Zlaté náměstí

pro **Akasuna no PiliKKa** Sun 26 May - 15:51

Rušná ulice plná křiku a shonu, obchodů a malých, postranních uliček.. to bývala Suna kdysi.. dnes z ní zbyla jen hromada písku, kde sem tam trčí nějaká zeď, nebo zbytek nábytku, který ještě nepožrala poušť.. někde ještě stojí ruiny domků, ale všechno je prázdné, tiché a zpustlé...

pro Kaito Yoshikuni Tue 28 May - 17:00

Naokolo bolo pusto a jediný zvuk vydával vietor a piesok, ktorý sa presúval a obtieral sa o ruiny alebo o ostatné zrnka piesku. Pod ruinami jedných z domov som sa prebral z bezvedomia. Nemohol som sa pohnúť pretože som bol zavalený a bez síl a s minimom chakry. Zhrabol som si piesok do dlane, ktorú som zovrel a snažil som sa vstať no ruiny boli ťažké a navyše som nemal žiadne sily. Ale keď som sa len trochu pohol jedna časť domu sa zo mňa zvalila a cítil som sa o niečo lepšie pretože ma to už tak netlačilo na zem. Skúsil som to ešte raz a už to šlo. Odvalil som zo seba pár kusov a ťažkopádne som si sadol a poobzeral som sa okolo seba. Vážne je toto Suna? spýtal som sa sám seba. Maska mi odkrývala polovicu tváre pretože sa mi niekde zlomila, ale to ma teraz netrápilo, pretože mojou hlavnou úlohou bolo nájsť nejakú civilizáciu. Postavil som sa a niečo v strede trupu ma zabolelo. Chytil som si ľavé rebrá a ucítil som neuveriteľnú bolesť. "Aspoň, že sú to len rebra." povedal som si do vetra a pokúsil sa nejak dostať k záchranným tunelom kde sú určité všetci, ktorí prežili. Po pár krokoch som našiel v zrútenom dome dieru do podzemia. Usmial som sa, že som to našiel tak rýchlo a vydal som sa do chodieb podzemia.
(presun)

pro **Akasuna no PiliKKa** Tue 28 May - 19:26

Procházela jsem ulicí. Otáčela jsem se napravo ani nalevo, šla jsem rychle a pořád jsem se ohlížela. To tak, aby mě někdo ještě viděl! Nesla jsem si v pytlíčku v ruce nějaké bylinky, šla jsem právě od babičky. Ta její chajda naštěstí přežila všechny útrapy a babička byla ještě víc od rány, než obvykle. Musela jsem se při vzpomínce, jak tam šermovala holí a nadávala na svět, pousmát. Ta je stejná snad stovku let!!
Spěchala jsem do zhrouceného domku na kraji vesnice, kde byl jeden ze vchodů. Pořádně jsem zkontrolovala, že nikde nikdo není a vklouzla jsem dovnitř. Netrvalo dlouho a byla jsem v tunelu.

pro Artemis Thu 30 May - 14:20

"Rooko ishide tsukure.. tsukure.. tsukure.." (snáď xD) Spieval som si s rozpaženými rukami a pomaly som prechádzal po zničených uliciach Sunagakure no sato. Mohol som vyzerať dosť divne, hlavne čo sa týkalo môjho tancovania. Otáčal som sa o 360 stupňov, teda len časť môjho tela. Hlava ako aj nohy ostávali na mieste no stred tela spolu s rukami sa pri každej výchilky v melódii o kúsok pootočili. Teda .. vyzeral som ako robt. ",,,tsukure.. tsukure.." Asi päť metrov za mojim chrbtom nejakému nunkeninovi odpadla hlava a krv zašpinila už aj tak špinavú ulicu. "...my fair lady." Fascinovane som sa pozeral na nejaký polorozpadnutý dom predo mnou. Bývalé sídlo klanu Akasuna. No.. nevyzeralo moc .. obývateľne. Pomaly som vošiel do trosiek a hľadal som niečo, čokoľvek. Zrazu som pootočil o 180 stupňov hlavu a začal som sa pozerať niekam za seba.
"Rin.. Kin.!" Zavolal som na tie dve nezbedníčky.. ako keby som ich sám neovládal.. V momente sa pri mne objavili dve dievčatá, obe odeté v hnedých plášťoch s kapucou na hlave.
"Baaka bráško.. ho-vo-ri-li-sme-ti-to." Urazene som si odfrkol a len som trocha neprirodzene naklonil hlavou na stranu.
"Tu ?" Zamumlal som si pre seba dosť vysokým tónom hlasu a jemne som štuchol do nejakého kameňa. Očakával som, že sa niečo pohne a odhalí sa mi nejaký tajný vchod no... nič. Keby to išlo, tak by som asi zvraštil obočie. Ja som si však len povzdychol a usadil som sa na jeden z kameňov, z veľkého vreca na mojom chrbte, ktoré som zložil k mojim nohám, som vytiahol trocha dopraskanú čajovú súpravu a jeden by bol naozaj zvedavý, odkiaľ som zobral aj čaj. Začal som si spokojne usrkávať, zatiaľ čo sa na mňa Rin aj Kin zvedavo pozerali. Šálku som nakoniec odložil bokom a ruku som si dal k ústam.
"Echm ehm.. " Odkašľal som si, po čomsom stretil po Rin a Kin prísny pohľad.
"Čo tu len tak stojíte ? Šup šup.. dajte sa do hladania.. inak vás vypchám slamou." Usmial som sa, po čom som ďalej pokračoval v popíjaní čierneho čaju.

Po dlhých a úsporných hodinách som sa nakoniec postavil a dal som obom dievčatám jemný pohlavok.
"Baka.. druhá baka.." Šepol som a trocha ospalo som si prezrel ruiny toho sídla. Nakoniec som to predsa len musel hľadať sám. Po chvíľke.. sa stala tá najväčšia náhoda v mojom živote... teda takmer najväčšia. Od mierneho podráždenia som kopol do nejakého neviem čoho a zrazu sa podo mnou prepadli padacie dvere.. čo bol vlastne jeden z vchodov do ešte obývaných tunelov pod Sunagakure no sato.

pro Daichi Akasuna Fri 21 Jun - 14:51

Doběhl jsem s děsným adrenalinem až na náměstí kde jsem se zastavil. Netušil jsme co mám teď dělat, kde je maminka jsem neměl ani nejmenší tušení, ztratil jsem jí z dohledu už před tím, ale to jak teta Yoko začala běsnit mě dost strašilo, hlavně představa co by se asi mohlo stát. Co teď...nevím co mám dělat, co když se stane něco strašného... Byl jsem naprosto vyřízený, netušil jsem co mám dělat, v této situaci jsem byl poprvé. Když jsem se koukal kolem sebe a vybavoval jsem si to jak teta vypadala a představa že jsou všichni kdo ví kde, možná i někdo dost daleko, cítil jsem spíš samotu. Při pohledu na nebe mi to připomělo jako kdysi když mi umřel táta, neměl jsem kolem sebe nikoho, netušil jsem co mám dělat, byl jsem slabý a to všechno bylo i v tento moment. Začalo mi stékat několik slz z očí, ale musel jsem se pohnout, musel jsem najít někoho kdo by pomohl, věděl jsem že stát tu a plakat by mi bylo k ničemu a léta tréningu s mámou jsem nemohl zahodit, proto jsem si rychle otřel slzy a snažil se někoho najít...

Přesun

pro Rokudo Mukuro Wed 7 Aug - 13:10

Procházel jsem náměstím a prohledával okolní budovy a vše co se válelo na zemi. Někde jsem našel pár drátů, pevné dřevo a staré avšak funkční výbušné lístky. Na dráty a všechny pasti jsem dal jed. Trvalo to více jak dvě hodiny to všechno rozmístit a namočit do jedu. Avšak až sem někdo přijde, čeká ho nemilé překvapení. Pasti jsou však ukryté tak aby je jen tak někdo neviděl. Byly totiž maskované. Trochu jedu jsem si dal i na nějaké své zbraně pro budoucí využití. Odešel jsem později k bráně. (přesun)

pro Sponsored content

Zlaté náměstí

Zlaté náměstí

Re: Zlaté náměstí

Re: Zlaté náměstí

Re: Zlaté náměstí

Re: Zlaté náměstí

Re: Zlaté náměstí

Re: Zlaté náměstí