Ubytovna

poklidné místo, kde jsou byty pro hosty a ANBU

došla jsem s tou dívkou k ubytovně na recepci jsem jí zajistila volný byt a doprovodila jí tam.
"Měla bys tu mít všechno, jsem Reina Kana a kdybys něco potřebovala stačí když do toho vyšleš malinko své chakry a já přijdu a pomůžu ti." podala jsem jí malý růžový kamínek. "odpočiň si." pohladila jsem jí ve vlasech a odcházela, "Jsem když tak s ostatními na cvičišti za vesnicí, kdyby jsi chtěla přijít." mrkla jsem na ní a odešla (přesun)

Sanji Mizuki

Došel sem do bytu, který mi Shiki přenechal. Bylo to tu standartně zařízené, ale přeci jen to bylo víc než sem čekal... přeci jen je to pokoj ANBU.
Neměl sem ale moc sílu se tu porozhlížet, takže sem hodil rychlou sprchu, přepral sem si věci, dal sem si je usušit a šel sem co nejdřív chrnět.

Přijdu k ubytovně a neomylně zamířím ke svému starému pokoji. Vzal jsem i Reininu svačinu pro Sanjiho. Rezervním klíčem který jsem si nechal jsem odemkl a našel ho ještě spícího. Začnu pomalu vyskládávat jídlo na stůl a vznikne tak jakási provizorní snídaně. Poté hlasitě písknu abych Sanjiho probudil.

Sanji Mizuki

Když začne vyndavat jídlo na stůl, tak mě to probudí... Em... ještě né ty starej papriko... nech mě ještě spát dvě hoďky...
Řekl sem ze zvyku a pak většinou následovala tvrdá rána, kterou sem se naučil postupem času blokovat, ale když sem necítil žádný příchozí útok a místo toho sem uslyšel písknutí, pootevřel sem oko a uviděl Shikiho.
Aha... to seš ty, sorry. Brý ráno... Řekl sem ospale a dlouze sem zívl.
Jeeeeee... jídlo! Řekl sem nadšeně a vyskočil sem z postele a začal sem jíst.
Výborný... Vzkaž Reině že jí moc děkuju.... Řekl sem když sem polkl první sousto a začal sem se dál ládovat.
Dej mi pět minut... deset. Řekl sem a zmizel v koupelně. Tam sem si došel na záchod, umyl sem si ruce a obličej, vydrhnul zuby, oblíknul sem se a došel sem za Shikim. Vzal sem si katanu a svoje tři zkonfiskované kunaie.
Sem ready.

Nechám ho se najíst a poté na něj kývnu. Nádobí nechám na stole a vyjdeme ven. "Našel jsem tu techniku. Mám tu sebou svitek." usměju se na Sanjiho.

Sanji Mizuki

Fakt? Super. Takže se do toho dáme ne? Řekl sem a vylezl sem s ním ven z bytu. Zamkl sem a vyrazili sme. (přesun)