Hokageho kancelář

"Dobře, objednám vám karavanu, abyste se s tím nemuseli táhnout." přikývl jsem.

Hmmm... to je to tak těžké? Nezdá se...
"Za jak dlouho tu bude? Ať víme kolik máme času na přípravu." pousmála jsem se.

"Do deseti minut je tam." řekl jsem a napsal další vzkaz, pohladil jsem svou sovu a vzkaz ji předal.

s Lízou sme došli ke kanceláři bez výzvy jsem vešla a se mnou i Líza "zdravím Asíku"

"Počkej, teď mám práci, musíš počkat." ukázal jsem na dveře.
"Mikomi, jelikož jde o bijuu, tak jsem vymyslel krytí, budete obchodníci a do Kumo převážíte keramiku."

"Skvělé. Jdu na to. Keramika bude úžasné krytí pro tenhle... uhm, hrnec..." pravila jsem. Jemně jsem se řízla do prstu a poskládala pečetě na kuchiyose. Brzy se objevil můj milovaný a opelichaný malý orel Hokoru.
"Ahoj. Potřebovala bych laskavost. Najdi v sídle Tsunade-sama Alliiho a vzkaž mu, ať se co nejrychleji dostaví sem. Před kancelář Hokage." pousmála jsem se a přemýšlela, zda najdu i tu druhou osobu.
"No dobře, ale budu chtít sušenky." pravil Hokoru a nejistým krokem se potácel směrem k oknu. Všelijak u toho šilhal. Teprve pak opatrně vzlétl a zmizel v okně. Působil jako opilý.

"Pití není pro ptáky Mikomi" zasmála jsem se

Zatvářila jsem se poněkud nešťastně.
"On není opilý, tedy aspoň doufám. On je takový pořád. Ale na doručování vzkazů je skvělý. No, nenápadnost sama."

"Důležité je, že vzkaz doručí." pousmál jsem se.
"Kdo bude další v týmu?"

Rozhlédla jsem se okolo sebe a usmála se na Naomi.
"Pokud Naomi-sensei nebude mít nic proti, byla bych ráda kdyby šla s námi." pravila jsem a byla ráda, že nemusím lítat po Konoze a shánět ji po barech.

Společně s Hokoru v podpaždí jsme vítězně vyrazili dveře.
"Hledal mě někdo?" nahodil jsem šibalský úsměv, "konečně nějaká mise?!"
Při mém výstupu jsem Hokoru v úchytu všelijak mačkal a deformoval, až mu lezly oči z důlků.

Zbledla jsem.
"Co mu to děláš?! Uvědomuješ si, že je to pták?" zavrčela jsem a chytila ho za ruku tak, aby se Hokoru uvolnil. Možná jsem Alliiho ruku sevřela bolestivěji než bylo nutné. Hokoru spadl na zem a oklepal se. Poté začal Alliiho v rámci pomsty klovat do kotníku.

"to znělo super..co mu děláš je to pták" zasmála jsem se "jo jdu....a Asíku nauč Lízu nějaké techniky..ať je užitečnější"

"takže po jednom, Allii, před kancelář je před a ne do. Naomi, mohl bych to zkusit a už JDĚTE, KANCELÁŘ NENÍ ČEKÁRNA!"

zůstala jsem v klidu "jo jo ty si šéf"

ZAklopal som na dvere.
"Možeme vstúpit?"
POzrel som sa na Assasina

Zhrozeně jsem se podívala na Nawakiho, jelikož to byl vrchol drzosti. Popadla jsem Hokoru a vyběhla z kanceláře, provázená Assasinovým řevem. Co jsem komu udělala?

Teď bych se asi neptala...
Trochu nervózně jsem dala ruce do kapes a nadechla se.
Celou dobu jsem přemýšlela, co vlastně hodláme říct.

"Tse."

"Jau.." začal jsem si hladit místo, kde mě sevřela, "ááuu!" uhnul jsem nohou a hodil mu sušenku.
Když Assasin zakřičel, nemůžu říct, že jsem se nelekl. Podrbal jsem se na hlavě a otočil se ke dveřím, následně jsem vyšel a opřel se o stěnu před kanclem.
Uf..

"Díky zlatíčko, můžeš jít." pravila jsem na ubohého zmuchlaného Hokoru a nechala ho zmizet. Pak jsem se podívala na Alliiho.
"Musíme počkat na karavanu. Naším úkolem je přepravit do Kumo Kohaku no Jōhei. Během mise se tváříme jako obchodníci s keramikou."

"Hmm.. rozumím," řekl jsem sebejistě.
Zrovna na velitele si hrát nemusí. Henge!
Proměnil jsem se ve vitálního staříka s brýlemi.

"Tak vstupte sakra!" křikl jsem směrem ke dveřím.

Zatvářila jsem se nanejvýš pobaveně. Měl pěknou ránu. Taky se budu muset zamaskovat ale to až později.
"Asi bychom měli tu věc přenést k bráně." pravila jsem a šla pro ten... kýbl či jak to nazvat.

To jsme si vybrali chvíli...
Kývla jsem na Nawakiho a spolu s ním vstoupila.
"Dobrý den, Hokage-sama." zavrněla jsem.
Asi bude nejlepší, když si nejdřív zkusíme spolu bojovat.
"Chtěli jsme... Uhmm..."
Ano, necháme to na potom.
"Se zeptat, jestli pro nás nemáte nějakou misi."