Severní Hlavní brána

First topic message reminder :


Ochranný systém



- 4 ANBU a 1 chunnin, který hlásí Tsukikagemu, kdo přišel

- Každý host bude mít doprovod ANBU, volně se pohybovat po vesnici neexistuje – pokud tak bude stráví noc a den ve vězení
U brány se odevzdají všechny zbraně



- kolem vesnice jsou krystalové hradby a vstup je možný pouze branami nebo vzduchem ze shora


- V ulicích se potloukají nukenini někdy i hodně nebezpeční, když se naštvou a zahrávat si s nimi není dobré

- Nad vesnicí lítají 2-3 draci a hlídají

''Ty mi nemáš za co děkovat...Děkovat bych měl spíš já,nikoho takového jako jsi ty jsem nikdy nepoznal...''Opětoval jsem ji polibek,a pak se sesunul na strom.Že já v tom nejlepším vždy usnu.(xD)

Pocul som ich rozhovor a bratove slova ma dojali. Potom som zaspal

Opět jsem se probudila a podívala jsem se kolem sebe. Válela jsem se v trávě a nade mnou na větvi něco leželo. Obklopil mě strach, ale byla jsem zvědavá. Vylézala jsem tedy nahoru, trochu nad "tu věc". Najednou jsem ale uklouzla a spadla přímo na to. Obličejem jsem byla v nějakém velice měkkém místě. Nějaká věc mě ale tlačila do nosu. Zatím jsem nebyla schopná reágovat.

Když už všichni ulehli a i Nawaki byl v klidu, vyskočila jsem si opět na strom a sledovala dění kolem sebe. Myšlenkami chvílemi mimo.

Znovu jsem ho pohladila po tváři a opřela se o něj. Dívala jsem se na nebe a na mích rtech hrál úsměv. Pro jednou jsem si byla jistá, že na tomhle obrovském světě nejsem sama...

(Bože můj to je tak dojemný :´( Já tady z toho mám film a chce se mi brečet. Wuaaahuahaa a to jako myslím vážně.)

Jediné, co jsem zatím dokázala, bylo ječet. Ječela jsem, ale můj jekot byl dušen do něčeho (Rozkrok Nawakiho - super )

/xDDDDDDDDDDDDDDDDD holka, ty už to nekuř!^^... nic prosím tě!/

( No jako cooo!!!! Teď ty breč, protože jsem spadla Nawakimu na ptáka )

(Dobře, já chtěla dneska emařit, ale po tomhle to fakt nejde! xDDDD Byakuri, ty jsi fakt číslo xDDDDDDD)

/Brečím... ale smíchy!! xDDDDDD nééé nemůžeme taky takhle spamovat!/

(Připadám si jako kretén Jsem tu snad nejstarší Měla bych Vám jít příkladem a ne tu skákat akatsuki členům na pinďoury )

/Byakuri plně souhlasím s holkama. Zabíjíš a né málo!! xDD/

Sledovala jsem dění kolem a pousmála se, když jsem zahlédla PiliKKu.
Pohledem jsem znovu pátrala po okolí, sledovala jsem i svou divizi, jak pečlivě kontrolovala své loutky a hlídka pomocí nich i okolí.
Musím se udržet vzhůru, kdyby se cokoliv dělo..
Pokoušela jsem se držet té myšlenky, ale klesla mi víčka.
Možná, na pár hodin..Spánek neuš-
Nestačila jsem myšlenku ani dokončit a opřená o strom v jakémsi sedolehu usnula.

Otvoril som oci a bez slova som jej dal hlavu nabok.

/Nawaki... dal jsi tomu korunu!!! xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD/

(Wááá a teď jsem na to kápla!!! Postava Nawaki je homosexuál!!!! Nevzrušilo ho to, ani nic neřekl. MImochodem co znamená hlavu nabok? )

Mezitím, co jsem usnula na teď už zjištěném Nawakiho rozkroku, tohle mě zase probudilo. Zavřískala jsem, chtěla se zvednout a zase se flákla do hlavy. Třískla jsem sebou opět na to samé místo jako předtím, ale teď to mohlo Nawakiho trochu bolet.

(Nemam rad na verejnosti) Postavil som sa "Dievca ty si pila" Posunul som sa trochu dalej

(Veřejnosti? Je tam tma, nikdo nás nevidí )

Najednou jsem spadla ze stromu. Probudila jsem se a opět zavřískala. Zvedla jsem se a utíkala rychle do nějakého stanu. Vběhla jsem do prvního stanu, který jsem viděla, a skočila do postele.(Stan Midotsuchiho )Nenapadlo mě, že by tam někdo mohl být, prostě jsem usnula. Ve spánku jsem navíc osobu, která tam spala, a já o ní nevěděla, objala a přitiskla se k ní. ( )

Odstrčil som osobu, ktorá sa ma pokúsila objať a vyskočil som z postele.
"Zbláznila si sa!?"
Vraj armáda...toto je skôr cirkus.

(To nééé lidi já z vás nemůžu vy ste fakt asi něco pili co ?? Byakuri ? xD) seděla jsem na velkém kameni který zbyl z brány a smutně se dívala na trosky

Vylítla jsem z té postele, dost vyspalá. A teprve teď jsem si uvědomila, kde jsem. Otočila jsem se na Tsuchikage-sama. Můj bože!!!! Gomenasai!!!!!!! Začala jsem se klanět a prosit o odpuštění. Později jsem však běžela pryč (radši ). Vyskočila jsem na jeden ze stromů a koukala, jak se to všude probouzí. Poté jsem seskočila a začala svou ranní rozcvičku.

Vyšiel som zo stanu.
Dnes by sme mali zaútočiť na Reinu-dono. Snáď sa to podarí a Nawaki nás nezradí.

(Asi je trochu pozdě, ale jelikož jsem to četla až dnes, padám smíchy XD )

Líně jsem zívla a vyšla ven.
Chci svůj pokoj, šatní skříň a koupelnu. A to bude asi všechno.
S povzdechem jsem hypnotizovala trosky.
Pořád jsem měla ten nepříjemný pocit, že jsme nic nedokázali.
Aktivovala jsem Byakuugan a rozhlédla se po táboře.
Pohledem jsem zkontrolovala Nawakiho a jestli tu není někdo, kdo tu být nemá.
Já vůbec nešpehuji! To je jen.. Uhmm.... To nic není.
Provinile jsem se ušklíbla už úplně probuzená a vyskočila na jeden strom.
Posadila jsem se, zády opřela o kmen a s nicneříkajícím pohledem sledovala oblohu.

Postavil som sa ponatahoval som sa.
Nawaki tvoj život nemá zmysel.

Seskočila jsem dolů.
"Teď jsme spojenci." pokrčila jsem rameny.
"Ráda bych věděla, proč jste urážel můj klan, Nawaki."
Také neurážím Uchihy. Jen jeho, ale to snad bylo pochopitelné.

"Všetcia ma máte za zradcu ale ja si z toho nebudem robit velkú hlavu...viem prečo som opustil Konohu."