Tréninkové místnosti

First topic message reminder :


Tady se trénuje.

V ruce držím kunai a v slzách řeknu"To není pravda moje maminka mě miluje a tatínek taky!Vám akatsuki se nedá nic věřit jste jen banda zlodějů a lhářu!Rozběhl jsem se na ní s kunaiem v ruce a sharinganem v očích.Absolutně jsem nevnímal otěže a bežel rychleji.Můj pohled byl nenávistný.Tento pohled jsem v očích ještě neměl.Chtěl jsem jí zabít vším co mám.Když jsem byl blízko ní švihl jsem kunai směrem k srdci.

stála jsem klidně na místě, stihla jsem ho uchopit jeho ruku kde měl kunai, ten mu vzít a přitáhnu si ho k sobě a obejmout.
"Víš kolik věcí ti maminka tajila? že tvůj otec byl nukenin? Zradil Listovou, pak zemřel a znovu ho oživili a on znovu stál na straně zla? Měl rád svou svobodu, jako ty. I já ti tuhle svobodu nabízím, pěstuj si nenávist, ta jen posiluje." šeptám mu konejšivě do ucha, zatím co ho jemně haldím po zádech "Celou dobu si žil ve lži i tvá sestra. Myslíš že ti někdy chtěli říct pravdu? Ani náhodou a já jsem si tě zamilovala natolik, že jsem ti tu pravdu říct musela."

Začal jsem křičet a brečet.Jen jsem jakoby stál ve vzduchu a nic nevnímal.Hned na to jsem utrpěl psychický šok a celý se třásl a měl čistě bílé oči(protočené panenky).

poznala jsem že s ním není něco v pořádku ruce n ajeho zádech mi začali zeleně zářit
"Pst Shi pojď sem." sykla jsem na tygřici a dál hladila rukama Rukiho po zádech

Shi se na mě podívala. Když jsem kyvla, přiběhla k Rukimu.

pohladila jsem Shi po hřbetu "Lehni si prosím." řeknu tiše a Rukiho jsem od sebe trošku posunula

Shi si lehla a překulila se na bok. Vstala jsem a šla jsem k nim.

Rukiho jsem jemně posadila a pak opřela o Shiin bok, tak aby cítil jak dýchá, sundala jsem si plášť Akatsuki a přehodila ho přes ně, Ruki se stále klepal, ale věděla jsem že to po chvíli přestane, sklonila jsem se k němu a hladila ho po vlasech, "osvědčená uklidňující terapie." šeptnu Ayame když přijde ke mě

,,Máš toho kluka dva dny a už jsi mu přivodila šok. Tebe by neměli pouštět k osobám mladším 15 let.'' Opět jsem řekla, co si myslím a sklonila jsem se k Rukimu.

"Hele, nech si to, já z něj potřebuju něco dostat, tak ho ten šok stejně čekal, teď se z toho bude hodnou chvíli dostávat, ale pak zmoudří." hladím ho dál po vlasech a chytnu ho za jeho malou ručičku xD

,,Jak jsem řekla. Navíc to, že Reina neměla pohádkové dětství neznamená, že by ho měla zkazit i jemu.'' Zavrčela jsem a postavila jsem se.

"Ona .... ho chce jako vlastního.......chce vrátit to, co jí Nibi vzala, vidí Rukiho jako své dítě a chce aby byl ten nejlepší." špitla kopie bez starosti že by jí Nibi něco udělala

Uchcechtla jsem se. Pohrdavě. ,,Ona své dítě ztratila. Jak se asi bude cítit jeho matka, když jí unesli syna? Úplně stejně. Ne-li hůř. Ona k němu totiž už má vztah. Navíc jestli si myslí, že jí Ruki bude brát jako vlastní mámu, tak na to je pozdě.'' Podívala jsem se na chlapce ležícího na zemi. ,,Pořád mluví o své mámě a rodině. A to se nezmění.'' Otočila jsem se k místu, kde jsem seděla a šla jsem si pro plášť.

kopie se jen chnurně podívala na ní a pak s lítostí na Rukiho
"Promiň andílku." šeptne a nepřestávala ho hladit a sem tam pohladila i Shi

Oblékla jsem si plášť. ,,Měla bys ho odnést do domu. Aby se o něj konečně začala starat Reina. Když ho bere jako vlastního.'' Ušklíbla jsem se.

"Ty by sis měla vážit toho že tě Reina nezabila." okřikne jí a dál se dívá na Rukiho

,,Je to dítě sakra! A jestli má Reina trochu citu, alespoň pro něj, nikdy by to neudělala.'' Vrátila jsem jí to stejnou hlasitostí i tónem hlasu. ,,Protože on tady bude trpět.''

"Z mojí hlavy to není nevim co se Reině motalo hlavou když to chtěla udělat. Prostě chtěla je to mrcha a já taky." vstane od Rukiho ač nerada
"Nepleť se do jejích věcí ona se taky neplete do tvých." zamračí se

,,Já jen lituju toho kluka. Ať je to mrcha jak velká chce, jeho by z toho mohla vynechat.'' Také se zamračím a trochu zvednu hlavu.

Objal jsem kočičku ,na které jsem měl hlavu"Mami měla by si vyměnit prostěradlo nějak smrdí"

,,Máš pravdu. Je to její věc. Ale jestli chce někoho vychovat podle sebe, měla by si pořídit vlastní dítě. A jestli jí v tom brání Nibi, tak ať se jí zbaví. Nevybere si. Vždy musí něco obětovat. To je život. Svět nelituje, ale já ji ano. Lituji, že se musela snížit tak hluboko.'' Odešla jsem k zadním dveřím. Až tady skončíte, přijď. Ještě jsem se za nimi ohlédla.

prudce se otočila a klekla si k Rukimu a pohladila ho po tváři
"To je tygr Ruki." oznámím mu tiše

Tichým hlasem jsem řekl"tygr?!"Rychle jsem vstal a klesle řekl"Takže to nebyl sen jo?".Moje oči klesli směrem dolů a jen jsem poškrábal tygra."Omlouvám se za potíže".

Shi se k němu přitiskla a varovně a nepřátelsky se na kopii podívala.