Tanzaku-jō

First topic message reminder :

Najnavštevovanejšia turistická atrakcia mesta, rekonštruovaný zámok...

Než jsem se stačila rozkoukat byl fuč... no aspoň že tak... Vydechla jsem si, jelikož se mi ohromně ulevilo, i když z něj bohužel nejspíš nebylo síto. Opřela jsem se o ten svůj strom a sjela zpátky na zem.

"Proč já mám štěstí na takové úchyláky?" položila jsem řečnickou otázku nikomu a obrátila oči v sloup.

Chvíli jsem seděla na místě jako zařezaná. Ten idiot! Úplně mě rozhodil že jsem zapomněla na to, že ho chci zabít. Přiště už se mu to nepovede... No ale...

Jak ho teda zabiju panenko Maria? Všemu se vyhnul...

Mám to. Musím zesílit. Musím najít Toru a vymlátit z něj ty dvě techniky které nás chce naučit.

"Nazdar," prehovoril som spoza stromu za Mikomi.
"Príjemnú návštevu treba vystriedať ešte príjemnejšou."

Leknutím jsem sebou trhla a praštila se do hlavy o ten strom. Musí se ten idiot pokaždé vynořit odnikud?

"No nazdar. Spíš jednoho úchyláka vystřídat ještě větším." zavrčela jsem podrážděně. Tomuhle se říká opravdu skvělý den.

"Keď si spomeniem na tvoje zvrátené myšlienky, je naozaj otázne, kto z nás dvoch je tu väčší úchylák."
Postavil som sa nohami pevne na zem.

Založila jsem si ruce na prsou. Mám tohle zapotřebí?

"Sám moc dobře víš, že jsi mě k tomu donutil. A vůbec se nepokoušej číst moje myšlenky, nebo zase začnu přemýšlet nad něčím, co se ti líbit nebude." dodala jsem s úchylným úsměvem a byla jsem ráda, jak jsem na to vyzrála.

Sakra fakt si to přečetl všechno?

Má pravdu... to nevím. To abych neustále myslela na yaoi. A to podle toho budou moje odpovědi vypadat. Zaujalo mě co říkal. Mile jsem se usmála.

"Popravdě by bylo rozkošné, kdybyste se pozabíjeli navzájem, ale to bych chtěla moc. Mrtvého? Copak máš nějaký nápad hm?" zvědavě jsem natočila hlavu.

Nedokázal ho sundat Hokage, já mu neudělala ani škrábanec takže... Poslechneme si co má.

Zní to zajímavě. Nejspíš se ho potřebuje zbavit. A jelikož Tsuyoshi je považován za nepřítele celé Konohy pak si musím vybrat to menší zlo... I když... jsou jeden jako druhý. Egoističtí maniaci.

"Tak spusť. Jak by to probíhalo? Zajímá mě to." blýsklo mi očích.

"Keby si len vedela, čo všetko zaujíma mňa."
Začal som sa ponárať do zeme.
"Dôvod, prečo som ti to oznámil je jednoducho ten, že sa veľmi rád pohrávam s ľuďmi. Nemaj obavy, nič iné ako smrť ho nečaká. A len tak mimochodom, v svadobných šatách by si vyzerala skvele."
Po odznení poslednej poznámky narážajúcej na Tsuyoshiho návrh ma už nebolo.
- PRESUN

Vzala jsem kámen a mrštila ho na místo, kde se Tetsuya ztratil.

"Vylez a řekni to ještě jednou." zavrčela jsem, i když mi bylo jasné, že mě neslyší. Tak tomuhle se říká vytoč a dotoč. Kruci, zvědavost je moje slabina, musel to takhle nakousnout a zmizet?

Postavila jsem se na nohy a oprášila si hlínu ze šatů. Zkoumavě jsem se prohlédla.

Opravdu by mi slušely svatební šaty?

Zavrtěla jsem hlavou, praštila se do čela a vrátila se zpátky na zem. Chraň mě bůh od takových kravin...

přesun.

"Hrady jsou zajímavé," usmála jsem se. " Dá se na nich dobře pozorovat, jak lidé dřív mysleli a žili."

"Řekla bych, že je to hloupost," kývla jsem hlavou. " A nebo to nebylo tak zřejmé, protože bylo míň lidí."

" To by bylo určitě super," zazubila jsem se na něj.
Další věc, kterou jsem nikdy nezažila.

"Tak hor sa tam ... "
Zamieril som do ulíc .
(presun)