Zetsuov úkryt

First topic message reminder :

...

''vypadá to že je mrtvá'' říkal jsem s úšklebkem a seděl jsem na jedné větvi nedaleko nich, jelikož jsem před chvíli přišel ''zase'' dodal jsem po chvíli
věděl jsem že to co jsem cítil z mizukage byla ona

"Ona rozhodne mŕtva nie je. Ale vďaka, prišiel si práve včas."
Beštia zasa otvorila ústa a vypľula z nich Reinino zdravé a omladnuté telo prekypujúce životnou energiou.
"Kráľ pekla vyniesol rozsudok. Jej slová boli pravdivé."

''škoda, doufám že ji nadělil i špetku rozumu'' postěžoval jsem si ''a k čemu že jsi mě to Madaro potřeboval ?''

"Hej já to slyšela!" ohradila se a pomyslela si že větší nechutnost jsem v životě nezažila a když jsem se podívala kdo si na mě otevřel pusu hned jsem se zamračila ale ihned se pousmála a pomyslela jsem si že to bude skvělá první oběť a pomalu jsem vstala přišlo mi ale divný že je mi víc než dobře. Stáhla jsem si rukavice měla jsem vypnutou pokožku mladou tak jsem opatrně i sundala masku a sáhla si na tváře

"No páni." vyťukala jsem pečetě a předmnou se objevilo zrcadlo a já se v něm začala prohlížet xD

''souhlasím, horší než předtím'' neměl jsem v úmyslu jí říkat nějaké komplimenty

jen co jsem ho slyšela moje flexibilita se ještě zcela nevytratila takže jsem v mžiku byla u něj a vrazila mu facku

"Laskavě se chovej k dámě slušně byla jsem tvoje šéfka tak trocha respektu." prohodila jsem naštvaně

Pobavene som sa pozrel na Hirakua, ale potom som svoj pohľad opäť namieril na Reinu.
"Zdá sa, že tvoj úmysel je pravý. Higukage-kun, buď prosím ťa tak láskavý a sprevádzaj tuto dámu na jej ceste."
Natiahol som k nemu ruku a očakával nejakú tú plazmu, ktorou by mi mohol odosielať informácie.
"Ak mi chceš byť užitočný, tak urob, čo ti hovorím. Reina-san, prostredníctvom tohoto shinobiho budeme neustále v kontakte. Kým sa nevrátiš, nos ho prosím všade so sebou."

"Cože? Zbláznil ses? Ani náhodou." řekla jsem naštvaně a odila mu prsten někoho z Akatsuki

"Tímhle se drahý můžeme spojit nepotřebuju nějakého bodyguarda a zvlášť ne někoho jako on."

"Zamieta sa. Či chceš, alebo nie, bude ťa kontrolovať. Netvrdím, že s tebou musí byť 24 hodín denne, ale prsteň nepostačí," stál som si pevne za svojim.

prohlížel jsem si Reinu, a i když se mi to nelíbilo, nevzdoroval jsem, věděl jsem že to nemá cenu

"Koukni se do týhle chvíle si mi nevěřil, já nevěřím jemu mám dost věcí na vyřizování a ten se nat o ani netváří, úplně žhavej se mnou někam jít co?" pošimrám Hiraka pod bradou a podívám se na Kagamiho

položil jsem reině ruku ruku na rameno, připraven ji při dalším šimrání zabít

"Ja s tebou nevyjednávam. Ja ti to oznamujem."
Pomaly som sa otáčal.
"Higukade-kun, odveď prosím dobrú prácu."

"šáhneš na mě ještě jednou a ta ruka ti upadne." podívala jsem se na něj vražedně a ruku mu prudce dala dolů

"Myslíš že budu vyhledávat tvou přítomnost když se ke mě chováš jako k podřadné osobě?" řekla jsem Kagamimu a dala si kápi na hlavu

''rád by jsem ti řekl, že jsi nyní sama a pokud tak zůstaneš nemáš šanci a pochybuji, že se někdo přidá k tak arogantní slečně jako jsi ty'' naklonil jsem hlavu na stranu a díval jsem se na ní ''jednoduše, řečeno... nemáš na výběr''

"Tak či onak, už iba fakt samotný, že som ti vrátil životnú energiu svedčí o tom, že vedľajšou rozhodne nie si."
Cestou preč som sa ešte raz zvrtol a pootočil jej smerom.
"Každopádne, ak chceme ovládnuť svet, musíme predsa kráčať bok po boku, no nie snáď? Sama si to povedala, tak ma ber ako manžela, ktorý si robí starosti o svoju nevestu."

jeho slova mi okamžitě připomnělo co jsem byla před smrtí podívala jsem se na svou levou ruku, na prst kde byla kdysi vzpomínka na "něj", pak jsem jí jen zaťala v pěst, kousla se do rtu a sklopila hlavu na stranu Měla pravdu budu se proklínat, babizna jedna! Už teď lituju toho že jsem sem šla. pomyslela jsem si a bezeslova odešla k Dagovi a u něj čekala na Hiraka

''to jako, že chceš létat na té obludě aby jsme vzbudily pozornost všech ? už to vidím ,,JÉ TÁMHLE JE REINA, připravte oslavůůů'' vzpamatuj se''

vyťukala jsem zrychleně pečetě a prudce se na něj otočila a mizela mu před očima splynula jsem v okolí a pak jsem za ním promluvila

"Nepodceňuj mě, já moc dobře vím co dělám." šeptla jsem u jeho ucha a pak se aniž by mě viděl vracela k Dagovi a teprve u něj se zviditelnila

"Dělej nemám náladu na tvoje řeči." utrousila jsem tónem který vážně říkal že jsem dost otrávená

''i když nejsi vidět vrháš stín, a jelikož je ten drak velký a je úplněk, bude to VÉÉLKÝ stín''

nandala jsem si masku a jeho řeči ignorovala

"Leť do otogakure musíme se ihned spojit s Tsukiko a vyhledat Rukiho." řeekla jsem ledovým hlasem

"Hiraku mohl by sis uráčit už sednout?" i Dag se na něj mrzutě podíval

Jeho Veličenstvo by tě pak rádo vidělo

"Až bude čas půjdu za ním."

tuhle ženskou mi byl čert dlužnej naskočil jsem si na draka

Dag se ujistil že sedí opět jsem použila Mesaigakure a vyletěli jsme, cestou mi neustále pobíhali myšlenky co se stalo asi se Shoem za ty dva roky.... (přesun)

Takže po boku s Kanou, heh. To sú mi ale novinky. Rozhodne sa však nenechám už viac nikým manipulovať a keď som povedal nikým, tak skutočne nikým.
Vydal som sa po schodoch do podzemného úkrytu, kde som vyhľadával starého známeho.

ZuZuZu
Objevili jsem se s mírným úsměvem na rtech. "To se nám, ale dějou věci."