Gyakushū

Reizo Murasa-OZČVJ

Pomalu jsem přišel před domeček. Chvíli jsem ho pozoroval a pak si zapálil cigaretu. Vešel jsem do budovy a uprostřed místnosti jsem zahlédl sekretářku. Mohli by si tu už konečně trochu uklidit. pomyslel jsem si a přišel k sekretářce. "Dobrej, volala jste mě? Jestli ne,tak bych tady byl k ničemu a to bych se fakt naštval." řekl jsem a sedl si na židli naproti sekretářce.

Masako Kanae - OZČVJ
Seděla jsem u stolu a srovnávala výpisy. Stále se mi nedařilo najít ve stozých papírů ty správné údaje a začínala jsem se bát, že jsem je někde ztratila. To by nevrhalo zrovna dobré světlo na mou práci sekretářky.
Když do místnosti vešel Reizo, úplně jsem nadskočila leknutím, až se několik papírů rozlétlo po místnosti. Vyskočila jsem ze židle.  "Och, Reizo-san, dobré odpoledne." pozdravila jsem slušně a začala rychle sbírat rozházené dokumenty. "Prosím, posaďte se, mám pro vás misi." konečně se mi povedlo papíry zkrotit, urovnala jsem si sukni, posunula brýle a posadila se taky.
"Tady-" podala jsem mu papír, na kterém byl zadán úkol. (Vtipné, zapomněla jsem, že jsi mi ho nenapsal, tak si ho rovnou napiš sem^^)

Reizo Murasa-OZČVJ
Pozoroval jsem ji jak tam něco vyvádí s papíry. "Copak jsem tak obludný?" vyděsil jsem se, protože její leknutí se mi zdálo podezřelé.
Vzal jsem si od ní papírek a nahlas to přečetl: "Takže mám prozkoumat archiv s nakradenými technikami v Kagetsu?" To bude snadný. Vyndal jsem si z pusy cigaretu a vydechl kouř.

Masako Kanae - OZČVJ
Lehce jsem přikývla na jeho otázku a poupravila si brýle na nose. "Předpokládáme, že archiv bude zabezpečený, většina lidí hlásila, že je objekt bez hlídky, ovšem tomu se mi nechce věřit. Tsukikage by musel být bláhový, aby jeho vesnice nehlídala svitky s technikami." Chvilku jsem přemýšlela, no nakonec jsem zavrtěla hlavou.
"No, to už je ovšem vaším úkolem." pousmála jsem se.
"Buďte opatrný, Reizo-san, a no.. ta mise vyžaduje soustředěnost a tichost. Ano?" dodala jsem váhavě, protože už jsem měla zkušenosti s jeho výbušnou povahou.

Reizo Murasa-OZČVJ
Její slova mě trochu urazila. "Chcete snad říct že neumím být potichu?!" zvýšil jsem hlas. "Kdyby tam byla nějaká havěť, tak se o  ni postarám, jasný?!" Nesnášim když mě někdo podceňuje. Pomalu jsem měl chuť to tu rozmlátit, ale ovládl jsem se. "Budu s tím hotov hned. Zatím nashle." rozloučil jsem se a odešel z tý barabizny. Přibouchl jsem sillně dveře, aby bylo jasně vidět že odcházim. Na čerstvým vzduchu jsem se uklidnil. Však já jim ještě ukážu.
/Přesun