Dany Wu [JOUNIN]

Mikkao Daenerys Wu
(nechává si říkat Dany. Jméno Mikka vlastně nepoužívá)
Hodnost: Jounin
Věk: 17
Narození: 31.ledna.
Pohlaví: ženské
Klan: Wu
Hijutsu klanu Wu
(Vlastně ninjutsu, takže se ho může naučit každý kdo má svitky a aspoň nějaký talent):
Jiskření.… Spočívá v natlakování ohně do malinké kuličky a její následné vystřelení. V příhodném okamžiku kulička (na jejich žádost) vybuchne. Buď ve formě obyčejného výbuchu (ohnivá koule), nebo ohňostroje.
Kekkei genkai:Jestli nějaké má, tak ho zatím neobjevila a nejspíš už ani neobjeví. Ale přenáší gen...
Sensei: Mukotushi

Popis:
(Pokud se změní, přeci jen je ještě ve vývoji, přepíšu to.)
Dany je menší dívka s tmavě modrýma očima a zrzavými, až tmavě červenými vlasy.
Je to smíšek, je těžké vidět jí ve chvíli, kdy na její tváři nezáří úsměv. Snaží se tím vlastně zakrýt všechno, co ji tíží- strach, nervozitu i nerozhodnost. Všechno se to v ní pod úsměvem vaří. Problém nastává teprve ve chvíli, kdy vykypí.
Mikka je dost nerozhodná, náladová a roztržitá, ale v těžkých chvílích si dokáže udržet chladnou hlavu.
Říká blbosti. A že fakt hodně velký blbosti. Plácne první věc, co jí přijde na jazyk a potom si to vyčítá. Také si velmi ráda vymýšlí a je výborná herečka.
Má ráda: Slavnosti, lidi, hraní hazardních her, čtení citátů a jejich říkání v naprosto nepříhodných okamžicích, oblečení a svoji opici. Zbožňuje sledování davů a festivaly. Ráda čte, hlavně romány a historické knihy.
Co se jídla týče: Miluje čínské speciality (ano jí i psi... je schopná sníst všechno, až na hady) a nikdy nepohrdne čímkoli na špejli. Od lízátek po napichované smažené škorpiony. Je jí to jedno. Tay si zvykla hodně často jíst ovoce.
Nemá ráda: Brzké ranní vstávání a zvuk budíku. Také má obrovský strach z hadů, hlavně proto, že jí jako malou jeden pokousal a ona musela zůstat dva týdny v nemocnici.
Poznávací znamení: Rudé vlasy má většinou vyčesané nahoru a má v nich něco zastrčené: ozdobnou hůlku, hřebínek, čelenku, nebo třeba kartáček na zuby. Co jí prostě ráno přijde první pod ruku.
Když chodí po ulici, ráda si čte (nejčastěji nějakou těžkou pět-seti stránkovou bichli.) Potom se jí ovšem stává, že si nevšimne procházejícího člověka, stromu, nebo zdi a prostě do něčeho vrazí. Když má zrovna štěstí a všemu se vyhne, tak se alespoň ztratí.
Stále s sebou nosí delší bojovou hůl (má ji přidělanou popruhem na zádech.)
Pokud byste si pořádně prohlédli její ruce, všimnete si, že má spousty popálenin a jizev.
Přes celá záda má tetování rozkvetlých vlčích máků.

Životopis:
Malinká:
Mikka pochází z malé vesničky, která ale stále roste a teď už by se možná mohla zvát i městečkem. Její rodina je rodinou rybářů, pirátů a pašeráků, ale mají obchodní kontakty snad ve všech odvětvích přímořského průmyslu. Také vlastní několik podniků: Hotely a lázně, nevěstince i kasína, takže už od pašování upouštějí, i když stále zůstává rodinou tradicí. Její tatínek pochází z klanu Wu a právě po něm Mikka zdědila své rudé vlasy. Maminka je z klanu Hoshi, což byli vlastně rivalové rodiny Wu a právě proto si ji musel tatínek vzít.
Celý jejich klan založil rybář Čtyřprstý Wu, který je zároveň nejváženějším mužem v okolí.
Měl malinkou Mikkao moc rád. Brával ji s sebou na horu Shangu, kde ji seznamoval se svými
summony Hadilovi. Létali spolu, učil ji číst i psát. Wu byl vlastně ten, kdo malou Mikky
vychoval, i když zasahovala do toho i jeho první manželka Jednozubá Jang, od které se
Mikkao naučila úžasně hrát hazardní hry. Dědeček zasahoval i do jiných aspektů její
výchovy. Učil jí podvádět, pít, kouřit a podobné věci. Jediný, kdo se aspoň trochu snažil učit Mikku slušnému chování, byla její matka a dědečkovi summoni. Jakto jen říct: Moc jim to nešlo.
I když je dědeček Wu hodně starý, stále se rád plete do života svým dětem, vnoučatům i pravnoučatům.
A právě on vybral Mikky jako další manželku Williama Dunrosse. Ovšem to mělo přijít až za dlouho. Do té doby se Mikk učila, jak být v budoucnu dobrou manželkou.

Dítě:
Strávila učením čtyři roky. Naučila se tančit, hrát na nástroje i nalévat čaj, vařit i šít a dělat různé další činnosti, které musí žena v domácnosi zvládnout. Ale nebyla na této pozici spokojená. Vždy když byla malá, koukala se, jak na slavnostech ninjové z jejich klanu předvádějí svá ohnivá vystoupení a ohňostroje a mrzelo ji, že ona tyto věci nikdy nedokáže.
Její šance ovšem přišla. Pár dní po jejích osmých narozeninách na oslavě nového roku, si ji dědeček Wu zavolal, aby mu předvedla, co pěkného se naučila. Mikky byla celá rozklepaná, a proto se jí taneční vystoupení, které pro něj připravila, vůbec nepovedlo. Dvakrát upustila vějíř a jednou si přišlápla lem kimona. Dědeček Wu se ale viditelně dobře bavil.
A potom začal ohňostroj. Všichni se zastavili a fascinovaně hleděli na oblohu. Z prstů ninjů na pódiu vylétávali zlaté a stříbrné jiskry a tvořili na nebi ohnivé růže, fontány a různá zvířata.
Když ohňostroj po pár minutách skončil, všichni začali tleskat. Mikka se přidala k nadšenému křiku davů. Byla dokonale klidná a cítila se uvolněně.
V tom, na ní znovu zavolal dědeček. S úsměvem se na něj otočila.
Řekl jen: „Chytej!“ a hodil něco směrem k ní.
Mikkao zvedla ruku a automaticky tu věc zachytila. Potom roztáhla prsty. Nad dlaní se jí vznášela malinká jiskřička. Chvilku na ni jen hleděla. Až nakonec stočila svůj pohled k dědečkovi. Ten se na ní koukal s takovým zvláštním výrazem. Jako by čekal, co udělá. Nakonec se rozhodla. Mávla rukou k nebi a jiskra opustila její dlaň. Vyletěla vysoko nad střechy. Potom Mikky zopakovala stejné gesto, které tolikrát viděla dělat ninji na slavnostech. Prudce roztáhla prsty... Jiskra vybuchla v záři tisíců maličkých plamínků a vykreslila na obloze rudé kolo. Mikka hleděla vzhůru, dokud nepohasl i ten poslední plamínek jejího ohňostroje.
Potom obrátila své oči zpět na dědečka. Ten se moc mile usmíval a natáhl k ní ruku.
Přistoupila k němu blíž a vložila svou malou dětskou ručku do jeho velké mozolovité dlaně.
„Tak co… moje malá Daenerys. Líbí se ti tvoje nynější škola?“ Zeptal se s úsměvem Wu.
Sklonila hlavu a opatrně s ní zavrtěla.
Dědeček pokračoval: „A je něco co bys dělala ráda, Daenerys-chan?“
Zvedla k němu oči a nesrozumitelně zašeptala.
„Nerozumím ti zlatíčko.“ Usmál se.
„Chtěla bych být Shinobi.“ Řekla už hlasitěji Mikka.
Dědeček se zasmál. „Myslím, že ti v tom už nemůžeme bránit.“ Potom zvážněl.
„Tak tedy. Lekce číslo jedna: Když jsi žena, neříká se shinobi, ale kunoichi. Zapamatuj si to.“ Potom se znovu usmál. Mikkao si všimla, že mu chybí jeden špičák. Asi mu vypadl teprve nedávno. Taky se na dědečka usmála. Vlastní špičák jí dorostl teprve před týdnem…

Žákyně:
Dalších sedm let se Dany usilovně snažila být dobrou kunoichi a celkem se jí to dařilo. Ráda poslouchala svého mistra Joseho Chenga, když jí vykládal o dějinách ninjů, různých zemích, válkách a dobrodružstvích, které zažili různí mocní shinobi.
Těšila se, že jednou bude v centru tohoto dění. Že to bude ona, kdo povede útok na zločineckou organizaci, kdo zastaví démona, nebo válku. A proto se učila, nasávala všechny vědomosti a schopnosti jako houba. Dělala tím své rodině velikou radost, hlavně dědečkovi.
Byla velmi schopná, co se týkalo ninjutsu, ale genjutsu, další hlavní složka rodinných technik ji nikdy moc nešlo. Dokázala ho rozpoznat, dokonce se z něj i dostat, ale s jeho vytvářením měla problémy. Její učitel z toho byl doopravdy zoufalý, protože genjutsu bylo pro klan důležité a on se bál reakce Čtyřprstého, až mu řekne, že jeho vnučka je na to úplně neschopná. Nakonec to dědečkovi říkat nemusel, ten se totiž ukázal na jedné Mikkyně lekci. Chvilku Mikku a učitele pozoroval a potom přistoupil blíž. Oba se zastavili a zahleděli na něj.
„Dany. Musíš se víc soustředit, když se snažíš něco nového vytvořit. Vím, že fantasie máš na genjutsu dost, ale už vás nějakou chvíli pozoruji a myslím si, že to možná vážně nebude hlavní složkou tvého útoku, maličká.“ Pousmál se, ale hned na to zvážněl.
„Mám tady pro tebe něco lepšího.“ Řekl a zpoza zad vytáhl hůl. Byla asi metr-padesát dlouhá z lesklého dřeva s rytinami velkých ptáků. Bylo možné si na jejím povrchu povšimnout spousty malých zářezů a otlaků. Jedno místo bylo dokonce ohořelé. Tu Daenerys podal.
„Má kovové jádro. Je dost silná na to, abys s ní dokázala odrazit všechny nepřátelské střely, které na tebe poletí, pokud se s ní tedy naučíš zacházet. Patřila mému otci a po něm jsem ji zdědil já. Teď patří tobě.“ Znovu se usmál. Jeden přední zub měl nahrazený zlatým.
Mikka nevěděla co říct a tak to také dědečkovi pověděla.
„Co třeba Děkuju?“ usmál se.
„Děkuju moc.“ Usmála se i ona na něj a sklonila hlavu.
„Dobrá, tak tedy pokračujte v tréninku.“ Rozloučil se dědeček a odešel.

Vybuchující zvířátka:
Dany samozřejmě netrénovala celé dny a noci. Trávila také hodně času v přítomnosti svých přátel, kteří byli z větší části i její příbuzní. Patřila do „gangu“ dětí, kteří se, z nějakého nevysvětlitelného důvodu zvali: Vybuchující zvířátka. Tam také Dany získala svou první přezdívku: Opička.
Hráli si spolu, vyváděli hlouposti a učili se. Do života jim to nejspíš dalo daleko víc, než nudné lekce senseiů na cvičišti, či tvrdá lavice na které jen poslouchali výklad.
Zvířátka poskakovala po celém městečku. Ničili budovy a malovali na ně klikyháky, které nazývali uměním. Kradli, přepadávali starší a zkušenější ninji z klanu a zkoušeli si na nich své bojové dovednosti a techniky. A nakonec, po tomto tvrdém tréninku ještě běhali, skákali po stromech a trénovali svou obratnost při útěku před hněvem napadených ninjů, nebo jiným a silnějším gangem.
A když byli chyceni a trestáni i u toho se dokázali úžasně pobavit. Například měli posekat celou louku. Ale kosou je to nebavilo, tak nechali všechna vysoká stébla trav vybuchnout. To taky nebyl úplně dobrý nápad, jelikož potom dostali další trest, lovení ryb. A to taky poprasili… „Omylem“ přetrhali sítě. A potom dostali další úkol... Sítě opravit. A toto byl věčný koloběh jejich nešťastných příhod.
Po odchodu Gina Hoshiho, vůdce Zvířátek se Dany stala dokonce hlavou této partičky… Nebo spíš tažnou silou, hlavu totiž nejspíš nemá tak úplně v pořádku.

Události, které změnily osud:
Po nějakém čase se Daenerys konečně naučila dobře ovládat svou hůl. Byla na sebe náležitě pyšná a její dědeček byl pyšný také, i když to na sobě samozřejmě nedal znát.
Mikka si jinak žila celkem poklidným životem, až do třinácti let věku. V tu dobu umřel její otec, při plnění jakési tajné mise. Mikka z toho byla velice nešťastná a její matka jí nedokázala nijak od bolesti ulevit. Potom udělala něco, co Mikkao ranilo ještě víc. Pár měsíců po smrti otce si vzala nového muže. I když dědeček Wu velice protestoval. Byl to muž z ¨nepřátelské¨ rodiny překupníků, Chunn. Prostě konkurence.
Dědeček ovšem nemohl s matčiným rozhodnutím nic udělat a tak byla svatba.
Mikka svého otčíma nesnášela. A on jí taky, takže si vlastně byli kvit.
V den Mikkyných patnáctin ovšem přišel s příšerným nápadem. Že prý dá Mikky tomu manželovi, co ho měla mít původně. I když se to už dávno promlčelo, klan Dunrossů měl stále o tento sňatek zájem. Mikkyna matka s tím sice ze začátku nesouhlasila, ale nakonec se nechala zviklat a svatba byla na spadnutí.
Mikkao si samozřejmě žádnýho pitomce od Dunrossů vzít nechtěla a dědeček s ní byl za jedno (taky si myslel, že je na vdavky ještě moc mladá). Rozhodla se tedy z vesnice odejít. V noci se vyplížila ze svého domu a chystala se vesnici opustit. Nikdo si jí nevšiml, až na dědečka. Ten uprostřed noci stál před svými dveřmi a přes náměstí ji pozoroval. Ona si ho samozřejmě všimla také. Pokynul jí rukou, aby k němu šla blíž a pozval ji do domu.
Dany naštvalo, že se při svém útěku nechala takhle načapat, ale nakonec se ukázalo, že dědeček jí v odchodu vůbec nehodlá bránit. Nabídl jí čaj, poseděli a popovídali si. Probrali Mikkyny další plány do budoucna, o kterých ona zatím nijak zvlášť nepřemýšlela. Potom jí dědeček dal peníze a pár kopií svitků s rodovými technikami a ¨vykopl¨ jí z vesnice, že prý jí bude před matkou krýt. Oba se tomu ještě dlouho smáli.

Potom:
Daenerys nějakou dobu ťapkala po různých zemích. Jednou, když seděla pod stromem, četla a ládovala se ovocem, k ní přišel malý opičák. Mikkao se na něj usmála a dala mu kousek manga. Od té doby už se ho nezbavila. Všude za ní chodil a loudil jídlo. Nejdřív se ho zbavit chtěla, někde ho setřást, ale nedařilo se a ona si časem na jeho společnost zvykla. Stali se z nich velmi dobří přátelé.
Brala jednoduché úkoly, aby nemusela utrácet dědečkovi peníze. A pak překročila další hranice a rozhodla se konečně přidat k nějaké z velkých vesnic, o kterých od svého učitele tolik slýchala. A tak dorazila do Kumogakure. Pro tuto vesnici se rozhodla z jednoho prostého důvodu: Je v ní čínská restaurace kde prodávají škorpiony na špejli. Vede jí její strýc Hoshi (velmi milý pán).
Ve vesnici je už pár měsíců, ale stále ji fascinují nové a nové věci, které v ní nalézá.

Zbraně, které s sebou většinou nosí:

Bojová hůl… Jak říká Dany: Palička
Je asi metr dvacet dlouhá. S kovovým jádrem a dřevěným pláštěm. Na jejím povrchu je spousta rýh a škrábanců, ale stále jsou celkem vidět řezby ptáků, které na ní byly původně.
Mikkao ji dostala od dědečka, který tvrdil, že ji zdědil. Kecá… prostě mu ji jednou omylem přibalili do starožitností, které pašoval a on usoudil, že si ji může nechat.
Z obou stran jsou na konci hole téměř nepostřehnutelné drážky, do kterých se dají zasunovat čepele… a podobné věci. Slouží tedy i jako: Kopí, naginata, nebo guan dao.

Dva delší nože
má připnuté na předloktích. Jsou mírně zakřivené, aby jí dobře sedli na ruku.
Další dva má občas v botách.

Jedovatá flusačka
Je to taková tenká zdobená tyčinka a Dany ji občas nosí ve vlasech. Má jen dva náboje.
Další věci, které jsou občas v jejích vlasech:
Hřebínek s prodlouženým bodcem, nebo obyčejný ostrý kovový hřebínek
Jehlice (nejčastěji zdobené, ale pořádně ostré)
Shuriken (ano i ten se tam jednou ocitl, i když úplnou náhodou.)
Ocelový drát (spíš kratší)

Za opaskem má občas dvě dýky tantó (20 cm dlouhé)

Dalé má také samozřejmě základní výbavu: Shurikeny, kunaie, výbušné lístky, drát s karabinkou, jehly…atd.

Techniky:
Základní E
D-A-Hibana no jutsu - Jiskra
C-Kuchyiose no jutsu - Přivolání (Hadilov)
C-Chuingamu no jutsu - technika žvíkačky
B-Sen Hibana no jutsu - Tisíc jisker
A- Kasai to no Keiyaku - Smlouva s ohněm