Satsuki Aizawa [TOKUBETSU JOUNIN]

Vzhled:
Satsuki má dlouhé vlasy, většinou je nosí rozpuštěné, ve vlasech má uvázanou čelenku Konohy. Z vrchu mají její vlasy světle hnědou barvu, místy spíš připomínající blonďatou, zatímco dole přecházejí už v tmavě hnědou barvu. Jediné výrazné jsou na ní její žluté oči, většina lidí jim říká „kočičí oči“, protože někdy mají barvu i tekutého zlata, které vždy září plamenem života.
Za oblečení nejraději nosí něco pohodlného, ale kolem krku má uvázaný šátek, který nosí v jakékoliv situaci.

Charakter:
Satsukin charakter není nijak zlý. Je jako každý jiný, má své pro a proti, své klady a své zápory.
Je milá, přívětivá, laskavá, usměvavá, nikým neopovrhuje, nad nikoho se příliš nepovyšuje. Je to sebevědomá, zodpovědná dívka, která nezkazí žádnou legraci, ráda se baví, je středem pozornosti, ale na druhou stranu, ani vlk samotář jí není cizí. Každý někdy potřebuje být sám. Ale přesto jí nedělá problém se rychle seznámit.

Jak jsem naznačila, má ráda společnost, je velmi komunikativní, je to spíš extrovert s prvky cholerika v sobě. Protože na druhou stranu, spoustu věcí jí dokáže rozčílit, říká vše od srdce, na plnou hubu, nebojí se projevit svůj názor otevřeně, pevně si za svými názory stojí, je to tvrdohlavej ctižádostivej mezek.
Dokáže si lidi seřadit do latě, nedělá jí problém být pěkně protivná, drzá a uštěpačná. Ano, ironické poznámky jí cizí rozhodně nejsou, dokáže být i setsakramensky rýpavá. Člověk prostě musí vědět, jak na ni, aby se mu konečně svěřila a začala mu věřit.
Je to takový bláznivý mix různých povah, nevyzpytatelná, svá, ale vycházet se s ní dá. Ráda totiž ocení snahu ^^

Oblíbené:
Suki miluje polehávání v trávě a pozorovat oblohu a mraky, je děsně líná, takže tahle činnost jí vydrží klidně věky, je schopná usnout na jakémkoliv místě v tu nejnevhodnější dobu.
Ráda má barevné a lesknoucí se věci, zelenou barvu a hrozně ráda slaví nejrůznější svátky. Miluje Festivaly v Konoze^^


Styl boje:

Taijutsu:
Není v Taijutsu nijak pozadu. Umí se vcelku rychle pohybovat, umí rychle reagovat, reflexy má dobře vycvičené, ale z Taijutsu umí jen základy, neoplývá žádnou extrémní silou, takže proti silnějšímu nepříteli by neměla šanci s Taijutsu uspět.

Ninjutsu:
Ninjutsu má na hodně dobré úrovni, využívá ho nejčastěji. Jejím hlavním živlem je Katon, u kterého zná všechny nevýhody i výhody, má oheň ráda, a svou podstatu objevila už na Akademii.
Umí dobře hospodařit s chakrou, využívat jí, zbytečně neplýtvat, techniky dokáže dobře usměrnit a dokáže přemýšlet nad jejich strategickým využitím. Aby například neposlala Katon proti Suitonu a podobné nesmysly vymykající se zákonům Fyziky.

Genjutsu:
Tak tady máme kámen úrazu, Satsuki není typ na Genjutsu, lehce jí do něj nepřítel dostane. Její jedinou výhodou tady je pevná vůle, ale proti silnějším nemá šanci.

Zbraně a vybavení:
- ZVN
- 1x Fuuma shuriken
- 10 x výbušné lístky
- 5 bojové pilule

Životopis:

Před 17-ti lety se v jeden naprosto obyčejný den, kdy venku svítilo sluníčko, ptáci nadšeně vítali jaro, protože paní zima se konečně rozhodla nás opustit, aby dala prostor něčemu novému. Na tom přelomu zimy a jara, kdy bylo krásné počasí, ani ne tolik teplo a zase ani ne zima, se tedy narodilo děvčátko. Porod nebyl těžký, dívka se dostala do náruče své maminky skoro okamžitě a ta jí společně s manželem pojmenovala. Dostala jméno Satsuki. Malá holčička, s blonďato-hnědými vlásky se na svět nadšeně usmívala a hlasitým křikem ho přivítala. A tak se tedy stalo, brzy po porodu opustili manželé s novorozenou Satsuki v rukou Konožskou nemocnici s poblahopřáním od sestřiček, aby se holčičce jen dařilo, a jejich požehnání bylo vyslyšeno, protože malá holčička se měla jako v bavlnce.

Její rodiče nepocházeli z rodiny, která by se na něco specializovala. Vždyť její matka ani nebyla Kunoichi, jen otec se přidal k Shinobi, kvůli svému snu chránit vesnici a taky, něčím se člověk živit musí. Satsuki byla první narozené dítě, ale rozhodně nebyla poslední, jak totiž rostla rychle, sotva jí nabyl třetí roček života, už na svět prokoukla modrá očka její hnědovlasé sestřičky Tami.
Nějak si to ani moc neuvědomovala, že v rodině je další člen, byla ještě malé dítě, jí zajímalo spíš, s kým se potká na písečku příště a jakou bábovičku postaví, než to, že v budoucnu jí tohle překvapení nadělá spoustu problémů.

Její život probíhal v poklidu, žili si s rodinou v malém domečku, ale jakmile dospěla Suki věku 8-mi let, otec už jí začal učit základům. Kontrolovat chakru, učil ji jednoduché techniky, především jí ukazoval Katon. Ukazoval ji výhody i nevýhody, tu malou holčičku zasvěcoval do tolika objevů, že hned na to, co o rok později nastoupila na Akademii, věděla toho už opravdu dost, nebylo taky divu, že patřila mezi jedny z nejlepších, skvělý prospěch, výborná praxe, Satsuki si nemohla stěžovat, na nic. Možná za její úspěchy mohla tvrdohlavost a ctižádost, nebo jen vštípená dřina, kterou pochytila od otce, kdo ví, ale jedno bylo jisté, její kroky pořád směřovali kupředu.

Její jediná starost byla, aby mohla učinit svou rodinu pyšnou a taky konečně ve svém životě něco dokázat, nikdy nechtěla být jen podřadná, chtěla nějak vybočovat. A právě kvůli tomu na sobě denně dřela. Přišel po absolvování Akademie tým. Jejich senseiem se k překvapení jí samotné stala Hokage. Hokage! Už jen tohle oslovení vzbuzovalo v Satsuki obrovský respekt, ale později zjistila, že Hokage je pořád jen člověk a musela mít s nimi mít stále nervy z ocele. V týmu byli jen dva, ona a jeden blonďatý hyperaktivní chlapec, co neustále prohlašoval, že bude Hokage. Dělal hrozné neplechy, Hokage pořád brnkal na nervy a Satsuki nechápala, proč to dělá. Nejspíš náhodou se z těch dvou stali nejlepší kamarádi. Nao Uzumaki, kluk s velkým snem a odhodláním, se stal její nejbližší osobou. Trávili spolu každou volnou chvíli, ať už tréninkem, nebo jen tak. Ale chunninskou zkoušku udělala Satsuki pouze sama, protože pár dní předtím Nao udělal kuchiyose, ale bez smlouvy a zmizel neznámo kam. Pro Suki to byl šok, ale stále věřila, že se ten, kdo jí do života přinášel světlo, jednou vrátí.

Po Naovo zmizení se i jejich tým nějak rozpadal. Ze Satsuki byl chunnin a Hokage měla svých starostí až nad hlavu, takže na trénování nebyl čas. A měsíce dál ubíhaly. Satsuki pilovala svůj Katon, element, na který se zaměřila vším, čím se dalo. Ve volných chvílích myslela na Naa, jindy trénovala nebo se procházela po vesnici. A co čert nechtěl, Satsuki v jeden den někoho potkala, před kanceláří, později v Ichiraku. Bělovlásek s tak arogantním výrazem ve tváři a nemístnými sarkastickými poznámkami, že by ho nejraději profackovala. Ale snad vinou osudu na něj neustále narážela, byl všude a ona na něj musela myslet čím dál tím víc. Ať už se choval sebe sobečtěji, něco jí k němu táhlo. Nevěděla co, nebyl to kluk pro ni, ale jí to evidentně bylo fuk. Přišla jedna noc, úlet a on potom opustil vesnici. Říkala si, že na to zkusí zapomenout, ale nikdy toho bělovláska z hlavy nedostala.
Kami se k jejímu překvapení, ale po pár měsících do vesnice vrátil. A překvapivě se vrátil kvůli ní. Nikdy netušila, že by se mohla zamilovat a už tuplem ne do takovýho grázla, ale doteď jí to vydrželo a jsou spolu, ačkoliv jejich vztah je víc než komický. A ona ví, že by nikdy neměnila.

Uběhl rok, možná rok a půl a do jejího života přišla poměrně zvláštní zpráva. Nao se vrátil, její naděje nepohasla a on se vrátil, ale v jakém stavu! Málem zemřel, po boji s Raikagem , že kdyby nebylo pomoci ze Suny, určitě by tu nebyl. Nao byl vždycky hrozný hazardér se životem, dělal si, co chtěl, nedbal na rozkazy ostatních a neustále věřil tomu, že jednou se stane Hokagem. A Satsuki mu věřila, víc než komukoliv jinému. Byla šťastná, Nao tu byl s ní, měla všechno, co k životu potřebovala. Ale to by nesměl přijít zlom..

Obyčejný den, trénink u jezera. Ale celý den bylo ošklivě, něco viselo ve vzduchu, něco se stane špatného, věděla to. A také se jí to potvrdilo, na cvičiště dorazili žáby, Naovo kuchyiose a jedna z nich svírala právě Naa a jeho tělo. Ale už se na ní neusmíval, už jí nepovzbuzoval, už totiž nebyl, zemřel hrdinskou smrtí ve snaze ochránit své nejbližší před hrozícím nebezpečím ze strany Akatsuki. Pro Satsuki to byla rána, s kterou se smiřovala jen těžce a doteď se s ní pořádně nevyrovnala. Nao byl jejím nejlepším přítelem, věděl o ní všechno, vždycky jí pomohl a teď tu měla zůstat sama.

Dlouhé měsíce byla uzavřená a s nikým nemluvila, měla jediný cíl, stát se ANBU a uzavřít své city, aby už nemusela trpět, aby se dokázala vyrovnat se smrtí nejbližších. Ale její nový sensei Hideo Hatake, jí ukázal, že Nao je stále v jejím srdci a že by se měla dostat dál, s pomocí jeho se stane silnější a s pomocí Kamiho se přes to přenese. A doopravdy se tak stalo, Suki získala nový cíl a po měsících tvrdého tréninku pdo vedením Hidea, který jej její sensei i teď se stala TOkubetsu Jouninem. už jenom krůček od svého snu. Svět konečně dosáhl toho míru. Míru, po kterém Nao vždycky tolik toužil.

Jenže ten mír neměl dlouhého trvání, všechno se nanovo začalo bortit. Svět už nebyl takový, jaký ho znali. Svět se začal měnit, začal hnít a v jednu osudnou noc to celé vypuklo. V ulicích zavládl chaos, Suki nevěděla, kdo je teď její spojenec a kdo nepřítel, vždyť vlastní členové Konohy vztahovali zbraně na toho druhého, na svého spojence, bratra, krev! Nedokázala to pochopit, tohle nebyl mír, který si představovala, tohle nebyl sen, pro který její přítel zemřel, tohle byl naprostý chaos a utrpení, které viděla v očích všech. Jen díky Kamimu se jí podařilo v pořádku uprchnout z vesnice. Byli donuceni se schovat v monumentech, zbyla jich hrstka, po vesničanech ani stopy. Zůstali tu jen oni, musejí se schovávat, musejí teď hlavně držet při sobě. Protože jednou přijdou lepší zítřky a svět se zase vrátí do pořádku. To je naděje, kterou si v srdci stále a navždycky bude nosit.

Techniky - v podpisu

Body:
Ninjutsu–3,5
Taijutsu–2,5
Genjutsu– 1,5
Rychlost - 3
Síla –2,5
Chakra - 3
Ruční pečetě - 2
Inteligence - 3
Celkem –21