Maly Domek JayJazeze_Washi_Sennina

First topic message reminder :

Maly domek co ma 3 mistnosti + Kuchine klasicky maly domecek . Ktery stoji pobliz Vilki Asakuna. No Jay Stejne nejradeji travil cas na strese Odkud Sledoval Akasuna no PiliKKu a Jeji sestrenici od dob co zil v Sune PiliKKa i Yoko se mu Libily od prvni chvile co ji uvidel akorat nikdy nenasel odvahu abu zani zasel nebo ji neco rekl. A potom co byla zvolena Jako Kazekage tak uz se nepokousel vubec Krom oficialnih veci za ni chodit. Zije Zde ze svou orlici Mitsuki.

"Arigato!" zazubila jsem se. "Vypadá to krásně.. a voní ještě líp!" libovala jsem si. "Itadakimasu!" popřála jsem a s chutí se pustila do své porce. "Ummmm jestli tě omrzí být ninjou, mohl by jsi dělat kuchaře!" pousmála jsem se a strčila si do pusy další kousek.

"Wháá arigato, itadakimasu!" Zaeagovala jsem trošku opožděněji, možná taky hlavně proto, že jsem z toho jídla nespustila oči. Já vařit uměla tak napůl, babička mě naučila základům, ale nic extra.
"Je to opravdu, opravdu VÝBORNÉ!" Zazubila jsem se a dál mlčela, protože s plnou pusou se přece nemluví!

Zasvítili mi oči. "Jsou tam jahody?" byla má prví starost. Nadláblá jsem byla pořádně, ale jahody bych neodmítla nikdy, milovala jsem je nadevše! "Umm ehm ehm.." poškrábala jsme se rozpačitě ve vlasech. "Jinak děkujeme za jídlo!"

Dojedla jsem a spokojeně si pohladila břicho, byla jsem nasycená, ale já pohrdnout jídlem?! Nikdy, proto jsem horlivě přikývla k jeho otázce. "Haai, děkujeme!" přitakala jsem k Piličiným slovům a jen se znovu pousmála. No pak jsme vypadala překvapeně.
"Ehe? Jistě, proč bych neměla být?" Zakřenial jsem se. Ta otázka mě víc než překvapila, od kdy já nejsem v pořádku?

(Yočíne ty nejsi v pořádku nikdy!! xDDD)
S hlasitým děkuji jsme si vzala pohár a pustila jsem se do něj. Pečlivě jsme vyjedla všechno, kromě již zmíněných sladkých jahůdek, které jsem si schovávala nakonec. Jedla jsem je s takovým zvláštním, nepřítomných, nablblým úsměvem, jaký jsem měla vždy, když jsme ty červené potvůrky konzumovala.

(Náhodou! Já jsem normální vždy, takže ticho ! xDD)
"Eh? Noo, asi jsem jen trochu dneska myšlenkami mimo a navíc, kdo by mluvil, když si tohle vychutnává?!" Zakřenila jsem se a důležitě pokývala hlavou.
"Náhodou, byl to hezky strávený den.." Odpověděla jsem, no pak si všimla, že s Jayem není něco v pořádku. Vstala jsem a došla k němu.
"Hej, hej jsi v pořádku?"

"No, to doufám, že to bude v pořádku.." Dodala jsem a pousmála se. V duchu jsem si oddechla. Potom jsem se vrátila na své místo, zpátky za Pili. "Umm, ještě jednou děkujeme za pozvání.." Podotkla jsem ještě.

Vyděšeně jsem jej sledovala, no když vstal a Yo mu pomohla, trochu jsme se uklidnila. Chtěla jsem něco dodat k tomu co se stalo, no zaujalo mě něco jiného. "No... sice se mi nechce vás opouštět, ale povinnost volá, mám nějakou návštěvu v kanceláři. Děkuji za oběd, moc mi to chutnalo, určitě se zase někdy pozvu." zazubila jsem se vesele, mávla na oba shinobi a zmizela z budovy.
(Přesun)

Když zmizela Pili, tak jsem jen vstala a protáhla si ztuhlé svalstvo. Toho přeřeknutí jsem si ani nevšimla, no taky, od kdy si já něčeho všímám?
"Umm, tak nechci tě tu rušit, ale to jídlo bylo vážně výtečné! A umm, asi už taky půjdu, ale jak řekla Pili, máš to u nás a kdykoliv tě pozveme my! Ale no, nevím, jestli to, co ukuchtíme bude k jídlu, přeci jen, nejsme v tom tak zručné.." Zakřenila jsem se a pak už zamířila ke dveřím.
"Tak.. Měj se Jayi a ještě jednou, arigato.." Pousmála jsem se na něj a s těmito slovy se z domu vytratila. Měla jsem v plánu se projít Sunou a nebo to zakotvit doma u nějakého filmu, dneska bych si mohla dát Někdo to rád blond, taky skvělej film. Pousmála jsem se a už definitivně odešla.
(Přesun.)

No tak jsem zase dostal kosem to jsem si pomohl No co nadelam.
No dal jsem se do uklidu. Po uklidu jsem sei dal sprchu a potom zamiril do postele byl jsem preci jenom nejak unaveny.

Dorazila jsem k jeho domu, bylo zamčeno, tak to jsem si taky mohla myslet, prostě jsem se naštvala a ty dveře vykopla. Sorry Jayi, to ti vynahradím. Podotkla jsem v duchu a přešla přes práh. Položila jsem ho v obýváku na gauč a prudce se otočila na Mitsuko.
"A teď co?" Možná jsem zněla trochu nabroušeně, ale možná to byly i obavy, jak o Jaye, tak o vesnici.

Vyrovná nebo nevyrovná?!
"Jenom čekat? No, on to zvládne.." povzdechla jsem si a přikývla. Bylo to divné, čekat tady, přitom, když se ve vesnici možná bojuje, ne, sedět tu v nevědomosti o venku. Říkala jsem si, že tu chvíli počkám než se probere, ale kdo ví, jak dlouho to bude trvat.

Přikyvovala jsem na znak toho, že to chápu. Pak jsem se zvedla. "Řeknu to Kazekage, ale potřebuju zjistit, co se to v tý vesnici děje.." Dodala jsem. A budu ti držet palce. Dodala jsem v duchu, naposledy se na něj podívala. "Kdyby cokoliv, klidně.. eh.. přileť.." Bylo to fakt divný mluvit s ptákem. Pak už jsem s Freyou v patách se vydala k východu. Věřila jsem mu, proto jsem mohla s klidným svědomím odejít.
(Přesun.)