnici v Kumo narodila malá, hnědovlasá holčička. Dostala jméno Yumi.. ano, krásná, to se k ní přece hodilo! Její bledě modré oči pozorovali zvědavě okolí a taky krásnou, bledou tvář její vlastní maminky, která se na ní láskyplně usmívala. Kde byl Yumiin otec..? Nikdo nevěděl. Taki Yotsuki, maminka téhle právě narozené panenky, to nikdy nikomu neřekla a úzkostlivě tajemství bránila.
Malé Yumi to bylo fuk, vždyť byla miminko, spala a jedla, jedla a spala a nic víc ke spokojenému životu nepotřebovala. Protože se narodila dřív a byla příliš malinká, museli si je ještě v nemocnici nechat, no netrvalo dlouho a hrdá maminka si mimčo nesla domů.
Yumi rostla spokojeně, sotva jí narostli první zoubky, ochutnala něco, co jí doprovází celý život – sušenky. Snad právě pro její lásku k těmhle kulatým, čokoládovým dobrotám ji maminka začala říkat Kukkii. Také v tomhle období začala maminka čím dál častěji navštěvovat nemocnici. Kukkii to nevadilo, nechápala, co se děje, naopak si to užívala, protože vždycky od mamči dostala sušenku, aby byla hodná.
Yumi pomalu rostla, hrála si, zlobila, běhala a poznávala svět, zatím co Taki stále častěji posedávala, nebo polehávala. Bledá, nemocná žena, která se s láskou dívala, jak její malá holčička šťastně roste.
Kukkii se jen málokdy dostala ven. Ani to neměla moc ráda.. byla sice veselá, ale spíš nesmělá holčička a ostatní děti jí dost často šikanovali. Brali jí hračky, šlapali na bábovičky a tak byla radši s maminkou. Většinou jí seděla na klíně, nebo ležela vedle ní na posteli a poslouchala její pohádky. Nebyly to ani tak pohádky, ale spíš příběhy.. příběhy o velkém shinobi, o ninjovi, který chránil své milované a svou vesnici.
Yumi milovala tyhle historky, cítila k tomu ninjovi obrovskou úctu, velikánkou hrdost, jako by ho znala, jako by existoval. Matka se vždycky smála jejímu nadšení a prosbám o další příběhy. Mrzelo ji, že nemůže říct dceři pravdu…
Rok míjel rok a přišel čas nástupu do akademie. Yumi se toho dne obávala jako nikdy předtím. Nerada byla s lidmi, bála se dětí a navíc, tížilo jí vědomí, že maminka není v pořádku. Takiin stav se opravdu zhoršoval a už i malému děcku, kterým Yumi byla, to začínalo docházet.
Šla pomalu a tiše, co možná nejnenápadněji, aby si jí žádné děcko nevšimlo. Ve třídě už tak bylo většina děcek zabrána do hovoru s jinými, všude byly skupinky a mezi tím vším mumrajem malá Yumi, která chtěla strachy utéct a schovat se do maminčiny teplé náruče. Tiskla k sobě pytlík sušenek, když stoupala po schodech k jednomu z prázdných míst.
Vedle seděl kluk, o nic jinačí, než všichni okolo a přece byl něčím jiný. Všechny děti se mu vyhýbaly a ani on se netvářil, že by mu to vadilo, no Yumi nic jiného nezbylo. Nejistě se dívala kolem sebe, ale neklamně její zrak stejně sklouzával k němu, až ho to zřejmě naštvalo a zeptal se, co je.
Trochu nejistě zavrtěla hlavou. „Nic.“ Tiché a jednoduché, snad s trochou naděje. „Jsem Yumi… ch-chceš sušenku..?“ natáhla k němu ruku s pytlíkem a poprvé za celý den se usmála. Tenkrát si Ren tu sušenku opravdu vzal a snad nevědomky tím dal Yumi tichý slib. První opravdový přítel…
Díky Renovi se Kukki začalo na akademii líbit. Hráli si spolu, blbnuli, učili se, ale to hlavní, byli pořád spolu.
Ne, že by byla nějaký dobrý žák, byla na to příliš aktivní, příliš živá, ale vždycky jí všechno zajímalo a chtěla všechno vědět, takže se přece jen něco naučila. Byla vždycky nadaná na taijutsu, aby ne, však svou rychlost měla předem danou v genech, navíc začala využívat své schopnosti i v genjutsu. Snad právě tahle kombinace jí pomohla a ona úspěšně zvládla zkoušky a stala se geninem, stejně jako Ren.
Dostala se do týmu s dvěma kluky, kteří jí dřív šikanovali a ona z toho byla upřímně nešťastná, no to nevěděla, že přijde něco mnohem, mnohem horšího..
Útok na Kumo..
Dívala se z okna, jak celá vesnice hoří, vyděšené oči její matky.. nakonec jim pomohl nějaký shinobi a odnesl její matku do bezpečí, no i tak všechen ten stres a strach o holý život…
Tenkrát v noci, když se tísnili s dalšími lidmi v úkrytu a Yumi se bála o svého přítele, jí matka svěřila neuvěřitelné tajemství. Tenkrát v noci jí řekla zcela nový, neuvěřitelný příběh. Příběh o známém ninjovi a jeho tajné lásce. Příběh jejího zrození. Tenkrát v nejstrašnější noci jejího života přišla nejšťastnější zpráva.. otcem byl její hrdina, samotný Raikage..
Bohužel, matčina nemoc už byla tak strašná a prostředí tak nehostinné, že její křehké tělo nevydrželo. Do rána zemřela..
Pro Yumi to byla hrozná rána a nedokázala jí utěšit ani přítomnost Rena, který naštěstí útok přežil také. Trvalo týdny, než se znovu dokázala usmát a ten obrovský pocit vytržení je v ní pořád.
K veselejší části příběhu? Ač Yumi přišla o milovanou matku ve stejnou chvíli našla svého otce.. její život má teď jediný směr.. najít ho!
Body:
Taijutsu: 2.5
Ninjutsu: 0.5
Genjutsu: 2
Inteligence: 2
Síla: 2
Rychlost: 3.5
Chakra: 1.5
Ruční pečetě: 1
Techniky:
E rank
Všechny
C rank
Dissolving Petal Genjutsu
Hodnost: Genin
Kekkei genkai: -
Sensei: Raidon
Podstata: raiton
Klan: Yotsuki
Přezdívka: Kukkī
Pohlaví: Žena
Narozena: 2. 10.
Věk: 13 let
Výška: 147 cm
Váha: 46 kg
Krevní skupina: B-
Cíl: Ochránit svého přítele Rena, být věrna své vesnici a stát se novým Raikage.
Styl boje:
Yumi je především specialista na taijutsu a genjutsu. Není se čemu divit, její dědičná obrovská rychlost jí boj velmi usnadňuje. Yumi si tedy zakládá na své rychlosti, síle, důvtipu a využití rázného, nečekaného úderu. Sem tam využije nějaké své jednoduché genjutsu, kterým doplňuje svou rychlost.
Je velmi bystrá, dokáže registrovat velké množství podnětů najednou a pobrat široké spektrum kolem sebe. Jinak je nadprůměrně rychlá, průměrně inteligentní, ale do všeho dává vůli a snaží se.
Vybavení:
Meče, ani jiné zbraně u ní neuvidíte, matka byla vždycky proti zbraním a je s podivem, že u sebe Yumi může mít alespoň kunaie. Nosí také lékárničku a pár výbušných lístků (celkem deset kusů).
Charakter:
Yumi je takový malý, naivní blázen. Hrozně ráda si hraje, provokuje lidi, zkouší, co vydrží nebo se ostatním posmívá. Někdy je cynická, ironická a sarkastická, jindy důvtipná, veselá a rozpustilá. Je puberťačka, mění se jako jarní počasí, jednou prší a hřmí, jindy svítí slunce.
Yu je obyčejně kli´das, prosazuje si vlastní názory, jde si za svým, ale neomezuje nikoho jiného. Ráda se baví a blbne. Často se do věcí vrhá po hlavě, bez rozmyslu, protože její impulsy jí to prostě řekly.
Je taky opravdu veselá a zvědavá, svobodomyslná. Byla vždy bystrá, netrpělivá, neustále něco vyprávěla, stejně jako se pořád na všechno ptala. Dost možná by se dala nazvat také zasněnou, s hlavou v oblacích, přinejmenším určitě snílek.
Je to prostě takový flegmatik, co nemá potřebu se s kýmkoliv hádat, cokoliv řešit, nebo se čímkoliv zabývat. Naopak tomu je ale nenapravitelná optimistka a pořád ještě věří v lidskou dobrotu a ninjovskou čest.
Vzhled:
Jediná dcera Raikageho je spíše, nebo možná určitě celá maminka. To po ní má dlouhé, kaštanové vlasy, které už začínají nabírat rubínový odstín, stejné barvy, kterou má i její matka. Po ní je taky stejně světlá. Vlastně, Yumi celá je taková nepřirozeně bledá, bezbarvá! Bledé, popelavě modré, chladně průhledné oči, bledá pokožka. Jo, spousta lidí se ptá, jestli je zdravá.
Yumi je docela malá, ale na jejích patnáct let to není nic neobvyklého. Působí křehkým, milým dojmem. Přátelsky se tváří, na rtech jí skoro pořád hraje úsměv, vždyť není důvod smutnit! Ráda se směje, vtipkuje, vypráví, otravuje, brebentí, chichotá se… zkrátka je to takový zasněný, bláhový blázen, který si neúnavně pokračuje k tomu, co chce sám!
Oblíbené a neoblíbené:
Yumi je vegetariánka. Vyplívá to z jejího přesvědčení, že všechna zvířátka jsou roztomilá a sladká, proto by žádnému z nich na život nesáhla. K jídlu má nejradši sladké, cpala by se jím od rána do večera, ráda cumlá švestky a cukr. Co ovšem opravdu miluje, jsou sušenky. Vlastně se téměř nestane, že by nějakou v ruce, nebo puse neměla. Pekla je její babička, potom matka a teď už je umí i ona sama, no nedá na ně dopustit!
Nemusí mlhu, mnohem raději má sluníčko a teplo, vyhřívá se stejně jako kočka a spokojeně se válí. Vždycky ráda spala, je jako medvěd, co na zimu zalézá a protože v Kumo je zima celkem často, i Yumi zalézá celkem často. Pak ale následuje super hyper energická část její povahy.
Minulost:
Právě vykvétaly sakury, když se v nemocnici v Kumo narodila malá, hnědovlasá holčička. Dostala jméno Yumi.. ano, krásná, to se k ní přece hodilo! Její bledě modré oči pozorovali zvědavě okolí a taky krásnou, bledou tvář její vlastní maminky, která se na ní láskyplně usmívala. Kde byl Yumiin otec..? Nikdo nevěděl. Taki Yotsuki, maminka téhle právě narozené panenky, to nikdy nikomu neřekla a úzkostlivě tajemství bránila.
Malé Yumi to bylo fuk, vždyť byla miminko, spala a jedla, jedla a spala a nic víc ke spokojenému životu nepotřebovala. Protože se narodila dřív a byla příliš malinká, museli si je ještě v nemocnici nechat, no netrvalo dlouho a hrdá maminka si mimčo nesla domů.
Yumi rostla spokojeně, sotva jí narostli první zoubky, ochutnala něco, co jí doprovází celý život – sušenky. Snad právě pro její lásku k těmhle kulatým, čokoládovým dobrotám ji maminka začala říkat Kukkii. Také v tomhle období začala maminka čím dál častěji navštěvovat nemocnici. Kukkii to nevadilo, nechápala, co se děje, naopak si to užívala, protože vždycky od mamči dostala sušenku, aby byla hodná.
Yumi pomalu rostla, hrála si, zlobila, běhala a poznávala svět, zatím co Taki stále častěji posedávala, nebo polehávala. Bledá, nemocná žena, která se s láskou dívala, jak její malá holčička šťastně roste.
Kukkii se jen málokdy dostala ven. Ani to neměla moc ráda.. byla sice veselá, ale spíš nesmělá holčička a ostatní děti jí dost často šikanovali. Brali jí hračky, šlapali na bábovičky a tak byla radši s maminkou. Většinou jí seděla na klíně, nebo ležela vedle ní na posteli a poslouchala její pohádky. Nebyly to ani tak pohádky, ale spíš příběhy.. příběhy o velkém shinobi, o ninjovi, který chránil své milované a svou vesnici.
Yumi milovala tyhle historky, cítila k tomu ninjovi obrovskou úctu, velikánkou hrdost, jako by ho znala, jako by existoval. Matka se vždycky smála jejímu nadšení a prosbám o další příběhy. Mrzelo ji, že nemůže říct dceři pravdu…
Rok míjel rok a přišel čas nástupu do akademie. Yumi se toho dne obávala jako nikdy předtím. Nerada byla s lidmi, bála se dětí a navíc, tížilo jí vědomí, že maminka není v pořádku. Takiin stav se opravdu zhoršoval a už i malému děcku, kterým Yumi byla, to začínalo docházet.
Šla pomalu a tiše, co možná nejnenápadněji, aby si jí žádné děcko nevšimlo. Ve třídě už tak bylo většina děcek zabrána do hovoru s jinými, všude byly skupinky a mezi tím vším mumrajem malá Yumi, která chtěla strachy utéct a schovat se do maminčiny teplé náruče. Tiskla k sobě pytlík sušenek, když stoupala po schodech k jednomu z prázdných míst.
Vedle seděl kluk, o nic jinačí, než všichni okolo a přece byl něčím jiný. Všechny děti se mu vyhýbaly a ani on se netvářil, že by mu to vadilo, no Yumi nic jiného nezbylo. Nejistě se dívala kolem sebe, ale neklamně její zrak stejně sklouzával k němu, až ho to zřejmě naštvalo a zeptal se, co je.
Trochu nejistě zavrtěla hlavou. „Nic.“ Tiché a jednoduché, snad s trochou naděje. „Jsem Yumi… ch-chceš sušenku..?“ natáhla k němu ruku s pytlíkem a poprvé za celý den se usmála. Tenkrát si Ren tu sušenku opravdu vzal a snad nevědomky tím dal Yumi tichý slib. První opravdový přítel…
Díky Renovi se Kukki začalo na akademii líbit. Hráli si spolu, blbnuli, učili se, ale to hlavní, byli pořád spolu.
Ne, že by byla nějaký dobrý žák, byla na to příliš aktivní, příliš živá, ale vždycky jí všechno zajímalo a chtěla všechno vědět, takže se přece jen něco naučila. Byla vždycky nadaná na taijutsu, aby ne, však svou rychlost měla předem danou v genech, navíc začala využívat své schopnosti i v genjutsu. Snad právě tahle kombinace jí pomohla a ona úspěšně zvládla zkoušky a stala se geninem, stejně jako Ren.
Dostala se do týmu s dvěma kluky, kteří jí dřív šikanovali a ona z toho byla upřímně nešťastná, no to nevěděla, že přijde něco mnohem, mnohem horšího..
Útok na Kumo..
Dívala se z okna, jak celá vesnice hoří, vyděšené oči její matky.. nakonec jim pomohl nějaký shinobi a odnesl její matku do bezpečí, no i tak všechen ten stres a strach o holý život…
Tenkrát v noci, když se tísnili s dalšími lidmi v úkrytu a Yumi se bála o svého přítele, jí matka svěřila neuvěřitelné tajemství. Tenkrát v noci jí řekla zcela nový, neuvěřitelný příběh. Příběh o známém ninjovi a jeho tajné lásce. Příběh jejího zrození. Tenkrát v nejstrašnější noci jejího života přišla nejšťastnější zpráva.. otcem byl její hrdina, samotný Raikage..
Bohužel, matčina nemoc už byla tak strašná a prostředí tak nehostinné, že její křehké tělo nevydrželo. Do rána zemřela..
Pro Yumi to byla hrozná rána a nedokázala jí utěšit ani přítomnost Rena, který naštěstí útok přežil také. Trvalo týdny, než se znovu dokázala usmát a ten obrovský pocit vytržení je v ní pořád.
K veselejší části příběhu? Ač Yumi přišla o milovanou matku ve stejnou chvíli našla svého otce.. její život má teď jediný směr.. najít ho!
Body:
Taijutsu: 2.5
Ninjutsu: 0.5
Genjutsu: 2
Inteligence: 2
Síla: 2
Rychlost: 3.5
Chakra: 1.5
Ruční pečetě: 1
Techniky:
E rank
Všechny
C rank
Dissolving Petal Genjutsu
Naposledy upravil Yumi Yotsuki dne Sat 20 Jul - 14:31, celkově upraveno 1 krát
Yumi Yotsuki- Počet príspevkov : 16
Join date : 18. 07. 13
Similar topics
» Saili/Sanny Yotsuki [GENIN]
» Yuki, Yuchi, Yumi, Yuji
» Kuri, Iri Utusi [GENIN][GENIN]
» Ren Tao [Genin]
» Sho Yotsuki
» Yuki, Yuchi, Yumi, Yuji
» Kuri, Iri Utusi [GENIN][GENIN]
» Ren Tao [Genin]
» Sho Yotsuki
Ns: Go on :: Text RPG :: NS: Go on :: Vaše postavy :: Kumogakure no Sato :: neaktivní postavy
Strana 1 z 1
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru