Vstupní brána do Písečné vesnice

Prišla som pred bránu a poobzerala som sa dookola.Prišiel ku mne nejaký joinin a pýtal si preukaz a zbrane tak som odovzdala a vošla som následne som si to namierila k kazekage (presun)

prešla som cez bránu zobrala som si všetky svoje veci a odišla som späť do konohy (presun 21:20-21:45)

Pomalým pohodovým krokom som došiel až pred bránu Zdravím... zaškeril som sa na stráže. Chceli odo mňa preukaz a odovzdať zbrane No tak tu máte zbraň... dal som im svoj meč a základnú výbavu hoci som sa meča vzdával nerád. A tu máte môj preukaz... ukázal som im preukaz kde som mal zapísané moje pôsobenie v Kumo, Kiri a Konohe. No momentálne som bol na voľnej nohe ale legálne. A tak mi vrátili preukaz a bez zbraní ma pustili dnu. Vďaka... povedal som strážam a vstúpil som do dediny. Tak teraz ešte potlačiť svoju chakru a môžem ísť... Chvíľu som zatvoril oči a sústredil som sa. Začal som potláčať chakru asi na takú úroveň Genina a pokračoval som vo svojej ceste.

Plášť s Ame som cestou odhodil do kríkov a pred bránu prišiel v civilnom oblečení. Bol som trochu nervózni, ale všetko prebiehalo tak, ako malo. Odovzdal som svoj preukaz ešte z Iwy, keďže som stále nebol oficiálne nukeninom. Na stôl som položil zbrane, ktorých nebolo veľa a vstúpil som dnu, do dediny.

(Presun.)

Môj klon prišiel za strážami a vyrozprával im že skoro už patrím do dediny a tak mu dali všetky zbrane aj moje veci. Konečne mal aj môj meča tak sa znova rozbehol naspäť do púšte. (Presun)

Brodil jsem se pouští a konečně po dlouhé době se zastavil před bránou Suny. Tolik vzpomínek. Ušklíbl jsem se, sundal si ANBU masku, řekl strážím důvod své návštěvy, odložil pro případ i zbraně, aby mě konečně pustili dovnitř. Netrvalo to dlouho a konečně jsem mohl vstoupit. Vložil jsem ruce do kapes a takovým nenuceným způsobem prošel konečně do své rodné vesnice, po tolika letech. Vydal jsem se do ulic a samozřejmě hlavně do kanceláře Kazekageho.
(přesun)

Cez vstupnú bránu som nemal najmenší problém prejsť. Po pár metroch som sa rozbehol smerom na miesto kde som ho stretol prvýkrát. Chcem vedieť čo má za lubom inak preňho nebude pracovať... pomyslel som si a bežal... (Presun)

Dokráčal som spolu s davom pred bránu, kde sa počet strážnikov niekoľkonásobne zväčšil. Ani som si nešiel pre zbrane, aby som nebudil pozornosť. Oprašil som svoj plášť od piesku, ktorý na mne zostal po boji s Kazekage.
Ešte aby ma podľa neho vystopovala... V kope tlačiacich sa ľudí, ktorí panikárili, som prešiel popod bránou a rýchlym krokom zamieril ďaleko od dediny.

(Odchod.)

Přišla jsem k bráně a vedle mě byli čtyři Anbu.Oči mi zářili červene."Myslím že tahle vesnice se přímo hodí na vyskoušení mých schopností."Usmála jsem se a pak se podívala na ty 4 Anbu vedle mě.Jenže to nebyli tak obyčejní Anbu byli to Anbu které jsem vytvořila pomocí své kekei genkai.Bylo nemožné rozpoznat rozdíl až na to že to byla jen iluze s chakrovými body.U brány bylo dvojnásobek shinobi na stráži.
"To bude zajímavé."Pomyslela jsem si v tom jeden z mých vytvořených Anbu se podíval na jednoho shinobi na stráži a řekl."Vedeme válečného zajatce.Je nutné,aby jste nás pustili."

Stráže nás pustili dál a já mohla dále pokračovat ve své práci.
(presun)

Pomalým krokem jsem procházel pískem a sledoval oblast předemnou.Stále jsem zrychloval krok,jelikož jsem cítil že se k něčemu blížím a trefil jsem se.tak jsem tady..Pomyslel jsem a podíval se na tu velkou bránu.tak jaká asi bude ta kazekage hmm..?Vytáhl jsem z poza černého pláště nějakou pomačkanou fotku černovlásky,kterou jsem dostal od Satakeho.Snad budu mít štěstí..Schoval jsem znovu fotku a zařadil se do davu,přičemž jsem čekal až ke mě stráže přijdou.Nechal jsem se prohledat a předložil jakousi kartičku chunnina s mou fotkou,kterou jsem dostal od Satakeho abych se sem dostal.Stráže to nijak zvlášť nekontrolovali a pustili mě,počemž jsem zmizel.(přesun)