Moře obklopující Ostrov

Rozhlížela jsem se kolem a byla jsem ráda, že se mi z pohledu na všechno to moře kolem nedělá zle. Je pravda, že takhle otevřená prostranství nemusím, ale teď mi to tolik nevadilo.
Podívala jsem se před sebe a snažila jsem se nějak zaostřit. V dálce se něco rýsovala, něco velkého. Že by ostrov? Nevěděla jsem, jestli mě šálí zrak, nebo tam opravdu něco je.
"Budeme tam brzy, že? Myslím, že jsem něco zahlédla, ale taky to může být jen výplod mojí fanatazie.." Sdělila jsem jim svou domněnku a pousmála jsem se.

"Hai, budeme tam brzy." otřel jsem si orosené čelo a jen co jsem to udělal, tak z vody vylezla obří chobotnice.
"A jéj.."

A já naiva jsem si myslela, že to bude jako dovolená. Okamžitě jsem aktivovala byakugan a přemýšlela jak na tu potvoru zaútočit. Nikdy jsem nebojovala s něčím tak obludných rozměrů... Jsem spíš pro jemnou práci.

"Hm... Nějaký nápad jak se toho zbavit?" podívala jsem se směrem k silnějším kolegům.

Pokrčila jsem rameny. Voda a tahle slizká chobotnice? Lepší kombinaci jsem pro svůj písek dostat nemohla..
Odfrkla jsem si a dala jsem ruku za záda, vytáhla jsem menší Katanu a usekla chobotnici jedno chapadlo, které stálo za mnou. Ovšem, hned na mě zaútočilo druhé. "Skvělé, kolik jich proboha má?" Prohodila jsem a dál se snažila těch chapadel zbavit. Nemám čas si ani připravit pečetě s pokud to tady nechám vybouchnout půjdeme ke dnu pěkně rychle..Kso..

Na nic jsem nečekala a poranila se čakrovou jehlou.

"Kuchiyose no jutsu!"

Nad našimi hlavami se vznášel obří orel Kizoku. Pokynula jsem mu aby přiletěl níž.

"Chce se někdo proletět? Já stejně ve vzduchu a z dálky žádnej pořádnej útok nevytvořím." ušklíbla jsem se a vystoupila na vodní hladinu. Zabavila jsem chobotnici tím, že jsem po ní střílela čakrové jehly. Alespoň můžu upoutat pozornost když nic jiného.

"Já ji svážu dřevem, vy za tím zdrhněte. Vezměte si tenhle kunai." podávám Hiraishin no kunai a udělám pečetě.
Stoupl jsem si na vodu a podíval se na chobotnici.
"Tak pojď, myslela sis, že si nás dáš k obědu? Ale já mám pocit, že hadi sežerou i chobotnice."

"Ale nemůžeme Vás tady přeci jenom tak nechat.." Chtěla jsem zaprotestovat, ale nakonec jsem si kunai vzala. Věděla jsem, co dělá. To jutsu už jsem jednou viděla.
Po dlouhodobém rozhodování jsem nakonec vyskočila na hřbet toho obrovského orla za Mikomi. "Opravdu úžasně Kuchiyose.." Řekla jsem, když jsem si orla fascinovaně prohlížela.
Na tohle teď není čas.. Když použiji vítr, mohla bych zranit Hokageho, pokud použiju písek.. Ta voda kolem mi vadí a Doton? S tím bych teď neuspěla také..
Hokage to zvládne..
Nakonec jsem přesvědčila samu sebe.

Když jsem viděla, že je Yoko bezpečně na Kizoku, vyskočila jsem také na jeho hřbet a přestala po chobotnici střílet jehly.

"Hokage-sama, hodně štěstí." pousmála jsem se a vznesla se do výšky. Byly jsme však pořád dostatečně blízko, abychom mohly zakročit v případě, že by se něco zvrtlo.

"Nevím jak vy, ale já ho tu úplně samotného nenechám. Jdu mu sice raději z cesty, ale zároveň mu chci krýt záda." pousmála jsem se.

Létali jsme mimo dosah chapadel té chobotnice a zároveň jsme byli dost blízko, abychom mohli včas pomoci.

Utéct? Ani nápad...

"Jděte! Za chvíli se uvidíme!! Mokuton: Jubaku no jutsu!"
Chobotnici svázalo dřevo, netrvalo to dlouho. Tři chapadla se po mě ohnala, já jedno přeskočil a to druhé mě udeřilo. Vyplivl jsem krev a spadl.
Sakra, chobotnice mě přece nezabije.
"Suiton: Suiryuudan no jutsu!" Z vody se zvedl obrovský vodní drak, který vyletěl z pod chobotnice.
"Neříkal jsem ti, že hadi žerou chobotnice?" využil jsem krve a přivolal obrovského hada.

He? Tak tak jsme uhnuli hlavě hokageho mazlíka.

"Sakra ten mě štve... kdyby to nebyl Hokage tak..." ani jsem nedořekla. Nevěděla jsem jestli to říkám víc směrem k Yoko nebo sobě. Nechala jsem zapnutý byakugan a pomalu a neochotně nasměrovala Kizoku směrem k ostrovu. Mám ho na dohled, což je bezvadný.

přesun.

"Hai.." Přikývla jsem. Slyšela jsem, co Hokage říkal, ale přesto Mikomi měla pravdu. Co bych tak mohla..
Přemýšlela jsem a pak jsem se kousla do prstu. "Kuchiyose no jutsu.."
Řekla jsem a podívala jsem se na přivolanou lasičku. Stiskla jsem křečovitě kunai.
Kamaitachi nejspíš použijeme Kiri Kiri Mai.. Je to jutsu na dálku..
Jste si jistá? Vidím, že máte méně chakry než obvykle..
Musím přece něco udělat..

Použil jsem nan no kaizou a nohy se mi proměnily na ocas.
Plazil jsem se okolo chobotnice a bylo to rychlý.
Had se na chobotnici vrhl a omotal ji ocasem. Pevně ji k sobě tiskl a já jsem po nich vystřelil Katon: Housenka no jutsu a pak had zmizel.
Když byla děvčata dost daleko, tak jsem zrušil Nan no kaizou.
"Tak..Sbohem, těšilo mě." zamával jsem chobotnici a zmizel.

Spoločne s ochrankou sme sa vybrali na ostrov.
Kapítán ochranky: Raikage-sama niečo sa blíži k nám po hladine!
Raikage: To je len chobotnica!

Kapitán ochranky: Nebojte nám neublíži ale vyzerá dosť zničene niečo sa tu muselo stať!
Raikage: Musíme ihned vyraziť na pevninu!

http://t0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS9pO9cR95fA-Kq74sNT0Ec5Yfo7ycxTKBp0FVKtqSW0hzwdxiw
(Dorazil som ku starému molu kedže som mal Mounthovu podobu nikto mi nebránil odísť)
Za pár Ryo som si prenajal malú lod a vydal som sa smerom k ostrovu...

Prišiel som k molu a prenajal si malú loďku. Prihodil som obchodníkovi ešte pár ryo, aby mi povedal kam sa Mounth plavil. Korytnačí ostrov? Čo tam chcú?

(Presun.)

Prišiel som k mole a kedže som nemal peniaze zaručil som sa mu svojimi vecami.
A tak som sa na malej lodke plavil na ostrov. Dúfam že idem na správne miesto a že tam Everest bude.

(Presun.)

Odišiel som do Otogakure na lodke (Presun.)