First topic message reminder :

Rukiho?! Zaklonila jsem hlavu. ,,To snad ne..Zase jsme ztratili stopu, kso!" sykla jsem spíš pro sebe a zavřela oči. Stejně jsem byla od ostatních dál.

"Sate..." s mírným úsměvem jsem se k němu otočila.
"Uhmm... Jak se ti spalo?"

"Celkom dobre...Ale neni to ono"
Usmial som sa a trošku sa natiahol.

"Jak dlouho jsi tam ještě zůstal?" ušklíbla jsem se.
Sama jsem si už nepamatovala, jak dlouho jsme byli vzhůru, ale vědět jsem to chtěla.

"Celú noc prebudil som sa až ráno okolo siedmej"
Usmial som sa.

Chvíli jsem přemýšlela, kolik je hodin a pak jen kývla.
Už minule jsem si říkala, že vstává brzy...

"A ty si sa ako vyspala s hlavou na mojom ramene."
Pousmial som sa a pozrel som sa na nu.

"Huh...?" tváře se mi zbarvily do červena.
"Nan...Nande?"

Pozrel som sa na jazero.
"Ale zistil som to až ráno a nevadilo mi to "
Usmial som sa

Už jsem dávno dojedla a teď jsem pobíhala po okolí. Doběhla jsem až do lesa. Vyběhla jsem na špičku jednoho z jehličnatých stromů a koukala se na ten božský výhled. Chtěla jsem trénovat, ale samotnou mě to nebavilo. sedla jsem si na větev a začala si pohrávat s jehličím. Opět jsem vytřeštila oči. Pečeť se zvětšila na tolik, že už byla po celém mém těle. Ztretila jsem rovnováhu a začala se na větvi dost kývat. Barva v očích se mi změnila. Pečeť zmodrala a moje tělo obalila vodní koule (Vodní vězení)
Nemohla jsem dýchat. Zacpaný dech jsem ještě chvíli držela, ale později se jistě začnu topit..

(Byakuri já tě zabiju!)

"Go... Gomene." pokusila jsem se ovládnout a vykouzlila menší úsměv.
Ale spalo se mi pohodlně.
Zvedla jsem oči k lesu na druhém břehu jezera a po chvíli už běžela po vodě tím směrem.
Zatracená pečeť!
"Nawaki-kun... Jak se zruší vodní vězení, ale rychle prosím." zůstala jsem stát a zírat na ní.
Ksó, ksó, ksó... O tomhle nevím vůbec nic!

Rozbehol som sa za nou.
"Prečo?"

"Ksó..." nemusela jsem nic říkat, protože jsem tam stála a zírala na vodní vězení, ve kterém byla Byakuri uvězněná.
Já jí vážně zabiju sama... A bude klid!

(To působí ta pečeť!!!! )

Došel mi dech. Pomalu jsem zavírala oči...

Prišiel som pri vonde vezeni.
"Sakra dievča ty si nahlavu"
Vitiahol som Katanu a cez vodu som jej prepichol rameno a vysal sm jej asi polovicu jej chakry.
"To by malo stačit"
POzeral som sa na Byakuri

(Vysál jsi chakru mě a ne tý pečeti xD)

(To je jedno pečat by mala oslabnut)

(Hledá se psycholog. Značka: Spěchá! )

Prostě jsem zadržela dech, skočila za ní a bez servítek jsem jí Juukenem praštila do zad, zablokovala pečeti chakru a pak vyléčila ránu na rameni.
"A odteď se z tábora nehneš ani na krok." povzdechla jsem.

(Proboha do toho vězení se nemůžete dostat O_O V Narutovi se do něj taky nedostali -_-" Museli porazit toho co to vytvářel.... (Kisameho klon )

(Jo, ale ty si ho vytváříš sama. Tak to ber tak, že do něj vlétla má chakrová vrána. Chakra se přes něj dostane. A zablokovala tu pečeť.)

Zamrkala jsem a probudila se. Ani nevím, kdy jsem včera usnula a to ani nemělo cenu řešit. Vstala jsem a protáhla se. Pousmála jsem se s vyhlídkou na hezký den, když slunce ozařovalo celý tábor. Stále jsem věděla, že dnes zřejmě nastane další den války, další den plný boje.
Nechala jsem ty myšlenky myšlenkami a šla si k nejbližšímu jezírku opláchnout obličej, pak jsem se vrátila zase zpátky. A stejně jako vždy se opřela o jeden ze stromů, vyčkávala na rozkazy a pozorovala okolí.

V bezvědomí jsem nevědomky padala z vysokého stromu na zem..

Další z mých chakrových havranů ji zachytil a zablokoval zbytek chakry XD
Když byla před námi na zemi, pustila jsem se do léčení.

(Ty jsi mě zabila!!!! Nemám chakru - jsem mrtvá)

+ (To je křííž smrti )

(Né! Nějaká chakra ti zůstala, protože jsem tě okamžitě začala léčit. )

Prišiel som ku ním a klakol som si.