Ubytovna

"Ale já se ptala pvní."

"Začala si větu dokonči jí prosím"

"Začala jsem jí a schválně nezačala, protože jsem doufala, že mě přesvědčíš."

"Očem....to musíš věděty ty"

"Ne já už nemůžu Sasuke, tohle je na mě moc já jsem taky jenom člověk. Chci toho moc než trochu pozornosti od tebe?" a tentokrát jsem se rozešla pryč já.

"Promin ale chceš city po někom kdo je celou dobu uzavíral do sebe......kdybys měla trpělivost změní se to" taky jsem šel a to co sem řekl jsem si řekl spíš jen tak pro sebe

"To je tvoje častá výmluva." řeknu tiše, i tak to Sasuke slyšel.

"A vidíš ??.......znova nevím co po mě chceš !" naštval jsem se a zrychlil krok

"Stačí když řekneš 'sbohem'." řeknu smutně.

"Sbohem" (přesun)

Zůstala jsem sama v jeho bytě. Nevěděla jsem co mám dělat, teď sem si ani nedokázala vybavit co se před chvílí stalo. Chtělo se mi brečet i nebrečet zároveň. Odešla jsem tedy do svého bytu. Otevřela jsem krabici se smetanou a nalila si jí do sklenice a posadila na parapet. "proč?" zašeptala jsem a vlhly mi oči.

Přišel sem se ještě reiny zeptat jestli nechce být spojenec ale slyšel sem vzlykání tak sem k ní šel pila tam smetanu a slzy ji tekly po tváři tak sem zapomněl na své cíle ´co se stalo reino?´

rychle jsem si setřela hřbetem ruky slzy a pokusila se o úsměv.
"Nic, co potřebuješ?" a napiju se smetany.

´Něco se ti stalo to poznám něco ti udělal Sasuke že´naštval sem se protože kdoby chtěl ublížit tak pěkné holce

"Ne, jen jsme se...trošku nepohodli." zlomil se mi hlas a odvrátila jsem svůj pohled od něj, aby mě neviděl jak brečím, i když už pozdě.

´Málem sem zapomněl vytáhl sem z batohu obrovskou kytici stačí´usmál sem se na ni a otočil její obličej k sobě a řekl jí ´Čas vše zahojí´

usmála jsem se.
"Nezapomněl si. Děkuju." setřu si slzy a vezmu si od něj kytici a posadím se čelem k němu.
"Kuro, mohl bys...mohl bys mě prosím obejmout?" zeptám se, protože to vážně potřebuju.

Obejmul sem ji a čekal sem až mi dá signál abych přestal

nevím proč ale ještě víc mi to začínalo být líto a začala jsem brečet nanovo.

´Jen se vybreč´

seděl jsem na stromě před budovou tak abych nešel vidět a koukal na ně hm...ta je rychlá

Cítil sem tady sasukeho ale radši sem to reině neříkal

chvíli mě to ještě táhlo k depce, ale pak jsem si uvědomila. Jsem přece Rena Kana ta která mí na svědomí tolik smrti, má shouton a nějaký kluk jí přece nerozhodí. Oddálila jsem se od Kura.
"Díky, moc děkuju." seskočím z okna vedle Kura a jdu k zrcadlu si upravit líčení.
"Nemůžu nad tím jen tak brečet." otočím se na něj a usměju.
"musím najít bráchu." řeknu a zatnu ruku v pěst.
"Zatím Kuro." rychle vyběhnu ven z ubytovny

Zobudil som sa o "trošku" neskôr Uaaaaaaa Zívol som si a pozrel som sa na hodinky Yeee už je 5 hodín??? Posadil som sa na postel Dnes sa mi nič nechce robiť asi si poriadne oddýchnem Lahol som si na postel a pozeral som do stropu

Přesun(omyl todle je za Kuro Buru blbej char)