Tréninková budova

First topic message reminder :

v přízemí je po vstupu hned velká prostorná hala (místnost) na boje jak z dálky tak zblízka po schodech u stěny se pak vyjde nahoru kde je něco jako posilovna....

Až když jsem svou ruku téměř necítila, tak jsem přestala a všimla jsem si, že tu je ještě někdo další. Protřepala jsem si ruku, ale stále jsem ji necítila. S prsty jsem nehýbala.
Přepnula jsem se?
Ne, já jsem se s tebou moc propojil... Za pár minut to vyprchá, ale do tý doby si musíš dát pauzu, odpověděl uvnitř mě drak Ohně. Sedla jsem si tedy na zem a tygrovaná ruka se mi vrátila do normálu. Abych se zabavila, sledovala jsem toho kluka, který tu trénoval.

Ruky som zložil do tvaru pečaťe: Sanīsutairu (Slnečný štýl)
Okolo mna začala žiariť chakra (sústredenie)

Už je len na mne vybrať si spomedzi dvoch elementov (svetlo,temnota)

Mečem jsem pomalu zrychloval a chakra se tam neustále držela.
"Sensei už mi to možná začíná jít."

Výborne Memphsito-Kun (úsmev) mne moja chakra zmizla: Ach budem potrebovať tréning

Tak teď zkusit švihnout.
V tom momentě byla chakra pryč.
Sakra, ale asi mám metodu jak toho dosáhnout
"Sensei už to skoro mám."
Řekl jsem mu s úsměvem na tváři.

To ja som so svojim novým jutsu úplne na začiatku (úsmev)
Usmial som sa a pozrel som sa na Memphista.

(Zajtra už budeš môcť tuto techniku použivat)

Momentálne sa učím ovládať svoje dva elementy svetlo a temnotu (úsmev) Sú to obranné jutsu ale aj útočné

Niekedy ti ich ukážem v boji (úsmev)
Tak ako to ide s tvojou technikou?

"Jo už jsem na to přišel."
Z radostí jsem mu oznámil.

výborne (úsmev) ak ti to nebude vadiť musím niekam odísť ale onedlho sa vrátim.

V poriadku (presun)

Když everest odešel začal jsem trénovat na slaměným panákoj taijutsu.

Oba jsem je tam sledovala s prázdným pohledem. Ruku jsem ještě pořád necítila. Jelikož už uběhlo těch "několik minut" a stále jsem byla neschopná pokračovat, zvedla jsem se a pomalu jsem se dala na odchod z místnosti.
Příště mě varuj...
Já ale nepoznám, kdy je to pro tebe špatný.
Tak se o to aspoň pokus...
Já to nepoznám!!! Pochopíš to, blondýno?!?
Drž tlamu... zavrčela jsem na něj v mysli naštvaně. Nikdy se mi nelíbilo, když mě oslovoval "blondýna". Pro mě to totiž byla urážka.

Pomalu a jistě jsem se probudil. He? Já tu usnul? Rozhlídl jsem se kolem a uviděl Memphista, jak trénuje a ještě nějakou dívku. Tu neznám, ale docela pěkná. Pořád jsem ležel a díval se na tu neznámou.

Zastavila jsem, protože jsem si všimla, jak mě někdo sleduje. Otočila jsem se na toho kluka a zamračila jsem se. Upravila jsem si svou čelenku Amegakure (ne, nevyměnila jsem ji a to z jednoho určitého důvodu). Nenápadně jsem se zamračila.
"Chceš po mně něco?" zeptala jsem se nepříjemně.

Jen jsem se pousmál a dál ji sledoval. ,,Já? Zatím nechci nic." Dal jsem si ruce za hlavu a ještě víc se pousmál.

Celý udýchaný jsem si sedl.
"Tak to by pro dnešek asi stačilo"
Všiml jsem si těch dvou.
Páni tu je dneska rušno.

Nelíbilo se mi, když se usmíval. Připadalo mi to hloupé. Donutilo mě to mračit se ještě víc než před chvílí.
"Tak to je dobře..." řekla jsem a odešla jsem ven.
(přesun)

Její reakce mě celkem překvapila, ale i tak jsem se pořád usmíval. Ach, ty holky.. Lehl jsem si zase na záda a na chvíli zavřel oči.

Je na čase začít pátrat.
(Přesun)

došla jsem do budovi a začala trénovat techniky rinneganu

Faito Dansaku

Přiskočil jsem k budově a potichu vešel dovnitř. Chvíli jsem pozoroval Reinu a radši jsem mlčel.