Neya Ogata [ANBU]

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:11

NEYA OGATA
基本情報 | BASIC INFORMATION

基本情報 | Basic information
見える | Looks
Ogata Ichizoku
性格 | Personality

背景情報 | BACKROUND INFORMATION

Short history

他の | OTHER

Weapons

順位 / 大会出場情報 | RANK / CHAKRA INFORMATION

Databook
Elements
Hijutsu
Ninja Rank
Techniky - fillerové
Techniky - vlastní

村の情報 | VILLAGE INFORMATION

村の情報 | Village information

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:13

基本情報 | BASIC INFORMATION

Name: Neya Ogata
Nickname: -
Gender: Female
Age: 27
Clan: Ogata Ichizoku

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:17

見える | LOOKS

Neya má plnoštíhlou postavu.
Není pohublá, ale není ani tlustá. Zkrátka tak akorát. Je vysoká přibližně jeden metr a sedmdesát pět centimetrů, což je vzhledem k sedmdesáti kilogramům, které váží, naprosto ideální. Chodí vždy vzpřímeně a sebejistě. Dlouhé rovné husté vlasy barvy havraního peří, které jí sahají až k pasu. Vyjma boje je nikdy nespíná a když, tak se netrápí se složitými účesy a sepne je do čehosi, co připomíná koňský ohon. Ochrannou čelenku od doby, co je ANBU, nenosí. Pokud má úkol jako Jounin, váže si ji kolem ruky. Temnota jejích vlasů kotrastuje s rudýma očima, které jsou typické pro její klan. Husté řasy se nikdy nepokoušela zdůraznit řasenkou, občas se ale odváží sáhnout po černé tužce na oči. Uši má propíchnuté, ale málokdy ji uvidíte s náušnicemi, které by se neskryly pod dlouhými vlasy. Dlouhé přívěšky, které si jiné oblíbily, ji spíše odrazují. Neustále se jí při boji zaplétají do vlasů a překáží tak. Proto nosí náušnice zásadně co nejdrobnější. Většinou jen nevýrazné malé stříbrné pavoučky, které jí kdysi daroval její sensei. Má plné rty, které si sem tam přetře jedním ze svých dvou oblíbených odstínů rtěnek. Buď velmi tmavě rudou nebo sytě černou. Při formálních příležitostech je ale zdobí jen jemný lesk. Krk jí zdobí jen tenká krajka připomínající obojek. Jakýkoli jiný doplněk by se jí podobně jako náušnice neustále zaplétal do vlasů. Krajky, které si může připnout okolo krku, jsou vkusné a zároveň nepřekáží. Oblíbila si je natolik, že ji bez nějaké sotva potkáte. Tělo jí halí obvyklé oblečení ANBU. Černé nebo velmi tmavě šedé tílko překrývají lehké kovové chrániče uzpůsobené pro rychlý pohyb a boj. Ruce až k ramenům - i když tetování ANBU zůstává všem na očích - halí dlouhé rukavice téže barvy, které se od obyčejných liší jen dvěma věcmi. Prsty jsou volné, rukavice končí kousek za metakarpofalangeálními klouby, a lokty stejně jako zápěstí ukrývá lesklý kov. Kalhoty má stejně jako ostatní oblečení černé, sahající až k typickým sandálům, které ovšem nejsou otevřené. Kdo by v Zemi Země, kde je spousta drobných kamínků a štěrku, nosil otevřené sandály? U kolen má kalhoty převázané obvazy, holeně chráněné stejným kovem jako další důležité části těla. Pokud nejde o úkol pro ANBU, nosí buď klasickou uniformu Jouninů z Kamenné nebo své své oblečení ANBU bez všech chráničů, s kratšími kalhotami - spíše kraťasy - a vysokými botami na klínu, který vždy upřednostňovala. O nic nezakopává, lehce se od všeho odrazí a když mají boty kvalitní podrážku, vydrží jí i při boji mnohem déle než sandále.

A nejdůležitější z jejího vzhledu - maska.
ANBU maska halí její tvář už několik let a ukrývá ji před pohledy ostatních. Neya si zvolila mírně netypickou, černou masku se znaky, které dělají její tvář ještě přísnější. Maska má sama o sobě tvar kočičí hlavy, což dokazují ouška a nos. Rty jsou znázorněny jen tenkou linkou, která se neurčitě stáčí spíš dolů než nahoru. Obočí je nad tenkýma černě znázorněnýma očima, skrze které se díky zdánlivě černým sklíčkům bez problémů dívá, vykresleno rudou. Stejně jako konce čar - očí - pod ním se táhne směrem nahoru, kde v neurčitosti končí. Nad každým obočím je rudý kruh, stejně jako jsou tři - směrem dolů vždy menší - pod očima. Masku nikdy nesundává, pokud to nemá nařízeno nebo pokud není sama či s rodinou mimo výkon služby.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:21

OGATA ICHIZOKU

Klan Ogata je klanem původem z vesničky blízko Kamenné.
Podobně jako Tsuchigomo Ichizoku i klan Ogata měl smlouvu s blízkou velkou vesnicí, že si v případě nouze přijdou na pomoc. Členové klanu byli vždy hrdí a proto se málokdo dožil vysokého věku. Uzavřené společenství, ze kterého se nikdo nemohl snadno dostat. Kdo se o to pokusil, zaplatil životem, až na jednoho člověka. Než se ale dostaneme k jeho narození, je třeba říct něco o hierarchii. Klan měl vždy dva vůdce. Pokud se neshodli, bojovali a z devadesáti procent to skončilo smrtí jednoho z nich. Pak rada vybrala dalšího. Aby se tomuto předešlo, začali volit sourozence. Nějakou dobu pak žili vcelku dobře. Sourozenci se sice vždy neshodli, ale neměli to srdce zabít jeden druhého. Rodinu klan Ogata upřednostňoval, skoro uctíval. Mladší cítili dluh vůči starším a respektovali je. Starší zase vychovávali s láskou mladé. Nějakou dobu před vznikem Otogakure se do tohoto klanu narodila dcera. Rikamaru. Tehdejší vůdce klanu ale zemřel dřív, než mohl splodit dalšího potomka a tak se Rikamaru bratrem stal syn druhého vůdce. Kidōmaru. Vyrůstali vedle sebe předurčení stát se vůdci. Dokonce mezi nimi zaplanulo cosi jako láska. Rikamaru se poddala svému milenci a nechala ho rozhodovat bez pomoci. Kidōmaru byl opilý mocí, které jeho předci nedosáhli. Ale toužil po něčem víc. Chtěl být víc než člověk a dovést klanové techniky k dokonalosti. A pak vznikla Otogakure. Kidōmaru byl ještě dostatečně mladý na to, aby je zajímal. Koneckonců se stali vůdci už v patnácti. Nebylo to nic vyjímečného, děti z klanu Ogata vždy dali na starší a většinu jejich povinností stejně stále odváděli dospělí. V šestnácti už ale Kidōmaru zmizel. Díky Orochimarovi dostal dva páry končetin navíc a pavoučí techniky klanu dovedl k dokonalosti. Pak zemřel. Rikamaru, která čekala na jeho návrat, zestárla při marném doufání, že se vrátí. To způsobilo v klanu rozkoly. A také najednou nebyli sourozenci nebo děti vůdců klanu, kteří by pokračovali. Netrvalo dlouho a klan se rozptýlil. Někteří vedení Rikamaru odešli do Otogakure, pátrat po osudu svého vůdce. Jiní, kteří upřednostňovali tradice, neměli možnost udržet se sami a tak požádali o útočiště v Iwagakure, se kterou přece měli smlouvu o ochraně. Kamenná samozřejmě další skvělé Hijutsu odmítnout nemohla. Už je to dlouho, co Rikamaru zemřela uchycená ve vzpomínkách na svou lásku. Klan Ogata ale žije dál a nese poselství její lásky. Čisté, nezkalené a především hrdé. Stejně tak se silné Hijutsu přenáší dál z generace na generaci, klan stále žije v jednom z velkých sídel. A co přesně ovládá? Stěžejním prvkem je smlouva na přivolávání pavouků. Narozdíl od Kidoumara ale nikdo z klanu nemá víc končetin a techniky s pavouky jsou mnohem slabší. Schopnosti, které získal jeden z dávných vůdců klanu v Otogakure, se od původních značně liší. Zůstává ale brnění ze zlata. Když totiž členové klanu začali přivolávat pavouky a ztotožňovali se s nimi, byli blízko k využívání svých mazlíčků podobně jako to dělal klan Aburame. Nakonec ale přišli na jinou možnost, jak by sami vytvořili pavučiny. Zlaté brnění zpevnilo jejich tělo. Nikdo jej nepoužíval stále jako Kidōmaru, ale občas jej využili všichni. Přizpůsobili tím svou kůži, dokázali díky tomu místo chakry z dlaní vypustit pavučiny, pokud se naučili pařičné techniky. Zkrátka vezměme Kidōmarovi schopnosti, které známe, snižme jejich účinost na něco kolem poloviny, a máme obyčejného člena klanu Ogata, který přežívá buď v Otogakure (vzešlý z krve Rikamaru) nebo v Iwagakure (jako jeden z těch, kteří zbožňují tradice). Postupem času se rodina rozdělila natolik, že část klanu v Iwagakure se zaměřila na Kuchiyose a z jejího podvědomí zcela vymizelo zlato, kterému se věnovala pro změnu rodina v Otogakure, nerušíc, že ji kdysi spojovali s přivoláváním osminohých mazlíčků.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:32

性格 | PERSONALITY

Neya je jako bouře.
Její pocity se neuvěřitelně rychle mění, míchají a proto je nedává najevo. Jakmile je totiž změní, způsobí to jen zmatek. Je přelétavá, ale její loajalita vůči věcem, které si jí získají, je nezničitelná. Zbožňuje svou vesnici a šla by pro ni přes mrtvoly, dokud tedy respektuje její vůdce. Pokud by to tak nebylo, šla by přes mrtvoly, aby dosáhla revoluce. V tom je nebezpečná. Naštěstí pro ni je i lehce využitelná, díky čemuž její roztěkaná osobnost nestojí za odstranění. I přesto, že je dávno dospělá, si uchovala něco naivně dětského, co jí dodává sílu.

Nemá ráda lidi.
Byl to jeden z důvodů, pro které začala usilovně trénovat, aby mohla vstoupit do ANBU jednotek. Vyhne se v nich střetu s lidmi kromě těch, které už zná a kteří jsou zajímaví. Svět je plný nezajímavých, obyčejných lidí. Vesnice je plná primitivně a jednoduše uvažujících lidí. Sama sebe děsí faktem, že k takovým lidem není schopná cokoli cítit. Chrání je, pokud musí. Je to její povinnost. Nic víc, nic míň. Neya je jiná a je tu pro jiné. Má ráda lidi, kteří se čímkoli odlišují. Přesvědčením, sexuální orientací, způsobem myšlení. Proto vždy milovala psychopaty a stavěla se za lidi, kteří ji čímkoli uchvátili. Takových totiž je málo. Dejme tomu, že má na takové typy nos. Jim totiž, stejně jako jí, většinou někdo ublížil. Teď už se to ovšem nestane. Nikdy nedovolí, aby kdokoli takovým lidem zkřivil jediný vlas. Propaluje všechny vražedným pohledem, když se pokusí se na její přátele jen zle podívat. Koneckonců, jen ona má právo se všem dívat do očí. Pohled jejích rudých očí je znervózňující, to rozhodně. Nikdy v něm nepřestane první. O to děsivější je, pokud se dívá zpod masky. Nikdo nevidí její oči, ale každý cítí její pohled. Bolest je nutná. I díky ní pro své přátele ve své mysli vytváří skromný, ale dokonalý svět!

Neya má ráda krev.
Je rudá. Je sladká. Je mámivá. Ona miluje boj, i když předstírá, že je to jen její povinnost. Bojuje za dobrou věc, možná proto je to pro ni takovou vášní. Díky tomu, bohužel, někdy ztrácí její konání původní smysl. Pokud je silnější než soupeř, ráda si s ním i hraje. Pokud je slabší, vyzkouší všechno, i kdyby ji to mělo stát život. Vlasy se jí točí kolem těla. Pod maskou, naštěstí, není vidět, jak bláznivě se směje. Ne, ona není psychopat. Neya je prostě taková. Sama neví, kde se v jejím jindy mírumilovném, do nostalgie a melancholie upadajícím charakteru, tahle vášeň tak najednou vzala. Stejně jako krev má ráda sex. Koneckonců, každý člověk má své potřeby. I ona, jako ANBU, je má. Večer občas sundá masku a zmizí v ulicích. Zábava na jednu noc. Lidé, kteří ji už nikdy neuvidí. Lidé, jejichž tvář by kvůli tmě nepoznala. Samozřejmě ale dbá na ochranu. Vždycky se najde někdo, kdo vyhlíží seriózně a přesto je osamělý - a opilý - natolik, aby se nechal svést. S někým, kdo by Neyu sváděl sám, do postele nepůjde. Takoví lidé jsou nebezpeční. Nebyla by jejich jediná oběť a nikdy si nemůže být jistá, jestli jsou při svých hrách stejně opatrní jako ona. Tyhle své noční výlety si Neya nechává pro sebe. Nikdo ji ještě při nich neviděl, nikdo nezjistil, co jednou za čas provádí. A i kdyby, co je všem do jejího soukromého života, když jím nikoho neohrožuje?

Jinak miluje vůni ambry nebo máty.
Přitahují ji jako málo co. Saké zásadně nepije, ale rozhodně si nevystačí jen s vodou. Nikdy se neopíjí, tak proč by něco s menším obsahem alkoholu mělo vadit? Její dětskou láskou je Dango, které je v Kamenné výborné, lepší než konožský ramen, jak s oblibou zmiňuje, i když v Konoze nikdy nebyla. Pokud zrovna nebojuje, její charakter by se dal označit jako něco mezi flegmatikem a sangvinikem.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:36

WEAPONS

Neya obvyklé zbraně většinou nepoužívá.
Narozdíl od většiny ostatních ANBU sebou nenosí katanu. Její obvyklou pomůckou tedy zůstávají kunaie i shurikeny, ale nejlepší je s lukem. Oproti všem očekáváním s ním míří ještě lépe než s jakýmkoli kunaiem nebo shurikenem. Mimo toto používá občas kouřové bomby.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:43

DATABOOK

Ninjutsu | 忍術 | 5

Ninjutsu je její specializací, spadá pod něj její Hijutsu.
Proto se mu věnuje nejvíc a proto v něm dosáhla až pátého bodu. Jako ANBU, koneckonců, mistrem ve svém oboru být musí. Kromě Hijutsu, které ovládá do S-ranku, do této kategorie patří i Katon a Doton, které ovládá do ranku A a ranku B. Dále samozřejmě obyčejné techniky, které jsou samozřejmé už od Akademie nebo techniky, které se hojně používají ve všech vesnicích. Takové jsou většinou nejvýše C-rank.

Genjutsu | 幻術 | 3,5

Genjutsu Neya nijak nevyužívá.
Naučila se mu díky mistru, který jej využíval, vzdorovat a rozpoznat ho. I to ale pouze do C-ranku, někdy i B-ranku. Genjutsu ranku A díky třem a půl bodům v této kategorii rozpozná jen někdy a ještě těžší je se mu bránit. Pokud už ví, jak působí, a někdy jej zažila, pomůže obyčejné "Kai," které samozřejmě jako každý správný shinobi ovládá.

Taijutsu | 体術 | 3

Její Taijutsu není příliš dobré.
Jako bojovník na dálku se neměla potřebu v tomto ohledu příliš vzdělávat. Spoléhá na svou schopnost plánovat dopředu a na to, že se vyhne. Základní znalosti samozřejmě má. Nejlepší, co ale s rukama a zbraněmi dokáže, je střelba z luku. Luk patří ke zbraním, které její klan využívá nejvíce, i proto je její míření přesnější. Po letech tréninku už doslova vycítí, jak moc má luk zvednout, jak moc natáhnout, aby trefila cíl přesněji než při hodu kunaiem. Co se týká technik, žádné, které by používala k Taijutsu, nemá a s katanou to neumí, dokonce ji ani jako ANBU nevlastní. Doufá, že se jednou naučí techniky Nenkin no Yoroi, která patří části jejího klanu ze Zvučné a která by jí velmi pomohla se bránit.

Inteligence | 4

Schopnost určit několik kroků dopředu, je nutností pro její život.
Musí vědět, kdy musí říct pravdu, kdy lhát a jak manipulovat s lidmi. Vše pro svou vesnici a přátele. Někdo tomu říká inteligence, jiný prohnanost. Čisté zlo. Pro ni je ale jistá prohnanost nutností. Musí předstírat, aby při boji mohla mít jistotu, že udělala všechno, aby své protivníky udržela v dostatečné vzdálenosti od sebe. Slova, činy, předstírání. Taková je skutečná inteligence na čtvrté úrovni.

Síla | 2

Jak už bylo řečeno, Neya je bojovnice na dálku.
Téměř všechna její Jutsu jsou uzpůsobena k tomu, aby se k nikomu nemusela přiblížit. Proto ani nepotřebuje být příliš silná. Se svou nechutí dotýkat se kohokoli vyjma přátel by nepoložila na lopatky ani Genina.

Rychlost | 3,5

Na to, jak málo využívá Taijutsu, je Neya vcelku rychlá.
I jako bojovník na dálku se totiž musí rychle pohybovat, rychle spřádat pavučinky a především rychle skládat pečetě, ale k tomu už slouží jiná kategorie. Rychlostí se lehce vyrovná Chuuninům i některým Jouninům. Proti lidem, kteří jsou ale na rychlost zaměření, nemá šanci. A znovu - proto se k lidem příliš nepřibližuje a bojuje raději zákeřně z dálky než aby ohrožovala svůj život bojem zblízka.

Chakra | 4

Neya má velkou zásobu chakry.
Ne tak velkou, jakou by mohla mít, ale na shinobi velkou a záviděníhodnou. Jako správná kunoichi stále trénuje a snaží se jakýmkoli způsobem při tréninku svou zásobu chakry zvýšit, při boji naopak nároky na svou chakru maximálně snižuje a co nejvíce využívá své pavouky.

Ruční pečetě | 5

Neya jako bojovnice na dálku musí být v této kategorii rychlejší než ostatní.
Využívá momentu překvapení. Pečetě skládá rychleji než se soupeři stihnout otočit nebo než zjistí, že se skryla za nimi v křoví. Čím rychleji složí pečetě, tím rychleji může vypustit pavučiny. Čím rychleji se zbaví pavučin, tím rychleji může skládat další pečetě. Její ruce jsou v tomhle zběhlé. Je pyšná na to, že ve skládání pečetí je nejlepší.

Celkem | 30

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:45

ELEMENTS

Fire Release | 火災 |

Tento element jako svůj hlavní může Neya ovládat až do A-ranku.
Některé techniky Katonu dokonce souvisí s jejím klanem, přesto však S-rankové techniky související s ním nikdy ovládnout nedokázala. Specializuje se na čisté ninjutsu, zlato a pavouky. Možná kvůli zlatu nemůže Katonu používat tolik. Při boji by to také bylo nepraktické, protože by zničila své pavouky, kteří oheň nemají zrovna v lásce a to by jí sotva zůstali věrní.

Earth Release | 地球 |

Jako Chuunin se naučila Neya ovládat i druhý element.
Nepoužívá příliš jeho technik, protože ho může ovládat jen do B-ranku a bylo by to pro ni nepraktické. Na druhou stranu Doton je blízký a sympatický i jejím pavoučkům, takže někdy se k jeho používání uchýlí. Stejně tak v případě, že by její protivník ovládal vodu, která je největší slabinou ohně.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:47

HIJUTSU

Hijutsu klanu Ogata je závislé na Kuchiyose.
Smlouvu klan podepsal s pavouky. S tím souvisí základní techniky jako Amagumo (Déšť z pavouků). Ne všechny techniky ale mohou být tak jednoduché. Klan Ogata potřebuje něco, díky čemu by měl v těle dostatečně velké "póry" na vypuštění pavučin - techniky Kumo Shibari (Pavučina), Kumo Mayu (Kukla), Kumo Nento (Malá pavučina), Kumo Sōka (Pavoučí květiny), Kumosōkai a Kumo Sōkei. To umožňuje zlato v těle. Dokáže vytvořit pevnější zbraň z kovu a pavučin, která většinou vyjde z úst členů klanu Ogata - technika Kumo Nenkin - a také brnění, které zastaví i Juuken - technika Nenkin no Yoro. Toto jsou schopnosti obvyklých členů klanu. Jeden z nich, který přešel do Otogakure, je rozvinul ještě v Kumo Senkyū: Suzaku a další, které členové klanu Ogata mohou používat jen velmi omezeně, jelikož jsou všechny vysokých ranků s velkými nároky na chakru, a jelikož onomu členu klanu Ogata je zjednodušovaly dva páry končetin navíc. Neya však ovládá pouze techniky, které souvisí s pavoučky a pavučinami. Cokoli, co by se týkalo zlata, jí nic neříká.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:49

NINJA RANK

ANBU jsou členy speciálních jednotek.
Některé vesnice je nazývají jinak, ale v Kamenné není nikdo lepší než ANBU, vyjma Kageho a členů Bakuha Butai. ANBU narozdíl od ostatních skrývají svou tvář. I kdyby měli nějaké emoce, což se u nich nepředpokládá, nebudou skrze masku vidět. Pokud nemají speciální úkol, nikdo nesmí znát jejich podobu. Pokud by ji znali, byla by to sama o sobě velezrada. ANBU neukazuje svou tvář, nedává najevo emoce a neprozrazuje svůj hlas ani své jméno. Je elitou. Proto si toho musí vážit a nikdy nesmí zradit svou vesnici. Ne, ANBU něco takového nesmí ani napadnout.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:51

村の情報 | VILLAGE INFORMATION

Village of Birth: Iwagakure no Sato
Aktuálně: Iwagakure no Sato

pro Anonymní Sat 10 Nov - 10:56

SHORT HISTORY

Po rozdělení klanu Ogata se jeho členové usídlili v Iwagakure no Sato.
Sídlo bylo rozdělením podobné klanu Hyuuga v Konoze. I tady byla velká brána vedoucí na malé nádvoří, odkud mohli rodiny vcházet do vlastních bytů. Byly to tři nebo čtyři generace, co bylo sídlo postaveno. Mentalita klanu se přesto nezměnila. Stále zde panovala úcta ke starším a starší stále s láskou vychovávali mladší. To ovšem neznamenalo, že se za předpisy neskrývaly emoce, které neměly být vypuštěny na povrch. Nenávist dle tradic neměla v klanu existovat. A tak ji v sobě, kdokoli ji zde cítil, dusil tak dlouho, dokud nevybuchla. Bůh ví, jak občasné rozkoly klan zvládal. Malé dítko, které se do něj narodilo, je nevidělo. Neya se narodila v březnu. Ten rok byla obzvláště tuhá zima a v horách, ve kterých Iwagakure ležela, stále padal sníh. Tak prožila konec své první zimy v teple matčina náručí. Nikdy si nebude pamatovat tichou ukolébavku, kterou jí babička zpívala, když se matka zotavovala po porodu. Má příliš složitá slova a je zpívána s jakýmsi zvláštním podtónem. Dalo by se říct, že si vesnice, ve které klan Ogata předtím žil, přisvojila jakési nářečí. Občas protahovali slova, který protažena být neměla. Měnili je za výrazy typické jen pro ně. Byly to jen drobné rozdíly, ale kromě prarodičů generace hlavní hrdinky tohoto příběhu už nikdo nedokázal zpívat tak, jak se zpívalo dřív. Mluvit tak, jak se mluvilo dřív. Psát tak, jak dřív psávali. Po přesídlení do Iwagakure se totiž vše pomalu srovnávalo až nezůstalo ani jedno cizí slůvko. Přece jen, tři generace jsou příliš, už nikdo neví ani to, jak vypadala jejich vesnice. Ze skutečnosti se staly vzpomínky, ze vzpomínek příběhy, z příběhů legendy, z legend pohádky, kterým jen těžko někdo uvěří. Babička tenkrát své vnučce všechno vyprávěla, ale Neya si nic z toho nemohla zapamatovat. Matka se zotavila během jediného měsíce a začala své dceři věnovat každičkou vteřinu svého života. Otec jako kdyby to ani nepotřehl. Celé dny, někdy i týdny, trávil mimo domov. Přesto ho malá Neya neuvěřitelně milovala. Klidné večery, které jednou za čas společně strávili, když jí kolébal na klíně a vyprávěl jí pro změnu příběhy, které se tradovaly v Iwagakure. Narozdíl od babičky a matky její otec nebyl z klanu Ogata. Přijal jejich příjmení prostě proto, že to bylo nutné. Neya ještě nechápala, že to odloučení od svých, konec pokračování svého příjmení, že to bude její matce jednou vyčítat. Kromě své dcery a její matky nikoho z klanu Ogata nerespektoval a nenáviděl jeho pravidla, která mu zakazovala dát to najevo. Musel být slušný, milý... A trávil čas na misích, co nejvíce to šlo. Neya to ale nechápala. Pomalu rostla. Jeden rok, druhý. Nic se nezměnilo. Babička jí stále zpívala. Matka přestala být shinobi a věnovala se jen jí. Otec s ní byl málo, ale byl jí tak blízký, jak jen to šlo. Byla jedináček. Po jejím narození spolu rodiče trávili tak málo času, že ani nebylo možné, aby našli chuť a touhu po dalším dítěti. Jejich Neya jim stačila. I když ztráceli cestu k sobě, Neya je pojila. Byla rozcestí, od kterého se každý vydali jinou cestou a ke kterému se stále vraceli. A přišel její třetí rok. A v klanu stále panoval stejný klid, stejné ticho před bouří. A sídlo bylo stále stejné. A Neya rostla jako z vody. Teď už měla havraní vlasy po ramena. Oči rudé, doslova rozzářené. Typické pro její klan. Nejdříve je její otec miloval na její matce, teď je miloval na své dceři. Byly tak nevinně dětské, tak nezkalené... Neya stále nechápala svět. Všechno, co jí nedali rodiče, když nebyli spolu, všechno, co bylo neúplné, nahradila babička. A pak jednoho dne ji donutili stát nad babiččiným hrobem.

"Mami?" ptala se.
"Ano, zlato?"
"Kde je baa-sama?"
"Ona..."

Dodnes si Neya nedokáže vzpomenout, co jí tenkrát matka řekla. Ví jen, že utekla a odmítla ji poslouchat. Schoulila se do babičiny postele a odmítla pustit její šaty. Bylo to to poslední, co jí zbylo. Když babičku naposledy chytila za ruku, byla ledová. To si Neya pamatovala. Narozdíl od slov. Ten chlad byl její poslední vzpomínka na dětství z toho mála, co si pamatovala. Vše ostatní se časem pomalu vytrácelo, mizelo. Babičin hlas, babičina vůně, babičin vzhled. To cosi, co ji uklidňovalo, když rodiče byli pryč.

Neya Ogata [ANBU] Ai_Enma_by_zomgspongelolbob48

Čtvrtý rok byl jakýsi přechod.
Vyrovnávala se s babičinou smrtí, kterou sama ještě nemohla pochopit a také se vyrovnávala s faktem, že když tu není babička, nemá ji kdo odvést od rodičů, když sedí naproti sobě. Vycítila to. Vycítila falešnost toho klidu. Dokud jí nebylo pět, bylo vše v pořádku. Pak se něco zlomilo a Neya se chtěla zeptat, co je špatně.

Její rodiče seděli u stolu.
Otec vedle matky. Ona naproti nim. Vedle ní by jindy sedávala babička, ale teď tam byla sama.
"Půjdeme pouštět draka?" Po dokončení myšlenky upřela na otce velká rudá kukadla.
"Teď na jaře?"
"Tak půjdeme skládat z papíru lodičky! Baa-sama říkala, že se mi splní přání, když se nikde nezachytí."
Její matka zavrtěla hlavou.
"Otec musí za chvíli do práce, půjdeme zítra."
"Ale já chci jít dnes!"
"Řekla jsem, že půjdeme zítra!"
Židle zavrzala, když její matka vstala a odešla. Otec ji chytil kolem ramen. Vyprávěl by jí, tu chvíli času před odchodem by jí věnoval, ale to Neya nechtěla. Neya chtěla pouštět lodičky po vodě. Dobře, od draka byla ochotná upustit, ale prostě chtěla pouštět lodičky po vodě. Byla malá. Sama nechápala, co se děje.

"Tati? Babička mě měla raději než ty."
"Co to povídáš?"
"Babička mě měla raději než ty a maminka... Protože kdyby tady byla, šla by se mnou! Ale já to zvládnu sama!"
Pohodila vlasy a rozzuřeně odkráčela. To by ovšem musela dosáhnout na papír, který byl schovaný v jedné z vyšších polic. Nedosáhla. S brekem se ukryla ve svém pokoji. Nepromluvila s nimi jen chvíli. Stále byla příliš malá na to, aby si tohle pamatovala. I tak to ale je jedna z věcí, které si pamatuje. V tento den totiž došla její matce trpělivost. V tento den, sotva rok po babičině smrti, to začalo jít z kopce.

Neya Ogata [ANBU] Enma_Ai____by_amaretto_chan

Dalších pět let bylo všechno úplně stejné.
Desetiletá Neya potkávala v klanu přátele, všechny poznala, všichni byli milí. Jen matka byla napjatá. Postupem času Neya začala odlišovat oči lidí, kteří byli z jejího klanu a oči ostatních. Nastoupila už totiž na akademii. Děti se hádali, haštěřili. Dokonce občas i pomlouvali svoje rodiče! Nechápala, jak si to mohli dovolit. V jejím klanu byla úcta ke starším takovým pravidlem, že ji ani nenapadlo říct cokoli špatného. Občas se zamyslela ještě nad faktem, že babička ji měla raději než rodiče, ale už o tom nepadlo ani slovo. Přizpůsobila se napjaté atmosféře. Začala cvičit, aby se stala kunoichi. Dokonce si přestala hrát. Nebyl nikdo, kdo by ji to naučil. Ale vraťme se z očím. Oči lidí z jejího klanu přetékaly něčím, co nemělo být skrývané. Oči ostatních byly plné všedních dní, obvyklých radostí. Bylo to jiné. Zvláštní. Až divné. Rozesmutnilo ji to. Samotné jí nebylo jasné, jak se naučila lhát. Přestala se starat o své zvláštním životem zmučené rodiče a smála se. Vždy, když přišla domů, nasadila jakousi masku. Kdykoliv by matce řekla, co netradičního dělala s ostatními, rozhodně by jí to neprošlo. Byla by potrestaná. Mnohokrát šlo i o tělesné tresty. To ji naučilo zachovávat tradice. Naštěstí Neya měla povahu po otci. V některých chvílích byla opravdu divoká. A tak se naučila svou divokost skrývat a propouštět ve chvílích, kdy byli rodiče daleko. Občas se pokusila matce svěřit, jistě. S dívčími problémy. Vždy to ale dopadlo špatně a po jedenáctém roce s tím přestala úplně. Otci se s dívčími problémy nesvěřovala. Někdy měla ale pocit, že ví, co se s ní stalo. Že už přišel na to, co dělá tajně. A že jí to schvaluje. Mezi nimi bylo zkrátka něco tichého. Jediný klidný vztah uvnitř domu, ve kterém se na klidné vztahy jen hrálo. Neya to respektovala. Neya se s tím naučila žít. Neya už neplakala.

Pomalu se od matky naučila některé základní klanové techniky. S otcem tajně trénovala Katon. Sama nepochopila, jak moc tohle trénování buď s jedním nebo druhým rodiče rozdělilo. A jak moc urazilo její matku. Rozhodně to nemělo dopadnout dobře. Když úspěšně vyšla Akademii ve dvanácti letech a po oslavě s přáteli se vrátila domů, poprvé po dvou letech se rozplakala. Její otec se nevrátil z mise. Zabili ho.

"Nevěřím, že to bylo jen tak! To ty za to můžeš! Zabila jsi ho!"
"Nemáš ponětí..."
"Kdyby nebylo tebe, tak by nechodil na dlouhé mise a vrátil by se domů už včera, nebyl by mrtvý!"

Neya nevěděla, proč z toho všeho obvinila matku. Za otcovu smrt vlastně nemohla. Muselo se to stát, protože tam byl někdo silnější než ona. Ale Neya nemohla vinit někoho, koho ani neznala. Tak si konečně vybila vztek na někom blízkém. Na matce. Na matce, kvůli které člověk, kterého měla na celém světě nejraději, odešel navěky. I přesto, že jí bylo teprve dvanáct, i přesto si byla jistá, že má pravdu. Ani později se nedalo říct, že by svých slov litovala. Možná jí z toho bylo smutno, ale nechtěla si přiznat lítost. Myslela na to často. A přesvědčovala se, utvrzovala se v tom, že má pravdu.

Neya Ogata [ANBU] Enma_Ai_by_DreamerZerk

Zvolila otcův způsob života.
Doma stále skrývala své emoce a vše se vrátilo do starých kolejí. Přitom zůstávala venku pozdě do noci. Mnohdy se bála i vlastního stínu, ale nakonec ji to přece jen zocelilo natolik, aby ztratila většinu strachu ze tmy. Překonala to. Měla svůj tým, své přátele a především svého senseie. Svého neuvěřitelně pěkného, mladého senseie. Kdykoli se na něj podívala, prudce se jí rozbušilo srdce. Bylo jí patnáct. Doba, kdy děti zlobí. Strávila pohromadě s týmem tři roky. Byla v něm jediná dívka. Chlapci, kolegové, byli skvělí. Milí. Ale její sensei byl dokonalý. Byl o šest let starší než ona. Jen o šest let, taková drobnost! Přesto mu nechtěla nikdy dát najevo, jak moc se do něj zbláznila. Nikdy. Alespoň dokud nebude tak silná, aby ho mohla ochránit. Znovu se pustila do tréninku Hijutsu, mnohem víc než kdykoli jindy. Zrychlený dech v jeho přítomnosti sváděla na touhu bojovat. Poznala, že jí vůbec nevadí pohled na krev. Možná to bylo tím, jak pěkně se naučila rozeznat a skrývat emoce, pokud to bylo nutné. Pokud nebylo, dokázala se jednoduše uvolnit. Už měl přijít čas Chuuninských zkoušek. Čas, kdy konečně mělo zmizet všechno špatné a mise týkající se chytání koček a sbírání bylinek měly být jiné. Takové, při kterých by senseie mohla ochránit. A pak se to dozvěděla. Kdyby prošli, jejich tým by se rozpadl. Pokud by se všichni stali Chuuniny, musela by opustit svého senseie a pracovat sama. Měli dobré výsledky. Když jim sensei přišel říct tuhle novinku, upustila dango a utekla. Svedli to na to, že má strach, že je zklame. Zklamala. Když nastal čas písemných zkoušek, byla to Neya, kdo zvedl ruku. Řekli, že zůstanou navždy Geniny. Navždy by zůstala se svým senseiem. Nevadilo jí to. Zvedla ruku, odstoupila... A kvůli tomu musel odstoupit i její tým.

"Já to nechápu, Neyo, proč?"
"Protože jsem měla strach."
Odvrátila od svých kolegů pohled.
"Z čeho, zatraceně, z čeho? My bychom na to měli!"
"Týmy prošly, stačilo, aby zůstaly!" Přidal se do konverzace poslední člen jejího týmu.
"Já vím."
Probodla je pohledem a odešla. Nikdy se nedozvěděla, že sensei jejich konverzaci poslouchal. Nikdy její chybu nepochopil. Nikdy nepochopil, že to všechno udělala, aby mohla zůstat s ním. A vlastně to ani chápat nemusel.

Při dalších misích museli spolupracovat.
Dali jí druhou šanci. Ale byli tak neuvěřitelně obyčejní! Přišli jí nudní. Narozdíl od senseie. Ten byl jiný. A pak přišlo překvapení. Přivedl si přítele. Její sensei. Její milovaný sensei byl homosexuál. Žárlila. Trvalo ale jen chvíli, než si zvykla. A koneckonců, i on mohl chtít děti, nebo ne? A na děti potřeboval ženu. Ona byla žena. Zjišťovala, že jeho přítel je velmi milý. Narozdíl od zbytku týmu se s ním nebála víc seznámit. Nebyl shinobi. Vyráběl šperky. Ona nikdy žádné nenosila, nikdy jí nikdo žádný nedal. Nechápala, k čemu je lidé potřebují, vždyť šperky byly pro shinobi tak nepraktické! Před kolegy předstírala přátelství, aby si večery mohla užívat v příjemné společnosti svého senseie a jeho přítele. Samozřejmě ne každý večer, jen občas, ale vždy to stálo za to. Pubertální láska přešla ve zbožňování. Naučila se doslova zbožňovat své přátele. Dala by pro ně ruku do ohně. Ja! Shořela by pro ně celá. Domov skoro nevnímala. Byl nic, v čem se muselo jen předstírat. Po letech matka uvěřila, že je mezi nimi vše v pořádku. Neya předstírala tak dobře, že si to někdy myslela také, dokud si nevzpomněla na svá předchozí slova. Až byl div, že to všechno se odehrálo v jediném roce!

Neya Ogata [ANBU] Jigoku_Shoujo__Enma_Ai_by_cagari

Přišla druhá šance.
Druhé Chuuninské zkoušky. Tentokrát už se na sebe při první části jen usmívali. Neya předstírala, že píše, ale nakonec přece jen měla test prázdný. To jí nevadilo. Její kolegové to provedli stejně. Měli štěstí, že byl využitý stejný test jako předtím! Tak či tak postoupili do druhého kola. Sehraní byli dobře. Ani k tomu, aby se skvěle doplňovali, nepotřebovali city. Stačilo, když tomu věřili její dva kolegové, a dokázali vše, co dokázat potřebovali. Neya nevěděla, jak dopadli lidé, které nechala v lese uvězněné v pavučinách. Až později se dozvěděla, že to byl její sensei, kdo ji hlídal. Věděl, že by je tam nechala před zraky divé zvěře. Hlídal, aby o tom nikdo nevěděl. Svitky tedy získali. Dokonce jako první. Neya na sebe byla pyšná. A na svého senseie, kterému samozřejmě po druhé zkoušce musela tisíckrát zopakovat, jak dobře je cvičil. Usmíval se. Už ji znal. Právě ta slova a absence pochvaly pro její týmové kolegy, je rozdělila. Už ani na poslední, třetí zkoušku, nešli společně. Přesto si všichni tři vybojovali své místo ve světě "dospělých." Všichni tři se stali Chuuniny.

"Neya-chan!"
Doběhl ji. Zlatavé, skoro plavé vlasy mu spadávaly kolem obličeje. Věnovala mu okouzlující úsměv.
"Sensei!"
"Už nejsem tvůj sensei."
Objal ji kolem ramen. Jako rovnocenou přítelkyni. Byla tím unešená. Přesně po něčem takovém přece toužila.
"Teď už jsme jen přátelé."
"Ale nepřestaneme se vídat, že ne?"
Vážný tón jeho hlasu ji zarazil.
"Že ne?" zopakovala a dožadovala se odpovědi.
Jemně skousl spodní ret. Jeho šedé, téměř bílé oči se do ní opřely jako kdyby jí viděl až do duše.
"Mám ti nabídnout život ANBU. A řeknu ti k tomu rovnou, klidně budu přísahat, že tam musíš. To studium je něco pro tebe. Své emoce skrýt umíš. Je to také jediná možnost, jak můžeš i přes příslušnost ke svému klanu odejít z domu. Zesílíš, ale..."
"Ale ANBU nemají přátele!"
"Mají, jen je nevídají."
"Ale já přece..."
Měla pocit, že bude zase plakat. Nabízel ji východisko z něčeho, s čím se sotva naučila žít za cenu ztráty nejlepšího přítele.
"Nesmíš na mě být tak závislá. Je ti sedmnáct, máš celý život před sebou. Poprosil jsem přítele o něco, co by pro tebe bylo jako památka..."
Natáhla k ní dlaň, ve které se třpytily dvě stříbřité náušnice. Jen velmi drobné, aby jí nepřekážely, ale okamžitě poznala, co to je. Pavoučci. Ještě ten večer si nechala píchnout uši. Někdy se pak zdálo, že své náušnice nikdy nesundává. Byly přece od něj!Od její první lásky, jejího senseie, jejího nejlepšího kamaráda!
"Půjdu," přikývla a měla pocit, že něco uvnitř ní vybuchlo.
Nechtěla skrývat emoce. Možná to nevěděla, ale nechtěla. Položil jí ruce na ramena a pak ji přitáhl k sobě. Věnoval ji polibek na čelo.
"Má drahá Neyo, kdyby bylo cokoli špatně, můžeš s tím skončit. Nasbíráš zkušenosti a až budeš mít té služby dost, můžeš odejít, rozumíš? A ty tvé černé vlasy stejně poznám všude."
Po několika dalších hodinách povídání odešel. Od té doby s ním nemluvila, a to už to jsou celá léta.

Druhý den požádala o trénink.
Rozloučila se se zdánlivě sentimentální rodinou a odešla. Sebou si vzala jen několik kopií svitků, své oblečení, své náušnice. Trénink byl tři roky vysilující. Uměla toho hodně, děti, které se učily skrývat emoce odmala, dohnala s neuvěřitelnou arogancí a sebevědomím. A pak ji to přestalo bavit...

Neya Ogata [ANBU] Fan_art___Teen_Ai_by_MiKa_dorable

Bylo jí dvacet.
Věk, kdy by se lidé měli uklidnit. Ona po třech letech skrývání emocí doslova vybouchla, jak se občas lidem z jejího klanu stávalo. Touha něco dělat, poznávat nové lidi, ji doslova mučila. Kdykoli mohla, sledovala zpovzdálí svého senseie. Věděl, že je to ona. Havraní vlasy jí dorostly až k pasu, byla jinak oblečená a měla masku, ale určitě věděl, že je to ona! Jinak by nepředstíral, že ji nevidí. Pak přišli na to, že občas ve dne odchází a zatrhli jí to. Tohle ANBU nedělá! Napomenuli dokonce i jejího bývalého senseie. A když se pak ještě jednou šla podívat, co on dělá, spatřila, že má nový tým. A ve tváři děvčátka, které v něm bylo, se zračil bezmezný obdiv, který k senseii měla přece cítit jenom ona! Nikdo jiný! Žárlila na to děvče tak moc... Na nějakou dobu přestala senseie sledovat.

Ticho vydrželo jen pár měsíců.
Neuvěřitelně se nudila. A tak začaly její noční výlety. Došla k tomu, že na dvacet let toho poznala příliš málo. Večer sundala masku a zmizela. Zpočátku jen tančila, vyhledávala lidi, kteří se jí líbili a poznávala je. A pak jeden večer v jednom baru objevila JEHO. Zřejmě se trochu opil, ale to nebylo nic oproti faktu, že mu vlasy stále tak úžasně spadávaly do tváře, že to byl stále její sensei. Ten večer neodolala a přikryla mu dlaněmi oči. Zeptala se, jestli ji poznává. Poznal její hlas i vůni. Byla nadšená z toho, že ho vidí, všechno ostatní se vytratilo. Jaké bylo její překvapení, když ji i políbil. Takže bisexualita? Vždyť je to jedno! Nechápala, jak ho jeho přítel vůbec mohl opustit. Myslela si, že jinak by se nepřitiskl svými rty na její. Neptala se. Bylo mu už dvacet šest, skoro dvacet sedm. A ona byla konečně také dospělá. Přitahoval ji k sobě čím dál víc. Ten večer, ach, ten večer. Skončili v hotelovém pokoji, v pevném objetí. Zůstali tam celou noc. Povídání, milování a zase povídání. Alkohol, milování, povídání, milování, alkohol... Po té noci by byla ochotná kvůli němu skončit se svým výcvikem. Vrátit se k normálnímu životu. Když tam ale přišla druhý den, aby mu to navrhla, čekal na ni. Nerozešel se s ním. Naopak. Stále byli spolu. Včerejší krize a alkohol v krvi ale udělali své. Tvářil se jako schlíplý pes. Skoro jí připadalo, že se mu to nelíbilo, což mu samozřejmě vmetla do tváře. Hádka byla krátká. Neuměla se s ním hádat. Celou tu noc proleželi vedle sebe. Hrál si s pramenem jejích vlasů. Povídali si. Ráno mu popřála štěstí a odešla. Bůh ví, kdy se zase uvidí. Jisté bylo, že to, co se stalo, se už opakovat nebude.

Občas si ještě někam vyrazila.
Kdosi moudrý řekl, že najdete ženy, které nikdy nezažily milování, ale nenajdete ženy, kterým by to stačilo jednou. Ať už skrývala emoce jakkoli dobře, občas potřebovala vypnout, odpočinou si. Do baru, ve kterém potkala jeho, už nechodila. Našla si jiné podniky. Koneckonců jich v Iwagakure bylo dost. Dávala si pozor na to, aby se nic nestalo špatně. Později zjistila, že rozhodně není jediná ANBU, která se občas ráda nechá rozptýlit něčí přítomností. Objevila nové skulinky v systému, díky kterým mohla v noci sundat masku a někoho svést. Někdy vyrazila pryč třikrát za sebou, někdy zase celé měsíce zůstávala sama. Její výcvik byl u konce. Začala chodit na oficiální mise a hlídat vesnici. Někdy dostala misi i jako obyčejný Jounin, to mohla masku sundat, ale nikdy se jí nepovedlo v té době potkat senseie. Občas ho zahlédla jako ANBU, ale to masku rozhodně nesundala. Nepromluvila. Předstírala, že tam není. Dokonce už byly její schopnosti na takové úrovni, že necítil ani její pohled. Neslyšel ji a neviděl.

Neya Ogata [ANBU] War_by_sakasagami-d32iv0h

Bylo jí teď dvacet sedm.
Byla zkušená, ale stále ještě mladá. Byla silná, ale stále ještě naivní. Byla ANBU a dokázala skrývat emoce lépe než ostatní. Byla ANBU a rozhodla se, že bude lepší než ostatní, aby jednou mohla s tímhle ukrýváním se přestat, mít vlastní rodinu a ochránit ji. Koneckonců, ona je z klanu Ogata. Ona je Neya. Ona to zvládne a to tajemství, to, na koho myslí, když chce být nejlepší, ten důvod, proč žít, to jméno... To si nechá pro sebe. Je přece ANBU. Ona nezmiňuje jména.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 11:12

Se svolením autora technik H. Kurety je přizpůsobuji pro užívání členů klanu Ogata. Velmi děkuji Hinemu za zapůjčení.

VLASTNÍ TECHNIKY

Název techniky: Kumo Bunshin (Pavoučí klon)
Úroveň: C
Popis techniky: Uživatel techniky vytvoří svou přesnou kopii z několika stovek pavouků. Poté co je klon zasažen se opět přemění na pavouky. Stačí provést rychlou, jednoduchou pečeť.
Účinek techniky: Slouží výhradně k odvrácení útoku na kopii uživatele. Samotní pavouci jsou neškodní i když arachnofobik utrpí "menší šok".
Slabina: Pavouci sice můžou na pokyn zaútočit, nejsou však jedovatí, a není jich takové množství aby nepřítele plně znehybnili. Spíše rozptýlili. Byakugan tento klon rozezná.

Název techniky: Kumo no Kōgeki (Útok pavouků)
Úroveň: B
Popis techniky: Uživatel vyšle pavouky na nepřítele. Ti po něm začnou lézt a kousat ho po celém těle. Jejich počet se pohybuje řádově v desítkách. Není to sice závratné množství, ale za to útok vyniká nenápadností a rychlostí. Je tu jistá podobnost s Kidoumarovým Deštěm pavouků, ovšem v tomto případě osminohé potvory nemusí nutně zaútočit zeshora.
Účinek techniky: Tito pavouci požírají chakru, ale uživateli to žádnou nepřidává.
Slabina: V případě vysávání chakry je jedna ruka uživatele techniky nehybná a svázána s pavučinou.

Název techniky: Kumo Torappu (Pavoučí past)
Úroveň: C
Popis techniky: Uživatel nastraží na libovolném místě několik desítek jedovatých pavouků. Jakmile se libovolný člověk přiblíží, začnou na něj vyskakovat ze všech úhlů a nepříjemně kousat.
Účinek techniky: Tento jed paralyzuje, takže slabý jedinec po delším zápolení s pavouky klesne bezvládně k zemi. Bez lékařské pomoci dochází k selhání srdce a plic.
Slabina: Než nepřítele pokouše tolik pavouků, aby byl silně otráven, dlouho to trvá. Má dost času na obranu. Pavouci nejsou tak silní, pokud je nevede přímo uživatel.

Název techniky: Hachi Moku (Osm očí)
Úroveň: B
Popis techniky: Uživatel techniky vyšle do širého okolí své pavouky. Jelikož s nimi může telepaticky komunikovat (nemluví s nimi, pouze jim může přikázat, kdy se mají vrátit a kam jít), stejně tak jako sdílet jejich zrak, má perfektní přehled o tom co se kde děje.
Účinek techniky: Neslouží na útok, pouze na prohledání okolí. Umožňuje lokalizovat nepřítele, nebo odhalit některé pasti.
Slabina: Pokud uživatel tuto techniku používá, musí být v naprostém klidu a nehnutě sedět.

Název techniky: Chiryō Faiba (Léčebné vlákno)
Úroveň: B
Popis techniky: Uživatel hodí, nebo pošle pavouka ke svému spojenci, ke kterému je připojen pavučinou. Pavouk vyleze na jeho spolubojovníka a pevně se přimkne k jeho paži. Techniku samozřejmě může uživatel používat pouze v případě, že už umí techniku Mystické dlaně.
Účinek techniky: Pomocí této techniky může uživatel spojence na dálku léčit, nebo jim předávat svou čakru. Vlákno je dostatečně pružné a nijak neomezuje v pohybu.
Slabina: Uživatel techniky má jednu ruku nehybnou a připojenou na vlákna. Nemůže se tedy příliš efektivně bránit pokud jej někdo napadne.

Název techniky: Kumo no Nawa (Pavoučí provaz)
Úroveň: D
Popis techniky: Není třeba pečetí, jedná se o vlákno, které netvoří pavouci, ale sám uživatel techniky. Dokáže jej vystřelit z dlaní, nebo ze svých úst.
Účinek techniky: Vlákno nikoho nezraňuje, ale dokáže spoutat pevně jako chakrové vlákno. Nebo může uživateli zachránit život v případě, že spadne ze skály.
Slabina: Nedosahuje stejně dobrých vlastností jako chakrové lanko, neumožňuje tedy se spoutanou osobou manipulovat a lze jej přeseknou juukenem nebo chakrovým ostřím.

pro Anonymní Sat 10 Nov - 11:20

FILLEROVÉ TECHNIKY

Neya Ogata [ANBU] Cervenypav

Název techniky: Katon: Benijigumo (Živel oheň: Červený pavouk)
Úroveň: B
Popis techniky: Po poskládání pečetí uživatel z úst vyfoukne obrovský plamen ohně, který namíří k zemi. Z něj se chvíli poté zformuje ohnivý pavouk, který se rozeběhne směrem k nepříteli.
Účinek techniky: Velice neestetické popáleniny.
Slabina: Rozhodně v Suitonu.

Název techniky: Ao Jorou (Modrý pavouk)
Úroveň: B
Popis techniky: Uživatel složí pečetě a využije pavouky v blízkém okolí. Ti vystřelí provazce pavučiny, které se v letu zpevní do modrých jehel. Mohou nepřítele tedy snadno probodnout. Nejedná se však o jehly v pravém slova smyslu, spíše o tyče, jejichž délka může dosahovat až několik metrů. Z toho důvodu se tedy nedají jen tak vytrhnout z těla. Nepřítel je tak vlastně uvězněn.
Účinek techniky: Probodnutí skrz na skrz a znemožnění pohybu.
Slabina: Tento útok lze zablokovat obrannou technikou, která ochrání soupeře pevným materiálem (písek, doton, kámen, krystal....)

Název techniky: Živel oheň: Katon: Kaen Senpuu (Ohnivý hurikán)
Úroveň: C
Popis techniky: Po složení pečetí uživatel uvolní z úst poměrně slušné množství plamenů, které se dále zformují do ohnivého víru. Ten se postupem času zvětšuje, sílí až dojde k výbuchu.
Účinek techniky: Popáleniny, odmrštění nepřítele, hrozí i roztrhání těla, pokud nepřítel zůstane v epicentru výbuchu.
Slabina: Nikdo nebude tak blbý, aby v centru hurikánu zůstával... Navíc se dá snadno bránit suitonem.

pro Sponsored content

Neya Ogata [ANBU]

Neya Ogata [ANBU]

基本情報 | Basic Information

見える | Looks

Ogata Ichizoku

性格 | Personality

Weapons

Databook

Elements

Hijutsu

Ninja Rank

村の情報 | Village Information

Short History

Techniky - vlastní

Techniky - fillerové

Re: Neya Ogata [ANBU]