Tréninkové místnosti

Tady se trénuje.

"Slyšela jsem totiž, že se tak dá uniknout i z krystalové techniky. Ale je fakt, že zmrazit čakru jsem ještě nezkoušela."

Utrhnu si čtyři delší stébla trávy a začnu z toho motat vánočku.

"Hej. A jak byste se proti tomu bránil? Jsou techniky u kterých si třeba vůbec nevím rady." povzdechnu si.

"Ja by som sa prosto premiestnil a bolo by." Uškrnul som sa.

"Eee....jasně..." vypravím ze sebe a připadám si trapně. Vánočku ze stébel trávy jsem stihla rozcuckovat.

"No jasně, není nic jednoduššího, než se přemístit." a "vůbec" se v duchu sebeironicky nefackuju.

"Asi už bych měla jít." rozhlédnu se kolem. Je pozdě a docela tma.

"Aj keď, nie každý sa vie len tak premiestniť ako ja. J-ja urobil som viac vecí, vďaka ktorým som tak silný ako som." Vstal som. "Odprevadím ťa domov, vlastne aj ja idem do sídla."

"Hm... přemístění... myslím, že to má něco společného s Uchihy. Asi jste musel hodně trénovat. Vůbec si nedovedu představit, že by se dalo něco takového naučit. Ale asi máte svoje fígle." usmála jsem se.

"Tak dobře, půjdeme." pravím a dám se pomalu na odchod.

(přesun)

"Iste môžme." Išiel som vedľa nej.
(presun)

Chvíľku som sa len tak prechádzal po priestore na trénovanie, no potom som si našiel pekné miestečko, kde by som si mohol zatrénovať. Priniesol som tam asi 15 figurín a postavil som kúsok od seba. Pozerajú na mňa divne tie drevené veci...
Do svojho útoku som pridal veternú podstatu a tým som zaútočil na figuríny. Zaútočil som viac krát a tým som rozsekal 6 figurín. "Chjo..." Bojovať proti figurínam už nie je pre mňa...

Posadil som sa do trávy a len som v tichosti chvíľku sedel. Neskôr som si ľahol.

Ako som tam tak ležal pomaly som aj zaspal.

Len som sa otočil a telom som do nej udrel. Otvoril som oči a videl som tam Mikomi. "A, prepáč, Mikomi-chan. Nevedel som, že tu si." Rýchlo som sa otočil na opačnú stranu a už som nespal.

Zvesela si to šinu na cvičiště a už jsem zde...Zas tu někdo je
"Zdravím ve spolek...trénujete?" vyvalím na ostatní přítomné otázku a vytahuju zlatý svitek z rukávu.

"To nic." usměju se. "Snad jsem vás nevylekala..."

V tom vidím, jak si to k nám šine Yuu.

"No, tak trochu odpočíváme po tréninku." zavolám.

"Aha,já si jdu něco zkusit" sednu si pod strom do tureckého sedu,rozložím před sebe zlatý svitek,chvíli do něj koukám a následně dám ruce do zvláštní pozice a zavřu oči....
Mé rty se pohybují,ale přitom nejdou slyšet slova.

"Trénovali sme." Pousmial som sa a potom som obzrel k Mikomi. "Nie nie, to je v poriadku."

S rukama v kapsách jsem mířila na cvičiště. V pravé ruce jsem stále svírala krystal a občas jsem si s ním pohrávala mezi prsty.
Rozhlédnu se. Jako vždy... očima přejedu po přítomných.

Chvilku sleduju co dělá Yuu. Hádám, že zase bude pěknej bordel...
Pak se obrátím zpátky.

"Poslyšte Futoshi-sensei, jak se mám pohybovat po vodní hladině?" podívám se na něj v naději, že mi řekne něco, co mi do začátku pomůže.

Stále zaujímám velice nepohodlnou polohu Soustředit se,pomalu začínat vyzařovat chakru celým tělem náhle změním polohu rukou a vytvořím jakoby jinný obrazec,stále se mi pohybují ústa aniž by vyšlo slovo Vypouštět,spíš vyzařovat.
Na spáncích mi naběhly žily,zatím se nic neděje...po chvíli začne celé mé tělo slabě zářit barvou zlata.

"Po vode, áno to som vás chcel naučiť." Vstal som a jedným okom som sledoval Yuua.