Tetsuyovo sídlo

First topic message reminder :


Čo dodať? xD

Telo jedného z jej ochranky skončilo nalepené na okne v izbe, v ktorej sa práve Halinor nachádzala. Ako náhle sa z neho skĺzlo, objavil som sa na ňom aj ja.
Katanu som mal už zastrčenú.

v tu chvíli kdy se tam objevili oni jsem se zrovna ohýbala pro nějaké oblečení na zemi a přecházela ke skříni, takže jsem tomu vůbec nevěnovala pozornost
"To snad není možný jestli spolu máme něco mít naučím ho uklízet." nadávám tiše

dorovnala jsem věci do skříně zavřela ji a otočila se a málem jsem dostala infarkt, když jsem viděla neznámého
"Hele, co tady děláš tohle je pokoj šéfa, nemáš tady co pohledávat." ihned jsem na něj vyjela, protože jsem si myslela, že je to další z Tetsuyových poskoků

Vyšiel som z tieňa a ukázal sa.
"Obávam sa ale, že ja šéfa nemám."

hodím na něj úšklebek typu že je to nechutné a ustoupila jsem dozadu
"Hlavně na mě nešahej krev jde blbě vyprat." řeknu rázně
"Ty šéfa nemáš? Tak ho mít budeš a budu to já a hned ti jednu vrazim, protože tu celkově teda nemáš co dělat. CO tu chceš a kdo si?" a pomalu šmátrám v kapsičce za zády pro kunai

"Cože?!" vykřiknu "Tys mi zamordoval ochranku? Moji milovanou ochranku, tak to si přehnal." vyjedu na něj rázně a prudce šáhnu po kunaii

Rovnako prudko som sa po nej vrhol.
Stačil som jej vďaka fascinujúcej rýchlosti chytiť obe ruky. Pre istotu som mal aj zdvihnuté koleno, ak by sa pokúsila napadnúť moje citlivé miesto.
"Nie je múdre na mňa útočiť za týchto okolností."

"Co tu teda děláš?" zeptám se ho a zkouším se mu vyvlíknout

"Chcel som zabiť Yakintara, ale očividne tu nie je. Si asi posledná, ktorá prežila, takže ťa poprosím o láskavosť. Rozhodne mu daj vedieť, že som bol na návšteve v prípade, že by sa sem už nevrátil."
Odstúpil som dozadu a vyskočil z okna. Pred dopadom som stačil zmiznúť.

"Hnusák." řeknu když zmizí. "No super a ten bordel a ty těla budu jako uklízet já?" naštvaně rozbiju kunaiem okenní tabuli "A sakra. to se broučkovi líbit nebude." zrudnu

Na ceste domov ma čakalo nemilé prekvapenie. Vbehol som dovnútra a obzeral som sa navôkol. Vovnútri ležala niečia hlava, vzal som si ju do ruky a začal ňou točiť ako to niektorí robievajú s loptou.
"To je ale svinčík."

zavířím známou chakru a ihned vystartuju z pokoje
"Tetsuyo." zvolám a běžím k němu, al esotva jsem u něj tak mu vlepím pohlavek
"to svět neviděl jaký si bordelář. ale jsem ráda že se ti nic nestalo, vypadáš jinak..... sexy." řeknu a zrudnu když si ho víc prohlídnu

Ja že som bordelár? Ako to tu vyzerá teraz?
Momentálne ma nenapádali slová, takže som ju zo šoku iba pohladil vo vlasoch.
"Kto je za tým všetkým? Rád by som ich pozdravil aj za teba."

"Nějaký Tsuyoshi Ren, vyvraždil celý dům a mě ochranku. Nevím proč zrovna mě nechal na živu ale je to dost nechutný, možná se ještě vrátí jestli jsem to správně pochopila." a najednou jsem pociťovala strach o něj což se mi nikdy nestalo, to proto že on neviděl ty hnusný oči

Na prvý pohľad mi prišlo trochu smiešno.
"Chceš tým povedať, že to všetko spôsobil jeden jediný človek?"

"Ehm ... jo? znal tě tvým pravým jménem což mě udivilo nejvíc." pořád se mi vybavoval jeho krvavý obličej když jsem o něm mluvila

Povzdychol som si.
"To viac ľudí ako si myslíš. Tak počúvaj, Tsuyoshi Ren je A-rank, žiadne super silné S. Budem v poriadku, navyše mám s hokagem dohodu. Ak by sa mi aj niečo stalo, budem v pohode. Vráť sa to hostinca, budeš tam v bezpečí. Osobne sa oňho postarám."
Pobozkal som jej čelo, otočil som sa a poberal.
Opatrnejší a tichší, ako ktorýkoľvek ninja, rýchlejší a schopnejší, ako ktorýkoľvek samurai. Tá kombinácia je síce hrozivá, ale s katanou ma momentálne ohroziť môže asi len veľmi ťažko.

"Počkej, kam zase jdeš?" zeptám se smutně 'no to snad není pravda' pomyslím si naštvaně

"Povedal som, idem sa o to postarať. Navyše som už dlho nebol na obhliadke informácií. Ale nemaj obavy, keď to už konečne skončí, vezmem si dovolenku."
Ponoril som sa do zeme. - PRESUN

"Jojo dovolenou to si neměl nikdy." řeknu a vydám se zpět do hostince (přesun)

Šla jsem pomalým krokem neboť nebylo kam spěchat. Myslela jsem na to, kolik problémů jsem schopná nadělat nic netušícím lidem jenom tím, že je prostě potkám.

Neveselá situace. Každý druhý by mě nejradši zabil a já nevím důvod. Když ale odstraníte zdroj problémů, může vám to být ukradené ne?

Zastavila jsem se před honosným sídlem a v duchu kritizovala všechny zbohatlíky. Zkoumala jsem pohledem okolí a měla sto chutí trousit sarkastické poznámky, byť jen tak do větru. Co jsem komu udělala? Že by tu bylo řešení?

"Jedna z mnohých veľmi dobrých praktických rád do života je...," vynoril som sa odniekiaľ spred brány ani nevedno kedy.
"...nechať myš vyhľadať pascu so zámienkou vône čerstvého syra samú, než sa zaoberať jej naháňaním s kladivom v ruke."

Protočila jsem oči v sloup a nebylo znát, jestli se vlastně modlím ke všem svatým, nebo běduju nad kecy toho magora.
"Magen: Jubaku Satsu." utrousila jsem a seslala své oblíbené genjutsu spoutání stromů.