Hory mezi Sunagakure a Konohagakure

Došel jsem před mohutné a vysoké hory zároven.
Žebych narazil na další klidné místo?Ale nejsou tu ryby ,takže co budu jíst posadil jsem se a přemýšlel jsem.Po několika minutách sem se postavil Nejdřív budu o nich něco muset zistit abych mohl dál pokračovat
Opřel jsem se o uschlý strom Pokud se nemýlím na pravo je Suna na levo Konoha takže už vím kde jsem.Toje dobré vědět.

Vydal jsem se směrem na pravo do Suny.
Tyto hory překonat bude něco ,je jasné že to chvili bude trvat ale já mám času dost.Přede mnou byl kopec ja se vydal přímo rovnou čárou do Suny Slyšel jsem že se tam odehrávala třetí část chuninské zkoušky.No uvidíme co jse tam oderhrálo.
(presun)

Na velké černé vráně jsem přistál v jednom malebném údolí.
"Tady si zatím odpočinu.."
zamumlal jsem a svlékl si plášť. Položil jsem ho na trávu a lehl si na něj. Sledoval jsem hvězdy, které odsud byly úžasně vidět.

Drak přistál na hoře nad údolím. Asi by si ho nikdo nevšiml, kdyby tímto tahem nezastínil zářivý měsíc. Vzhlédla jsem a uviděla jsem zářivé hvězdy.
Dokonalé...

Prohnul jsem se jako kočka, abych uviděl, kdo to přistál.
"Dobrý večer.." pozdravil jsem známou osobu. Doufám, jen, že to slyšela.
Byl jsem ve velice zvláštní poloze, vypadalo to, jako kdybych dělal jógu.

Podívala jsem se dolů a uviděla někoho zkrouceného v prapodivné poloze.
,,Dobrý večer.'' Drak sletěl na zem a přistál před ním. ,,Cvičíte?'' Zeptala jsem se s letmým úšklebkem.

"

"Ale ne, jen..No nic." usmál jsem se a posadil se. "I když, bych to docela potřeboval..Žádné boje, nuda.."
"Co vy tady, tak pozdě?"

,,Letěla jsem se proletět.'' Usmála jsem se a seskočila jsem na zem. Tenshi seskočil hned za mnou. Drak se následně rozpadl a splynul se mnou. ,,A vy?''

"Taky, ale ne s drakem. Mám vrány.." Velká vrána přeletěla nad měsícem, zmenšila se a přistála mi na rameni. V jednom oku měla sharingan.
"Vidíte?" ušklíbl jsem se.

,,Pěkné.'' Usmála jsem se. ,,Už jste našel správné Kuchiyose?'' Bylo to spíš oznámení, než otázka.
Došla jsem až k němu, sundala jsem si plášť a sedla si na něj. Tenshi se schoulil vedle mě.

"Ano, byl jsem tak slepý, že jsem si to neuvědomil. Hádejte, komu patřil tenhle Sharingan.." ukázal jsem na vránu a pohladil ji.

,,Hmm...asi nějakému Uchihovi?'' Ušklíbla jsme se nad svou vlastní chytrostí. Večer mi to už prostě nemyslí.

"No, ne tak docela." Ušklíbl jsem se.
"Zkuste to ještě jednou."

,,Nechám se podat.'' Řekla jsem rovnou, protože jsem věděla, že nic kloudného bych ze sebe stejně nevymáčkla.

"Tenhle Sharingan mi odkázal Assasin, kdysi patřil Shisuovi, mému nejlepšímu příteli..Jeden z nich měl Danzou a druhý se ztratil. To oko je velice mocné.." pousmál jsem se.
"Možná mocnější než mé oči."

,,Páni, to je...zajímavé, jak se sharingany...předávají.'' Dobře, přišlo mi to dost divné. Někdo umře, vy mu vezmete oči a necháte si je. To jako vážně?
,,Ale Shisui byl Uchiha, ne?'' Zeptala jsem se s úsměvem.

"No, Sharingan je zvláštní věc...Neměl bych o tom tady mluvit. Ale některé jsou mocnější než jiné. Mnoho národů i jedinců prahlo po síle našich očích. To je všeobecně známo. Mezi ně patřil i Orochimaru." trochu jsem se zamračil.
"Shisui Uchiha měl nejmocnější schopnost mangekyo sharinganu. Kotoamatsukami. Mohl manipulovat s vědomým a myšlenkami jiných osob, aniž by to jakkoliv postřehly. Dokonalé genjutsu, které nejde ani zrušit. Je to nebezpečná schopnost.. Shisui svou smrt promyslel a všichni si měli myslet, že své oči zničil. Jenže nezničil. Schovávaly se před jediným člověkem a to byl Uchiha Madara. Možná by bylo jednoduší to oko zničit, ale taková mocná schopnost mnohdy může zastavit zkázu světa."

,,A teď má to oko...vrána?'' Usmála jsem se. Pak jsem si na něco vzpomněla.
,,Přišel mě navštívit ,starý' přítel. Říkal něco o tom, že by vás rád poznal...Je to syn Neura Uchihy.''

"Ano, má ho vrána. Jsme propojení, je to jako kdybych měl třetí oko," zahleděl jsem se na Ayame.
"Neura Uchihu jsem znal, ale syn..hm, o tom nevím...Z konohy není."

,,Ne, není. Je ze Suny. Syn bývalé Kazekage.'' Začala jsem hladit leoparda, který u mě ležel.

"Ahá, zajímavé. No, s bývalou kazekage jsem bojoval.." zamlaskal jsem.
"Kde máte princeznu?"

,,Řekla bych, že momentálně někde spí. Proč? Schází vám?'' Zvedla jsem obočí a upřela na něj svůj pohled.

"Možná," ušklíbl jsem se.
"Je docela milá."