Reštaurácia Suna

Prišiel som sa po malej prechádzke najesť. Sadol som si do na miesto kde by ma nemal nikto vidieť ale aj tak som si nechal masku na sebe jedine som si dal dole kapucňu a pohodlne sa usadil. Objednal som si Dango a čakal kým mi ho donesú.
Po tom čo mi doniesli Dango som sa tak do neho pustil že som si objednal ešte trikrát. Spokojne najedený s nasadenou maskou som sedel a oddychoval. Vôbec som sa nechcel vracať do Iwy veď tu som sa mal ako prasa v žite. No ale oddychovať budem už len chvíľu lebo stále oddychovať by ma nebavilo.

Bolo mi tu dobre ale oddychu bolo dosť nato aby som sa začínal nudiť. Zaplatil som za všetko a odchádzal som preč. Bolo načase vyraziť do Iwy. (Presun)

Yuki

,,No a tak sme teda tu." prehovoril Yuki a nechaj ju vstúpiť do reštaurácie pričom sa posadili k prvému voľnému stolu v rohu. ,, Tak toto je jedna z reštaurácii v Sunagakure no Sato, tak sa teda pýtaj čo chceš vedieť." dodal a podal jej jedálny lístok.

Isayama Miya

Došli jsme do restaurace a sedli si ke stolu v rohu.
Sedla jsem si zády ke zdi a opřela si luk o stěnu.
Studovala jsem jídelní lístek, který mi podal.
„ Dala bych si rámen“ usmála jsem se na něj.
A chci vědět co nejvíc, nikdy jsem nebyla v ninja vesnici. Jak to tady funguje?
Jak se dají vydělat nějaké peníze? Mohla bych tu chvíli zůstat? Zahrnula jsem ho otázkami.

Yuki

,,Tak rámen." pousmial sa okamžite objednal, on nebol hladný tak si radšej nič neobjednával.,, No prirodzene ako každý shinobi začiatočník bude asi priradená do tímu alebo môže fungovať samostatne. V oboch prípadoch ti bude pridelený sensei alebo dohliadajúci shinobi. Peniaze sa zarábajú misiami ale ubytovanie a niečo na začiatok ti poskytne Sunagakure no Sato aby si nebola o hlade a bez strechy nad hlavou a či smieš ostať?" dodal.,, Prirodzene ťa tu uvítame." dodal a to už prišiel ten rámen a tak jej ho posunul.,, Dobrú chuť." zaprial jej.

Isayama Miya

On si nic neobědnal? To na mě bude koukat jak jím? AAAA Zděsila jsem se v duchu.
"Takže můžu zůstat, hmm, a za kým se musím jít dovolit? "Zeptala jsem se a pustila se do rámenu.
Bože to na mě fakt bude koukat jak jím?
Rámen jsem do sebe naházela v mžiku, jednak jsem nechtěla, aby mě při jidle někdo pozoroval a pak sem taky měla strašný hlad.
"Děkuji, bylo to dobré. " Usmála jsem se na ninju.

Yuki

,,Tak v podstate nemusíš ísť za nikým potrebné veci môžem vybaviť aj ja." prehovoril a zlhboka sa nadýchol.,, V každom prípade ak budeš potrebovať pomoc tak ti hociaký jounin alebo aj samotná Kazekage sama vyhovie a pomôže. Ju nájdeš v kancelárii a ja sa objavím keď je to najviac potreba no nikto nevie kedy." usmial sa a žmurkol na ňu.,, Hovorí sa to o tom rámene." zasmial sa.

Isayama Miya

Sladce jsem se usmála a nahnula k němu přes stůl.
"Tak já půjdu za tou Kazekáge. Cestu ni ukazovat nemusíš, předpokládám, že má sídlo v tom velkém domě, co jsem viděla cestou. "
Ušklíbla jsem se a zvedla se. Šla jsem k východu. U dveří jsem se zastavila.
"Jo, ten rámen ti zaplatím, až si něco vydělám. "
Mrkla jsme na něj.

Yuki

,, No super, že cestu nájdeš aj sama aspoň ťa nebudem musieť hľadať hádam." pousmial sa spokojne a sledoval ako odchádza.,, Jasne jasne ale dovtedy ti budú nadbiehať úroky." zasmial sa pokojne ale ostal tam pre istotu ešte chvíľu sedieť.

Sonozaki Ayu

Pomalu jsme přistávali na ulici před vchodem restaurace. Gryf v téhle rušné části suny nejspíš vzbuzovat pozornost, nad čímž jsem se jen zasmála, protože mě pobavily udivené pohledy lidí kolem. Hned jak jsme přistáli jsem seskočila a poděkovala jsem Akiovi.
"Zatím sbohem, Ayu. Musím se vrátit do naší země. Doufám, že se brzy potkáme." Řekl s hlubokou úklonou, jakmile slezla i Miya z jeho hřbetu, a zmizel v obláčku šedavého dýmu. Ah, taky doufám Akio...Sbohem. Rozloučila jsem se s ním alespoň v duchu. Ještě chvíli padal můj pohled na místo, kde před chvílí stál ten nádherný zlatavý gryf. V tom mi docvaklo, proč tu vlastně jsme a otočila jsme se směrem k Miye.
"Jdeme?" Usmála jsem se a zamířila dovnitř.

Isayama Miya

Následovala jsem Ayu do restaurace. Byla to ta samá, kde jsem byla předtím stím neotesaným ninjou co se neuměl ani představit. Sedla jsem si ke stolu tak, abych byla záda ke stěně a usmála jsem se na Ayu.

Sonozaki Ayu

Usedla jsem ke stolu naproti Miye a rozhlédla jsem se po restauraci, Nikoho známého jsem tu neviděla, a tak jsem si vzala do ruky jídelní lístek, kterým jsem chvíli listovala. Měla jsme už vybráno, tak jsem vzhlédla s pohledem upřeným na Miyu.
"Můžeš si dát cokoliv budeš chtít." Usmála jsem se a vyhlížela jsem nějakého číšníka, který po chvilce dorazil k našemu stolu s otázkou, jestli už máme vybráno a co si dáme.
"Pro mě jeden nabeyaki udon a...Miyo?" Oslovila jsem ji, aby oznámila číšníkovi, co chce.

Isayama Miya


Já bych si prosím dala jeden rámen.
Číšník odešel vyřídit objednávku.
Rozhlížela jsem se po restauraci a uviděla toho ninju z rána.
Omg to je hospodský povaleč, možná i barový, snad neeee...
Znovu jsem si ho pořádně prohlídla.
Popis Kazekáge na něj seděl , ale to skoro na každého.
No nic v klidu se najím a pak se uvidí.

Sonozaki Ayu

Netrvalo dlouho a číšník nám přinesl naše objednané jídlo. Z nádobky, která stála uprostřed stolu jsem si vzala hůlky, odtrhla je od sebe a rychlými pohyby je třela v dlani. Jídlo v misce vypadalo chutně a já nemohla potlačit nutkání rychle ochutnat. Hauu! Chutná to dobře. Mockrát jsem tu nejedla, ale udon tu měli výborný. Sousto jsem spolkla a promluvila jsem na Miyu.
"Jak se ti líbí Suna? Hodláš se tu zabydlet na stálo?" Usmála jsem se a nabrala jsem do hůlek další sousto.

Isayama Miya

Přitáhla jsem si rámen, pak jsem si vzala hůlky a rozlomila je.
Dobrou chuť, chtěl ajsem se pustit do rámenu, ale Ayu na mě začala mluvit.
Položila jsme hůlky na misku a odpověděla.
Suna je velmi hezká vesnice. Nevím jestli tu zůstanu, to záleží na okolnostech.
Čekala jsem jestli bude chtít ještě něco, nebo už se můžu najíst.

Yuki

Yuki po dlhej dobe vstal od stola a namieril si to pomedzi tie schody až k baru.,, Čauko Osamu." pozdravil barmana Yuki.,, Tak vieš kam mi to máš pripísať na účet Yuki." informoval ho a videl jeho divný výraz.,, No tak ja zato nemôžem ešte mi neprišla výplata tak buď zhovievavý a počkaj. Zajtra pôjdem do banky." presviedčal ho Yuki až kým barman nepovolil.,, Tak sa mi to páči." usmial sa.

Sonozaki Ayu

"Rozumím." Odpověděla jsem s úsměvem a usoudila jsem, že by se ráda najedla, tak jsem ji nechala být a také jsem se věnovala své misce udonu. Nijak jsem nespěchala a jedla jsem pomalu. Hmm, je to celkem zvláštní osoba...Nikdy jsem nepotkala někoho s takovým slušným a uctivým chováním...Jsem celkem zvědavá, jestli tu zůstane. No na škodu by to nebylo...Alespoň by tu byl někdo, kdo se umí chovat. Přemýšlela jsem a obsah v misce mezitím rychle ubýval. Z mého přemýšlení mě vyrušil hlas jakéhosi muže. Jelikož jsme seděly blízko baru, slyšela jsem ho dost zřetelně. Otočila jsem se a všimla jsem si, že jeho popis celkem sedí na Yukiho, kterého nám popsala Kazekage. Nevěděla jsem, jestli se Miya zeptá, a tak jsem to udělala za ni.
"Etooo...Promiňte, ale nejste vy náhodou Yuki?" Promluvila jsem na muže u baru.

Yuki

Keď začul svoje meno okamžite sa otočil a na zdroj toho hlasu.,, No tak ako pre koho." odpovedal pokojne, chrbtom sa oprel o bar a jeho pohľad spočinul na dvoch dievčatách pričom jednu už poznal z rána.,, Alemožno by som vám ho vedel zohnať ak mi poviete na čo ho potrebujete." dodal.

Isayama Miya

Panebože za co mě trestáš. Tenhle trol, že mě má něco učit? A starat se o mě ? Tak to budu vybýrat popelnice a spát pod mostem. Tohle je zlej sen. To nemůže být pravda. Přece někdo s chováním řeznického psa a iq sardinky nemůže být sensei, ne můj.
Vzala jsem hůlky a v klidu si snědla rámen.
TO není vtipné Yuki sensei, Kazekáge Vám vzkazuje, že mě máte na starost.
Pořád jsem se snažila být zdvořilá, ale do mého hlasu se vkrádal ledový tón.
Ale pokud Vás to otravuje, jistě mě přiřadí jinam.
Už jsem zase ovládala svůj hlas a použila jsem sladký tón.
Což bych ocenila. Vypadáš jak 10letý dětsko a chováš se jak hňup.
Sladce jsem se usmála a složila hůlky na misku.
Děkuji za jídlo Ayu. Jsi moc hodná.
Ještě, že jsem tě potkala, si snad jediný normální člověk, v téhle vesnici. Všichni ostatní , co jsem potkala byli divní.

Yuki

,,Ak je to na rozkaz Kazekage tak v tom prípade nemám na výber a musím byť tvojim senseiom či chcem alebo nie." pousmial sa spokojne a ešte raz si ju prehliadol.,, Ale, že to budeš práve ty tak to mi ani nenapadlo. Ale nemáš sa čoho báť ani jeden z mojich študentov nesklamal nikoho." doplnil.,, Teda ani jeden z nich nežil tak dlho aby to dokázal." napadlo mu v duchu.

Sonozaki Ayu

Stále jsem byla otočená na muže, který evidentně Yuki byl a nezůčastněně jsem poslouchala jejich rozhovor. Můj usměvavý pohled padl na Miyu, jakmile domluvila. "Nemáš za co, Miyo-san." Odpověděla jsem jí a uvědomila jsem si, že bych mohla zaplatit a přenechat Miyu jejímu novému senseiovi. Pomalu jsem se zvedla od stolu, zamířila k baru.
"Platím." Řekla jsem směrem k barmanovi a zaplatila mu za jídlo, které jsme si obědnaly.
"Miyo-san, jsem ráda, že jsem tě poznala. Snad se brzy někde potkáme." S těmito slovy jsem se rozloučila a odešla jsem z restaurace dřív, než stačila odpovědět. Pomalu se začínalo stmívat, ale domů se mi nechtělo. Kráčela jsem bez nějakého cíle jednou z ulic, když jsem si znovu vzpoměla na Fujina. Z tváře mi zmizel veselý výraz a nahradil ho ustaraný. Jak mu asi je? ... Napadlo mě a přemýšlela jsem, jestli ho mám navštívit a omluvit se. Dál jsme kráčela Sunou, naprosto ztracená ve svých myšlenkách.
(přesun)

Isayama Miya

Ona si klidně odejde a nechá mě tu stím trolem.
To je zase den, už aby skončil.
Sensei kde bydlíte? Zatím nemám kde bydlet, tak doufám, že budete tak hodný a necháte mě u sebe přespat.
Všimla sem si jak se tváří a chytla jsem záchvat smíchu.
Omlouvám se sensei, to byl jen žert, kde najdu ubytovnu?
Zvedla jsem se ze židle, zasunula ji ke stolu a čekala, až mi ukáže směr.

Yuki

,, Ha ha ha ha." povzdychol si.,, Dneska niekto pojedol vtipnú kašu len aby som to nezobral doslovne a nevzal ťa k sebe domov." podpichol ju Yuki a zhlboka sa nadýchol.,, Tak čo sa týka ubytovania nemáme ubytovne. V Sune máme špeciálne oddelenú časť kde máme voľné byty. Jeden si zoberieš a potom keď budeš zarábať za misie tak ho splatíš." dodal a odtiahol sa od baru a kráčal smerom von.,, Tak hop hop." popohnal ju a vyšiel z reštaurácie.

Isayama Miay

Přišla jsem do restaurace, sundal asi luk, opřela ho o stěnu a sedla si ke stolu.
Já jsem Isayama Miya a ještě jednou se omlouvám, že jsem do vás vrazila.
Tvářila jsem se nešťastně, protože ten kluk vypadal dost strhaně.
Mezitím přišel číšník a zeptal se na objednávku.
Já si dám rámen, a vy? zeptala jsem se ninji.