Brána Písečné vesnice

(Taky nemůžu najít ten post předtím. Situace je následující - Mu nechal odpálit budku s hlídkami a Itami vnikla dovnitř - přeletěla)
Reiza, který do mě celou cestu rýpal jsem odvolal a spokojeně si ulevil, že ho už nemusím poslouchat. Další úleva přišla, když jsem měl na dohled bránu Sunagakure. Přiblížil jsem se natolik, abych mohl spatřit z půlky zavalený vchod do Písečné a trosky z budky místních hlídačů. Bylo jasné, že jsou mrtví a rozhodně jim není pomoci. Prošel jsem okolo, po chvíli vyskákal a probleskl se na hradby, odkud byl výhled na celou vesnici. Tak se to opravdu děje... Stál jsem tam a pozoroval jak se postupně stále víc a víc rozšiřují plameny.

Něco jsem si říkal pro sebe, pousmál jsem se, protože konečně objevili ty na obloze. Odsud se ti to kecá viď... Zašklebil jsem se sedíc na kraji hradby Písečné. Přidat se, nepřidat se? Toť otázka. Líně jsem se protáhl a pár vteřin na to zívl ve stejném stylu. Složil jsem pečetě a vyvolal Raiton: Kage Bunsin. Klon se odrazil a seskočil dolů, zatím ale daleko od centra dění, pomalu se přibližoval. :přesun.

Edit: 22:12

Pomaly a kľudne som prišiel k Sune. Šťuchol do trosiek a začal sa obzerať naokolo. Hmm...som zvedavý no... a pomaly som sa vybral smerom do dediny hoc som nemal chuť sa zapojiť do súboja.

-Presun

Velký had doslova vyletěl ze země a pomalu otevřel tlamu.Pomalým krokem jsem z ní vystoupil a hada odvolal.Otevřel jsem nějaký neurčitý papírek a znovu si ho přečetl.Takže tady se necházíš?Proč mě potřebuješ hmm?Zakroutil jsem hlavou a podíval se směrem do vesnice,přičemž jsem ztvrdnul.Vesnice je..Zničená?Že by to udělal Daichi?Ne..Tohle by sám neudělal..Satake..Ty zmetku.V očích se mi automaticky objevil sharingan a polozničenou bránou jsem vnikl dovnitř zničené vesnice. (přesun)

Yuki sa pokojne konečne po dlhej dobe vracal z dlhodobej misie.,, Čo to?" zaskočil sa keď videl zničenú bránu a vedel čo sa deje istotne vo vesnici.,, Toto je zlý sen... odkedy?" napadlo mu v duchu a "preletel" bránou do vesnice.

Seděl jsem na zničené bráně a přemýšlel...Svíral jsem v ruce nějaký kus papírku a pousmál se.Daichi..Alespoň za tohle ti děkuji.Ušklíbl jsem se a pustil papír na zem.Jestli tě budu chtít využít neměl bych tě tam nehad zdechnout..Pomyslel jsem a s aktivovaným sahringanem zmizel.(přesun)

Př průchodu brány se nic zajímavého nedělo, avšak mi přišlo zvláští, že kolem nejsou žádní strážci.
" Nemají tu být strážci? " optal jsem se Suki s trochu nechápavým výrazem.
Můj poloúsměv spadl hend potom, jak jsem uviděl tu katastrofu.
Při pohledu na zničenou vesnici jsem se jen bez jakýchkolvi slov nehybně díval. Silné sluce se jen odrazovalo od mých očí, jako by jim to vůbec nevadilo.
" C-c-c-c....co se tu panebože stalo?.... " vyšla ze mě jediná hláška a do rukou nabral písek pod sebou, který jsem následně nechal proplouplout mezi prsty, vítr už si s ním sám pohrál.
Twiky seskočil uzmých ramenou dolů a sledoval tu spoušť.
Viděl jsem tolik zničenýh domů, tolik trpících lidí, vesničanů, bojující shonobi za svůj domov.
Se slzami v očích jsem doufal, že se Kazekage nic nestalo...

Sledoval jsem Midotsuchiho odchod zpoza trosek jedné budovy.
Impozantní technika, která ho udržovala ve vzduchu, mi nebyla známá. Pravděpodobně některé z mnoha tajemství Kamenné. Tajemství, které pro mne rozhodně bylo výzvou.
Nehodlal jsem sledovat jednoho z nejsilnějších Kage současnosti. I přesto mne lákal pocit, že se něco děje. Nemohl jsem se smířit s myšlenkou, že by Písečné pomáhal zcela nezištně. A kdyby ano, stejně jsem chtěl vědět proč.
Místo za ním mé kroky tedy mířily přímo do Kamenné.

(Přesun)

Po delší době stání jsem viděl, jak Suki bezhybně stojí a nemůže ze svých úst vydat ani slůvko.
Neměl jsem ani nejmenší tušení, co bychom měli udělat, ale na uvažování jsme neměi čas, lidé byli v ohrožení.
" Suki, měli bychom se asi podívat po Kazekage a pomoct vesničanům, " spravil jsme si čelenku hory Myoboku na mém čele a sledoval Twikyho, který z ničeho nic na něco ukázal.
Ve vzduchu se vznášel podezřelí sokol, který se k nám přibližoval stále blíže.
Až po chvli jsem si všiml, že je to nějaký vycvičený sokol určený na doručování správ. V proud vzduchu jsem natáhl široce ruku a sokol na ni přistál.
V jeho nohou byl vzkaz, který jsem si následně hned vytáhl.
Po přečtení dopisu se můj úsměv trochu změnil.
" C-co se stalo s Katashi-sensei? " nechápavě jsem se díval na dopis a následně ho podal Suki.
Vzal jsem tužku a papír z mé bašničky na zádech a začla psát dopis.

Spoiler:

Sruloval jsem dopis a následně už připevněný k Taraiovi, který se rozlétl a namířil si to hned do Konohy.

Suna byla napadená a skoro zničená, čehož jsem si všimla hned. Nejdřív jsem se z prvotního šoku potřebovala vzpamatovat, až potom jsem si přečetla vzkaz.
"Nevím, jestli je dobré se zapojovat, zdá se, že v ulicích boj utichl.." Zamumlala jsem, ačkoliv jsem se tam chtěla vrhnout, zdravý rozum převažoval.
"Co mi dva zmůžeme? Neměli bychom se spíš vrátit, co když nás potřebují i doma?" Nervózně jsem si zkousla ret.
Kdo ví, kdy napadnou i další vesnice!

Po dlouhé době jsem se pomalu vracel do vesnice,ale byla zníčená.
Co to je?! Panebože!Co se to stalo? Ani jsem si nikoho jiného nevšiml pořád jsem koukal jen na tu katastrofu