Ulice Sunagakure no Sato

Sonozaki Ayu

Ještě chvíli jsme kroužili v této oblasti, aby si mohla Miya všechno pořádně prohlédnout a pak jsme zamířili do další části Suny. Nenápadně jsem otočila na Miyu a všimla jsem si jejího spokojeného výrazu. Usoudila jsem, že se jí to líbí stejně jako mě. Dál jsem pátrala po nějakých zajímavých budovách či místech, až jsem na pár narazila.
"Támhleto je místní muzeum a kousek od něj stojí velká knihovna." Ukázala jsem znovu na místo, kde budovy stály. Přeletěli jsme dál a já se snažila rozpoznat zvrchu další místa.
"Etooo..Etooo..Ah! Támhle stojí ninja akademie." Pohnula jsem rukou a vzápětí ukázala zase jinam.
"Tadyhle je hřbitov, támhle chrám a kousek od toho všeho svatyně." Vysvětlila jsem a hledala další cíl. Trochu jsme se vzdálili a já ukázala na rozlehlé tréninkové prostory. "Tenhle celý areál a komplex budov slouží k tréninku. Většinou tu potkáš dost ninjů, co zrovna pilně trénují buďto nové techniky, nebo se snaží zlepšovat v těch stávajících." Nakonec jsem se ještě rozhlédla a ukázala jsem na horu, která se rýsovala v dáli. "Ta písečná hora, kterou vidíš se jmenuje Kaze-san. Prý je něčím zvláštní a říká se, že ji vytvořil jeden z minulých vůdců vesnice." Oznámila jsem a dala jsem Akiovi signál, ať to stočí zase zpátky. Ještě jsem jí ukázala, kde jsou místní lázně a nějaké restaurace, při čemž jsem si vzpoměla, že mám pořád hlad. Hauuuuu...Povzdechla jsem si.
"Miyo-san?" Oslovila jsem ji s úsměvem. "Kdyby jsi chtěla, mohli bychom někam skočit na jídlo. Mám celkem hlad a ráda tě pozvu." Zeptala jsem se jí a naznačila jsem Akiovi, že brzy budeme přistávat.

Isayama Miya

Létali sme nad Sunou a bylo to super.
Pak me Ayu pozvala na jídlo. No hlad jsme měla.
Děkuji ti Ayu, až si vydělám nějaké penize, tak ti to vrátím .

Sonozaki Ayu

Přeletěli jsme nad restaurací, nad kterou jsme ještě chvíli kroužili. Miya naštěstí souhlasila, ale nechápala jsem, proč by mi měla něco vracet. Bylo to přece pozvání a já se sama nabídla.
"Etoo... je to pozvání. Nemusíš mi nic vracet." Mile jsem se usmála.
"Akio, přistáváme." Požádala jsem s úsměvem svého gryfa, který začal okamžitě snižovat výšku.
(přesun)

Isayama Miya

Pomalu jsem běhala ulicemi Suny a přemýšlela jak to bude dál.
Zároveň jsem pozorovala kudy běžím, a zapamatovávala si polohu budovy.
Asi po hodině mě to přestalo bavit a zamířila jsem směrem domů.
(Přesun)

Prechádzal som ulicami a sledoval aká je krásna nočná Suna.
"Podalmna neni krajšej dediny ako je Suna je tu vždy teplo"
Nachvílku som sa zamyslel.
"Ale mohlo by tu aj občas zasnežiť"
Povedal som si pre seba a sledoval osvetlenia.

presun

Isayama Miya

Po té, co jsem odešla s knihovny, jsem se jen bezcílně toulala ulicemi Suny a nevěděla co dál.

Po mém usilovném studiu v knihovně jsem se si teprve teď uvědomil jak dlouho už jsem nejedl. Možná už to byli 2 dny. Proto jsem se toulal ulicemi a hledal nějaký dobrý podnik. Kde bych si dal dango, či rámen.

Prišiel som na ulicu videltam dvoch ludí osamotených.
Dokráčal som ku Miyi.
"Ahoj"...usmial som sa
Sledoval som jej očkom výstrih lebo také prsia som ešte nevidel.

Isayama Miya

"Dobrý den". Co je tohle za vesnici? To tu jsou jen na kozy hledící úchylové?
"Copak potřebujete?" Usmála jsem se na ninju, co ke mně přišel.

Len som sa pousmial.
"Ale to bol len taký for"
Podal som jej ruku
"Volám sa Akim"
Venoval som jej menši úsmev.

Isayama Miya

Eto fór? Nechápu. Na co reaguje? To tu všichni čtou myšlenky? V tom případě se tu začínám bát.
Já jsem Isayama Miya. Těší mě, že tě poznávám.
Usmála jsem se.

(zeleně je přímá řeč, ta kurziva jsou myšlenky )

"Nechcela by si ísť na obed samozrejme, že pozývam"
Snažil som sa zrak udržať na uzde aby mi neuchádzalli oči do jej výstrihu
"Alebo by sme si mohli ísť zatrénovať naučiť sa nové schopnosti"

Isayama Miya

Nechci ho z ničeho podezřívat, ale nápadně mi připomíná senseie, akorát ten nemá zájem o trénink.
"No s tím trénováním by to bylo složitější, ale pokud se chceš jít někam najíst tak ti to můžu u rámenu vysvětlit."

Připadala jsme si jako vyžírka a měla jsem pocit, že ho využívám, ale nemohla jsem odolat tomu, že bych se konečně mohla dozvědět něco o Suně a tom jak trénovat a jaké si vybrat techniky.

"Nedaleko je Rámen bar tak tam by sme sa mohli najesť."
Pomaly som sa vedla nej vydal smerom k rámen baru.
"Ty si sa narodila tu v Sune?"
Ako som položil otázku sme prišli do rámen baru odsunul som jej stoličku aby si mohla sadnúť.
Posadil som sa vedla nej.

Isayama Miya

Děkuji, usmála jsem se a sedla si na nabízenou stoličku.
Ne, já do Suny přišla teprve včera.
Ty si místní? Třeba by si mi o ni mohl něco říct...

"Ano pochádzam zo Suny...tak čo by som ti mohol povedať"
Zamyslel som sa.
"Kazekage už asi poznáš..."
"V sune máme ninoj prevažne čo ovládajú vietor...máme tu ešte ninjov ktorý vedia ovládať loutky alebo ninjov ako som ja čo ovládame piesok"
V ruke sa mi spravila ruža z piesku ktorú som jej podaroval.
Objednal som medzitým dva Rámeny.

Isayama Miya

Děkuji, zčervenala jsem a růži si vzala.
Ovládají vítr, hm já ani nevím, jakou mám podstatu, řekla jsem tiše.
Ty, ale ovládáš písek, to je u vás ve vesnici asi hodně časté ne?
Nevím nic, a s tím mě sensei vykopl do knihovny. Potřeboval si asi odpočinout před hlavní večerní barovou zevlovačkou. Ale kdyby mi poradil, jak zjistit podstatu, tak už bych se možná nějaké techniky dopátrala, navíc třeba by mi pak pomohly i Ayu. Vzpomněla jsem si na svoji jedinou přítelkyni v Suně.
Eto mohl by si mi poradit jak se .. no .. dozvím .. jakou mám podstatu?
Udělala jsem na něj psí očka.

Nemohol som odolať jej psím očkám.
Dojedol som pomaly rámen
"Ja neviem ako to zistiť ale viem kto by ti mohol pomôcť Kazekage"
Usmial som sa.
"Neviem povedať dievčatám nie nikedy"
Usmial som sa na nu.

Isayama Miya

Škoda, nasadila jsem smutný výraz.
Nepůjdu přece otravovat Kazekage, stejně by mě zase vykopla za senseiem. To by byl začarovaný kruh, ten mi stejně neporadí.

Vzala jsem si hůlky.
Dobrou chuť. Popřála jsem mu a pustila se do rámenu.

Dojedol som odložil tanier a premýšlal som.
"Za skúšku nič nedáš"
Zaplatil som za obidve porcie.
"Jediný kto ti v tom poradí najlepšie je Kazekage tak podme za nou"

Isayama Miya

Děkuji za jídlo, usmála jsem se na něj.
Tak dobře. Seskočila jsem ze židle.
Nejspíš to bude k ničemu, ale tak aspoň to zkusím.

(presun)

Po nějaké době jsem konečně našel svůj vytoužený stánek s jídlem a tak jsem si dal rámen a jako dezert dango s karamelovou omáčkou. Připadal jsem si jako v ráji. Navíc tomu nahrával fakt, že hlad je takříkajíc nejlepší kuchař. Vyšel jsem ze stánku a protáhl se s rukama za hlavou. Vykročil jsem do těch prašných ulic Suny a přitom si pohrával s jedním speciálním kunaiem v ruce. Takto jsem vyrazil do kanclu Kazekage. Dostal jsem chuť na nějakou misi. (přesun)

Prechádzal som sa po ulici a znova sám.
"Ach ja som asi odsúdený na samotu"