Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI]

pro Anonymní Wed 26 Sep - 22:07

~Jméno~ Shiro

~Klan~ Atari

~Přezdívka~ zatím nemá

~Datum narození~ 10. 3.

~Věk~ 15 let

~Pohlaví~ Muž

~Výška~ 180 cm

~Váha~ 60 Kg

~Krevní skupina~ 0

~Kekkei genkai~ --- chakra pěti elementů v rámci spojení s Kokuem (vis životopis)

~Hodnost~ genin / Kokuō no Jinchuriky

Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI] Zhled10

Nejraději se obléká do tmavých barev, ale i do čistě bílé, není moc vybíravý. Preferuje volnější oblečení, které dobře chrání nositele, ale prakticky neovlivní pohyby. Oči připomínají tekoucí měsíční stříbro a budí i dojem matné záře. Vlasy jsou dokonale bílé, jako padlý sníh. Sestřihy preferuje střední délky, ale vždy je to v rámci možností. V levém uchu nosí dvě nášnice, ale od sloučení s Kokuem se moc často neusmívá, snad jen občas, ale málo kdy upřímně. Možná se to časem zlepší, až najde se svým démonem společnou řeč. Jedinou výhodou proti ostatním jinchuriky je v jejich vztahu fakt, že se povahově s Kokuem až tam moc neliší.

Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI] Osobno10

Je to takřka dokonalý sangvinik. Nic ho nedokáže rozházet a vždy si dovede udržet auru vnitřního i vnějšího klidu. Má nezkutečně vytříbenou mysl, která mu umožňuje rychle se učit novým věcem, ale hlavně si je v mysli i udržet, což bývá pro velkou část populace nesmírný problém. I když není příliš upovídaný, pokud potřebuje, tak je jeho výřečnost dosti dobrá. Málo kdy se objeví někdo, komu by projevil byť jen střípek opravdové důvěry a své pravé povahy.

Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI] Minulo10

Nad skalnatými pásmy se líně převaluje mlha a jitřní svit se pomalými doušky prodírá temnotou. Začíná se mírumilovné ráno jako každé jiné. Přestože je pravda, že mírumilovných rán v našem světě moc nebývá. Bohužel i tohle ráno, nebylo tak mírumilovné, jak se původně zdálo. Hodinu po úsvitu se po celé vesnici rozlehla ohlušující rána a masivní otřesy. Právě tohle ráno mělo být mé první vůbec. Byl to den, kdy jsem přišel na svět v ranních hodinách. Prý jsem byl dosti roztomilé dítě, ale posoudit to sám doopravdy nemohu. Považte, kolik z vás si pamatuje něco před prvním, či druhým rokem života. Já bez okolků klidně přiznám, že si na to nepamatuji. Všechno co zde povím je jen pravdivý příběh zaznamenaný desítkami očí lidí, kteří byli toho dne při tom. Ptáte-li se snad právě, jak si mohu být tak jistý pravdivostí příběhu. Inu mile rád vám to osvětlím. Jednoho dne jsem se pokusil dostat do vesnického archivu. Nevěřil jsem, že mám nějaké velké šance na úspěch, ale co mi asi tak krom nadávek mohli udělat? Světe div se, moje mise se vydařila a já našel kroniku z roku, kdy jsem se narodil. Právě zde byly zaznamenány svědectví a pozorování oné události. Stejně jako záznamy a má fotka z porodního sálu. Bohužel byla fotka pořízena jaksi spěšně a tak byla její kvalita značně pofiderní. Záznamy však mluvily jasně, zdravý chlapec, bílé vlásky, 2,5 kila a 55 centimetru. Poznámka pod čarou o mě od jedné ze sester, nesmírně kawai. Inu rozhodl jsem se tomuto tvrzení věřit, ale vás asi hlavně zajímá, co se toho dne stalo. Proto se pohodlně usaďte a já se pokusím celou událost osvětlit…

Toho dne se v ranních hodinách rozhodlo napadnout naší vesnici blíže neznámé množství ninjů. Samozřejmě byli záhy odhaleni, ale na jejich straně stál moment překvapení a tak byli naše ztráty nadmíru vysoké. Tohle bylo opravdu nepříjemné, ale co následovalo, byla opravdová tragédie. Během boje byl smrtelně zraněn náš jinchuriky a Kokuo se v návalu bitevní zuřivosti dostal z jeho těla. To byli právě ony otřesy, o kterých jsem se zmínil dříve. Jeho ocasy totiž ztělesňovali jednotlivé elementy a tak vytvářel zemětřesení, vlnobití, bouři, větrné smršti a ohnivý déšť. Zkázu, která snad ve všech ohledech připomínala soudný den. Tím jinchurikym byl právě můj děda, kterého jsem kvůli této události ani nemohl poznat. Právě to byl mimo jiné jeden z hlavních důvodů, pro můj budoucí osud. Když se podařilo Kokua do jisté míry polapit, pokud se to tak vůbec dalo říci. Byl zapečetěn do mého těla. No od té doby nebývá tuhle schránku jen pro jednu mysl, ale hned dvě. Ovšem i přes obecný strach obyvatel z mého společníka, to má pro mě řadu dalších následků. Jedním z nich je právě fakt, proč už na světě nikoho nemám. Kokuovo běsnění mi vzalo všechno a všechny, dříve než jsem to mohl poznat. Řada mých vrstevníků říká, jak skvělé by to bylo nemít rodiče, kteří by jim stále vyčítali tohle a tamto. Avšak ti něco takového, jako úplná osamělost, nemohli poznat. Po pár letech výchovy v dětském domově, mi byl přidělen vlastní byt. Taková zkušenost člověka dosti zocelí, a když už se má spolehnout jen sám na sebe, je si celkem jistý v kramflecích…

Tímto stylem jsem se ostatně protloukal životem až do dnešních dnů. Dlouho se spekulovalo o tom, zda bych měl být vychován jako ninja a to i přes svůj do očí bijící potenciál. Moje rodina sice neoplývala žádnými opravdovými dědičnými schopnostmi, ale vždy to byla i přes tento handicap elita této vesnice. Pro svou rychlost, sílu, reflexy, senzibilské vnímání, ale i vytříbenou mysl velkých stratégů. U mě se však nějakým způsobem vyvinula ještě jedna schopnost, pokud se tomu tak dalo říkat. Nějakým způsobem se mi sloučil chakrový oběh se silou Kokuových ocasů a aniž bych přímo zatím vyžíval jeho sílu, moc jeho elementárních chaker se promítla do mých jednotlivých prstů na rukou. Každý jeden prst mě specifickou chakru, jako jeden z jeho ocasů. Což by se také dalo nazvat jako unikátní chakra pěti elementů, kterou mimo jiné vlastnil i Rikudou Sennin. Tuto schopnost jsem však raději před ostatními tajil, abych ze sebe ještě více nevytvořil cíl nenávisti. Po dlouholetém zvažování všech pro a proti jsem byl ve 13ti letech připuštěn na akademii, kterou jsem po 2 letech dokončil s vyznamenáním. Právě ten den se pro mě stal prvním krůčkem na mé cestě ninji i dospívajícího člověka…

~Vzhled~
Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI] Indifference_by_ReiXJune

Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI] Indifference_by_ReiXJune

~Kokuo~
Shiro Atari [GENIN/GOBI NO JINCHUURIKI] Kokuo_by_nagato392-d4xyo8j

pro Kamemarino Yuuta Fri 28 Sep - 14:59

Doufám, že nebude vadit adminům, když si tu dovolím přispět malým postem XD
Chtěl bych Shiro Atariho vřele přivítat v Iwě a taky mu poděkovat, že si vybral právě tuhle vesnici jako své nadcházející hráčské působiště. Přeji pěknou hru Very Happy