Tělocvična pro Faitův tým

First topic message reminder :

Tělocvična má tvar i velikost takového polovičního fotbalového hřiště. V rozích jsou naskládané dřevěné zbraně, slamění a dřevění panáci a v jedné čtvrtině tělocvičny jsou i kolejnice pro případné pohyblivé cíle. Všude v tělocvičně jsou různé překážky a v některých částech je i jiný materiál (písek, hladký kámen, vysoká tráva)

Takumi

Ta holka si koleduje... Otokage-sama si ho nevybrala jako osobního strážce jen tak z prd*le.
Nad děním sem pokrčil rameny a začal sme se zase soukat pod zem. Suprová technika pro průzkum nepřítele a případnej únik... Problém by byl, kdyby v nepřátelským týmu byl senzibil, to by sme se připravili o moment překvapení... ale těch moc není...
Sunul sem se do země dál a dál, až sem měl zemi po prsa. Dál sem se už se svejma omezenejma schopnostma bál jít, takže sem se pomocí rukou vytáhl, ale když sem vylezl, tak se díra sama zacelila.
Tak todle je fajne...
Pak nám začne Faito vysvětlovat plán tréningu.
Jop... teď vim co ste myslel tim tvrdým tréningem.

Faito

Jo, a ta malá bréca by to nezvládla. Tak jdeme... řekl jsem a vyrazil do lesů a hor.

Takumi

Kývnu a poklusem se vydám za Faitem.

Kashike


Bezeslova vyrazím za Faitem. Pořád se držím přesně o dva metry za ním po pravé straně.

Takumi

Přišel sem do tělocvičny a pro protáhnutí sem si dal člunkovej běh přes různé povrchy v tělocvičně. Potom sem vlezl do prostoru, kde se panáci vynořovali ze země. Trénoval sem si tak postřeh a snažil sem se objevujícím se panákům za běhu vyhnout.

Takumi

Takhle sem trénoval až do večera. Vyčerpanej sem uklidil tělocvičnu a šel sem spát(přesun).

Takumi

Došel sem do tělocvičny a jako každý den sem trénink zahájil protažením a během. Potom sem si hodil na ramena dva velký pytle s pískem a začal sem dřepovat.
Dělal sem většinou série po dvanácti a mezi sériema sem si dával pauzu a protahoval sem si nohy.
Když sem udělal takhle pět sérií, vrátil sem pytle zpátky na místo a došel sem ke schodům se zábradlím. Stál sem vlastně vedle schodů, ne na nich. Zahákl sem si nohy mezi zábradlí a shod, tak abych vysel hlavou dolů a potom sem zvedl trup a hlavu ke kolenům. (prostě sedy lehy)
Takhle sem dělal série po dvaceti. Po třech sériích sem toho měl ale plný kecky, takže sem šel na vytrvalostní běh po celý tělocvičně.

Takumi

S běháním sem skončil až k večeru. Ležel sem na hladkém mramoru, celý zpocený a unavený.
Fuuuuuu... už začínám mít větší výdrž, tolik se nezadejchávám. Musim makat víc, abych nezaostával.
Vytáhl sem si z batohu lahev s vodou a trochu sem se napil.
Pro dnešek konec... Což mi připomíná... od včerejška sem neviděl nikoho z týmu... kde se všichni sakra flákaj?...

došli jsme do tělocvičny opřela jsem se o stěnu
"no ještě že jsme se nevsadili." šeptla jsem s úsměvem sledujíc Takumiho

Faito

Znám svoje lidi. usmál jsem se a letmo jsem se Reiny dotkl, když jsem ji obcházel. Takumi! Doufám, že se moc nepřepínáš. Říkal ti někdo o věci jménem spánek? pousmál jsem se, ale mluvil jsem docela vážně.

Takumi

Uslyšel jsem kroky. Dříve než někdo vešel, sem složil pečetě a jako ryba sem zaplul pod zem. Vykouknul sem za zdi za jejich zády, abych se přesvědčil o tom, kdo to je. Velitel a Otokage-sama... ŠANCE!
Pomyslel sem si nadšeně. Pak sem se neslyšně vynořil Faitovi za zády a přiložil sem mu kunai ke krku a druhou rukou sem mu chytil v lokti levačku.
Brý podvečír sensei. Vítám vás, Otokage-sama.

"jak milé přivítání to se musím naučit. občas tím budu faita provokovat." pousmála jsem se

Faito

Jen chvilku jsem soustředil genjutsu past do rukavice a pak jsem zvedl ruce, jako bych se vzdával. Pokud se podíval, udělala se okolo něj tma a v tu chvíli jsem odklonil ruku s kunaiem od krku a přehodil ho přes sebe. DObře, velmi dobře. řekl jsem, i když v hlavě jsem byl opravdu naštvaný Taková dětská chyba.

Takumi

Hlídal sem si jeho ruce, čekal sem že mě nějak zpacifikuje a pak už sem jen letěl vzduchem a místo očí sem měl anime křížky. FAIL! A pak se ozvala tupá rána, když sem dopadl na podlahu.
Posadil sem se a mnul sem si bouli na hlavě. To bejt nemuselo... Bolí mě celej člověk a teď ještě todle...
Řekl sem, ale pak sem uviděl otokage-sama, rychle sem se postavil, uklonil sem se a zacouval sem o pár metrů dozadu, protože sem byl dost zpocenej.

Faito

Nevadí. Kdybys neváhal, už bych byl mrtvý. řekl jsem a nedával na sobě znát, jak mě to rozhodilo. Budu si muset dávat větší pozor.

"Jo pamatuju se kdy takhle hodil o zem se mnou Kabuto, když jsem se nemohla soustředit na trénink." usmála jsem se "Dej si pohov, Takumi, vidím, že tvůj sensei se v tobě vážně nezklamal." došla jsem k nim

Takumi

Jop, sem trochu pozadu, tak musim mít tréning navíc... Nebojte sensei, 8 hodin spánku, 8 hodin učení technik a 8 hodin fyzickej tréning, mám to vymakaný.
Řekl sem a pak sem si dal podle rozkazu Otokage-sama pohov. Mírně rozkročené nohy a ruce za zádama.
Otokage-sama... mohl bych se vás na něco zeptat?

"povídej." dala jsem si ruce v bok

usmála jsem se
"Jmenuje se Shiuri. Líbí se ti?" bavila jsem se

Takumi

Je sympatická... na draka. A mám rád zelenou... Řeknu takovým výmluvným stylem "vubec nevim o čem to mluvíš".

"Ano jistě zelenou, vyřídím jí tvůj pozdrav" ušklíbla jsem se

Takumi

Co? Ale já sem nic... Ehm... Jo, děkuju za ochotu. Řekl sem a s takovým pitomým úsměvem sem se podrbal na hlavě.

"takže co ten zápas?" otočím se na Faita

Faito

Otočil jsem se na Takumiho. No...asi právě uvidíš, jak tvůj sensei dostane na hubu. pak jsem došel doprostřed místnosti. Naplno nebo cvičně?