Hokageho kancelář

"jsem ticho jako myška" při pomyšlení mi ukápla slina

"Tse." otřevl jsem si svitek s Shiki fujin a učil se.

Přišel jsem ke kanceláři a zaklepal na dveře. Nikoho neslyším, tak tam možná návštěvu nemá žádnou. Vstoupil jsem dovnitř a udělal pár kroků ke stolu. ,,Zdravím. Je ještě něco na práci v tuto dobu?" Podíval jsem se na Assasina a pak jsem koutkem oka uviděl nějakou holku na podlaze. ,,Tebe taky zdravím." Tu jsem ještě nikde neviděl.

"Ahoj." pousmál jsem se a zvedl hlavu od svitku.
"Právě jsem poslal lidi na mise, ale rád bych našel Tsukikageho, zničené Tsukigakure. Mám pro něj pár dotazů."

došla jsem ke kanceláři a zaklepala

,,Aha, takže kde bych ho měl začít hledat, tedy pokud po mě nechceš něco jiného?" Pousmál jsem se a čekal co odpoví.

"Tak nejdříve v Tsukigakure a pak bys měl jít do Kumogakure a zeptat se Raikage." podal jsem mu fotku Tsukikageho.

,,Dobrá, ale první se stavím spíš podívat do Kumogakure a rovnou se zeptám než hledat něco v troskách." Lehce jsem se pousmál a čekal jestli bude chtít ještě něco.

"Dobře, můžeš jít. Hodně štěstí." mávl jsem mu a dodal." Pošli sem další."

,,Dobrá, dobrá měj se." Otočil jsem se a vyšel z kanceláře a uviděl za dveřmi nějakou dívku. ,,Je volno." Usmál jsem se a pokračoval dále. Hm, tu taky nepoznávám. Šel jsem rovnou k bráně.(přesun)

vešla jsem do kanceláře a usmála jsem se na Hokageho jen co jsem ho viděla

"Zdravím."

"Zdravím." také jsem se doširoka usmál.
Snad si nevšimne, že mi chybí ruka. zatím si toho nikdo nevšiml.

"Co hlava?" pousměju se a pozorně ho sleduju něco se mi nezdálo ale zatím jsem se nijak neprojevila

"Nejradši bych šel spát." usmál jsem se. "Ale je to už lepší. Je super, že jste přišla..Sestavil jsem tým, který pokoří Reibiho, ale musíme přijít na to, kam ho uložíme. Navrhuji zapečetit do nádoby."

"Souhlasím, kdy vyrazíme, zítra?" zhoupla jsem se na bok

"Tým je připraven kdykoliv vyrazit, je vám kdykoliv k dispozici." podepřel jsem si bradu rukou.

"Hm..." zamyšleně jsem ho mlčky sledovala něco se mi opravdu nezdálo

"Děkuji." řekla jsem jen

"Není zač, cokoliv co bude potřeba, udělám." mírně jsem se jí uklonil.

spozorovala jsem malý detail

"Vám se něco stalo? Hokage-sama?" zeptala jsem se opatrně ale trvdě zároveň

"Ne nic, všechno v pořádku." mile jsem se usmál.
"Jsem jen trochu víc unavený."

"Vážně?" věděla jsem že to co teď udělám bude asi hodně drzé ale šla jsem k němu a vzala ho za levý loket, dál jsem ale nic nenahmatala.

"Vím, že jste tím asi nechtěl nikoho zatěžovat, ale přece jste si nemyslel že předemnou tohle utajíte?" podívala jsem se na něj zamračeně jakobych byla jeho máma a on malé děcko, které něco provedlo

"Odhalila jste mě." ušklíbl jsem se.
"To nic není, vyznám se sám v regeneraci a v léčení. Věřte mi."

"Vážně? jak dloho to máte?" zeptala jsem se a klekla si k němu a vyhrnula jsem mu rukáv abych se na to podívala

"Promiňte, ale Ne." odtrhl jsem se od ní ještě dřív, než něco viděla.
"Chvíli, pár hodin."

dívala jsem se na něj ze zdola

"Jsem doktor nevyděsilo by mě to." odvětila jsem