Tajné skriptórium klanu Tooya

Do tohoto skriptoria se mohou dostat jen členové klanu Tooya(krevní klan)
Propučují se zde jedině svitky klanu tooya ,které mohou přečíst jen členové klanu Tooya

Zde si můžete zapůjčit vybrané učební svitky s jutsu a naučit se je.
Půjčovné závisí na třídě techniky.
D: 10 ryo
C: 20 ryo
B: 40 ryo
A: 100 ryo
S: 500 ryo



Ryūketsu no muchi (krvavý bič) - C
Kyūketsu no ken (krvavý meč) - D
Hari no junsui na chi (jehlice čiré krve) - C
Nettowāku chi (štítová krev) - B
Ryūketsu no ryū misairu (krvavá dračí střela) - S
Chi bushin (krvavý klon) - C
Ketsueki dansu (tajutsu - krvavý tanec) - A
Tsubasa jōmyaku (křídla ze žíl) - A
Chi: Mizu Rappa (krev:malá vlna) - C
Chi no chiryō (krevní léčení) - B

Přišel jsem a začal se koukat na svitky...

pak jsem si začal v duchu říkat: "Sakra,mám si koupit léčení,nebo štít... na obě nemám,ale co kdybych to potřeboval umnět..."
"Dědo Tenshi Tooyo,nemohl bych ti místo dvou Ryů dát 30 jehlic?"
(Otázka směřuje na Assasina)

"Vezmi si obojí." řeknu třaskavým hlasem a třesoucími prsty vezmu dva svitky a podám je Smortnovi.

"Opravdu?"... řekl jsem úžaslým hlasem... Pak jsem nahodil takový ten absolutně šťastný výraz manga postavičky,kdy oči nahrazují dva oblouky a řekl jsem: "Děkuji velice moc,někdy zase přijdu..."

Vzal jsem si batoh a vydal jsem se k bráně...

"Dobrý den a hodně krve"... řekl ¨jsem přítmnému knihovníkovi... a začal se rozhlížet..

"Dobrý den,mohl byste prosím vás mi zapůjčit svitek Tsubasa jōmyaku (křídla ze žíl) - A ?" řekl jsem skriptářovi

Knihovník podal Smortnovi zvitok s názvom Tsubasa Jōmyaku. "Bude to presne 100 ryo, prosím."

Já jsem knihovníkovi zase podal 100 ryo a vzal jsem si svitek...
"Děkuji velice moc...zatím vám přeji hodně krrve a zatím..."
řekl jsem a vydal jsem se směrem na cvičiště...

Knihovník zobral peniaze a vložil ich do pokladne. Posadil sa za svoje kreslo a čítal si nejaké zvitky.

Všechny svitky přinesli klanoví shinobi zpět na místo...

Vošiel som dovnútra tých dverí. Ďalšie miestnosti a chodby? koľké to prekvapenie.. pomyslel som si ironicky a len som ruky založil na hrudi. Pravačka ktorá pred nedávnom vyzerala dosť zle, a momentálne bola pod obväzmi ma už moc nebolela. Sám som nevedel či je to kvôli práškom ktoré som neužíval alebo kvôli no.. neviem čomu. Možno som si už zvykol.

Já jsem vstoupil za ním a najednou se za dveřmi vyvtořila falešná zeď z krve takže to vypadalo,že dveře vedou do zdi... a já jsem je zavřel a zamknul...pak jsem řekl: "Sice lidi potřebují kekegenkai našeho klanu,na to aby se naučili techniky v této části.... ale stejně... jsou tam napsané všechny plusy a mínusy,takže je nechceme nechat veřejně... a když už byli jednou sepsány... tak proč je nepoužívat... krátí nám to všem čas.." pak jsem seběhl dolů a nakoukl do konce chodby celé této části skriptória... a tam byla socha ve tvaru člověka/krve(jako něco mezi vodou/krví a člověkem..),jemuž tekla krev z ranek po celém těle... a já řekl... "Támhle je socha zakladatele... nejsilnější ninja našeho klanu,který dokázal dokonce ovládat krev lidí,které zranil svíma zbraněma... dokonce i když se jenom odřeli...také jsou tu všechny spisy o klanu... měl bys tu chvíli být a pročíst si to... dokonce jednou se mu podařilo ovládnout člověka... kterého zranil krví ve svích pěti letech a který se časem stal feudální pán rýžové země...."

krv.. všade samá krv.. skonštatoval som a len som sa pozeral na sochu zakladateľa klanu. Vyzerala tak majestátne, alebo sa mi to aspoň zdalo, nie zas však až nejak prehnane, bola taká .. akurát. Počúval som Smortnov výklad a len som sa na chvíľku odmlčal.. Po tom som však pocítil potrebu niečo sa opýtať. Keď mi to všetko ukazuješ a vravíš že si to tu mám preštudovať.. čo tým vlastne chceš po mne? chceš aby som sa pridal ku klanu Tooya? Spýtal som sa po chvíľke, môj tón hlasu bol taký normálny, nebol drzí a ani príliš spýtaví, bol tam ako taký zaújem no bol v norme, nevedel som čo si mám o tomto všetkom myslieť.

"Máš naší kekegenkai... a my si jí hlídáme... když ti Rima dala svoji krev...věděla,že by se to mohlo stát... ale zároveň ti důvěřovala natolik,že nechtěla aby jsi zemřel... V tuto chvíli máš jen dvě možnosti." odlmlčel jsem se a pak jsem dodal "Přijmout její odkaz a zároveň se upsat našemu klanu... pochopíme,když nebudeš ctít naše tradice,ale stejně se budeš muset nějak nám zodpovídat .... naštěstí naše kekegenkai pokud je přesunutý,tak neni dedičný... No ale když nepřijmeš... tak tě čeká jedině smrt... pochop... nemlůžeme si dovolit takovéto lidi mezi normálníma lidma.."

Myslel som si že to budú zrovna tieto dve možnosti. Len som však prikývol. Jednou rukou som si popukal v ramene a mierne som sa pousmial. Rozhodne nenechám aby zomrela pre nič.. povedal som potichu čo sa vlastne aj dalo chápať ako odpoveď. Mám aj nejaký čas.. na preštudovanie či.. tu môžem byť koľko chcem? spýtal som sa po chvíľke a zapozeral som sa do Tsuchikageho očí.

"Můžeš tu být jak dlouho chceš,ale zatím jen s některým z našich členů..." (když sem budeš chtít zajít... zahraj si i NPC :-D)

/ Uuuhm ok hodíš mi potom do pm nejaký odkaz na techniky klanu Tooya?

Hm.. okej.. tak myslím že tu dnes ešte chvíľu ostanem.. teda ak so mnou bude mať kto ostať.. zamumlal som no to už som si vyhliadol "niekoho".. kto tu bol. Ak je to všetko Tsuchikage-sama tam, ja idem. Dodal som a len som zabočil do jednej z uličiek skriptória.. potreboval som úplne základy, úplné základy celého tohto klanu páč som o ňom absolútne nič nevedel.

Já jsem mezitím se bavil s nějakým jiným členem klanu ohledně oslav co byly před týdnem v naší základní vesničce...

Nejaký čas som tu pochopiteľne ostal, vlastne som tu aj spal, sedel som za stolom a predo mnou boli desiatky kníh. Dá sa však povedať že som na tom, bol momentálne dobre, viac menej som pochopil princíp celého kekkei genkai a na voľnom zvitku ktorý som si vytiahol z brašne som mal popísané nejaké poznámky, vlastne som tam mal hneď dve techniky ktoré ma napadli aj keď.. spísať ich a zdokonaliť trvalo nejaký ten čas.

Já jsem mezitím ukončil debatu a šel jsem do kanceláře... nechal jsem tu pár klanových lidí s Ogou...

Po nejakom čase som sa iba postavil a odišiel som zo skriptória. Vlastne som tu bol aj cez noc a dalo sa povedať že som sa tu trocha vyspal.. Cítil som sa dobre.. až podivuhodne dobre.
(presun)

Po nejakom čase som sa sem predsa len vrátil, potreboval som zvitky, vlastne som ich naozaj nemienil zobrať, iba ich prepísať a po pochopení, ako sa mám techniky učiť, by som tie svoje aj tak zničil. Práve preto som si iba sadol k jednému zo stolov a pred seba som položil presne tri, vytiahol som od seba jeden čistý zvitok a začal som ich prepisovať, trvalo to iba krátko a následne som už znova zo skriptória vychádzal, všetko som pochopiteľne uložil na svoje miesto.
(presun)