Obchod všeho druhu

First topic message reminder :

Zde se prodávají různé věci aby se nemuseli zakládat nová témata stále =)

Vstanu,sroluji kobereček,ceduli hodím do koše a Ty popadnu a vydám se do skladu...
Po cestě si mudruju "Hmm to jsou kšefty...Suna...za co..." škrábu se na hlavě a mažu.

(Přesun ulice/Sklad)

astrální projekce vysílaná všem členům Akatsuki ať jsou kdekoli:

Všichni se okamžitě dostavte do sídla, máme pohotovost a připravte se na pečetění sedmiocassého

procházela jsem nákupní čtvrtí a hledala nějaký rozumný krám s šaty až jsem jeden našla vešla jsem dovnitř, kde se mě mile hned ujala prodavačka
"Co to bude slečno?"
"Svatební šaty, neé moc sladké, ani moc vyzývavé, jednoduché a přitom okouzlující, máte?"
"Budete se vdávat?"
"Já ne ale jedna... známá ano."
"Myslím, že tu něco takového mám." zavedla mě do skladu, kde vyselo plno nádherných šatů. Zastavila se u jedněch který mě na první pohled ukouzlili
"To jsou ony." sdělila mi a já okamžitě zalitovala že se nevdávám já
"Beru je, co se k tomu ještě takhle...."
"Ach ano střevíčky, šperky." vytáhla krabičku a vše mi ukázala ihned jsem souhlasila
"Zabalte mi je." řeknu s úsměvem a vytáhnu prodavačka mi je zabalila do luxusní krabice a já je zabalila a zaplatila a potěšená odcházela (přesun)

Vešla jsem do obchodu. Pohled mi padl na větrák u stropu. Pousmála jsem se. Nic se tu nezměnilo, přesto, že je to nové! Pozdravila jsem prodavače a otočila se. Začala jsem se procházet mezi regály a na papírek si psát poznámky co chci.

Trochu jsem se ušklíbl a podíval se na PiliKKu.''Umm..zase to nepřeháněj,nemusíme vykoupit celý obchod'',zakřenil jsem se a zastavil svůj pohled u větráku na stropě.

"Broučku, zapomínáš, že mám ještě kancelář a jako Kage se musím postarat i o vybavení veřejných budov jako knihovny, lázní a podobně!" usmála jsem se sladce a dál ťapkala po krámě.

Zklamaně jsem vydechl a táhl se dál za ní.Zabil by mě vážně...Ale to není možné to nemůže být on.Zapřemýšlel jsem do minulosti a vzpoměl jak akatsuki napadli vesnici.Ale měl masku jako on,zbroj jako on a ani Nawaki se mu nevyrovnal...A navíc měl obrovskou charku,ale Nawaki řekl že to není on..Zasvítily mi oči slzami,a já si je hned utřel do rukávu.Musím ho najít a zjistit si o něm více..Ale co bude dál?Co když mě Assasin nepustí?Co když budu muset utéct a nést post Nukenina?Zamračil jsem se a pohleděl na PiliKKu.Trochu jsem se pousmál a zrychlil,tak abych byl vedle ní.Ne..to nemohu.

"Co tahle?!" zvedla jsem do ruky skleněnou vázu a otočila se na Akiho. "Huh? Jsi v pořádku?!" zamrkala jsem na něj a vázu položila. "Zdáš se mi nějak mimo, děje se něco?" otočila jsem se k němu čelem a naklonila hlavu na stranu.

Usmál jsem se a podíval se jí do očí.''Nic,mi není..''Nesmí se to dozvědět,ani o tom co musím udělat pro mangekyuu,pokud už to neví.Prohlédl jsem si jí od hlavy k patě a pak se znovu upřímně usmál.''Jo,je hezká,ale co třeba ta támhle?''Ušklíbl jsem se a ukázal prstem směrem na vázu,která měla podivný vzor,který se zdánlivě podobal vějíři,který mají ve znaku Uchihové.

"Ummmm..." vzala jsem ji do ruky. "Je divná!" sledovala jsem ji. "A ošklivá!" dodala jsem. "Divně ošklivá... až je docela zajímavá a roztomilá... jůů dám si jí na stůl v kanceláři a do ní moje oblíbené orchideje!" zazářili mi oči. "Tak haaaaaaaai!" kývla jsem. "Myslím, že mám všechno." usmála jsem se a podala papírek prodavači. "Prosím postarejte se o to!" usmála jsem se na něj. S úsměvem kývl a já kývnutí opětovala.

Nechápavě jsem se uculil.Já ženskou logiku nikdy nepochopím.Podrbal jsem se na hlavě s nerozvážným úsměvem.Zašel jsem za roh a vzal devět překrásných orchidejí.''Co třeba tyhle?''Zazubil jsem se a podal jí je.Hodil jsem očko po prodavači,a pak se znovu podíval na PiliKKu.''Máš v plánu ještě nekam dnes jít?''Řekl jsem upřímně a podíval se z okna ven,kde se ztahovaly mraky,a padaly první kapky.Jak já miluji děšť a procházky v něm.Uculil jsem se a kývnul hlavou směrem ven.''Miluji déšť''..

Nadšeně jsem přikývla. "Hai... ty jsou úžasné!" přivoněla jsem si k nim. "Myslím, že nic nemám...." dodala jsem a pohlédla z okna. Chvilku jsem maličké kapky pozorovala, vzpomínala jsem... "I já jej miluji..." pousmála jsem se. "Můžeme se projít!" kývla jsem hlavou. "Déšť v Suně je unikátní!" dodala jsem tiše.

Opětoval jsem jí úsměv a vyšel ze dveří.''Procházku zrovna né,ale podobá se to tomu..''Šibalsky jsem se uculil a přivolal velkého jestřába na kterého jsme nasedly,hned potom jsme vyletěly do výše černajících se mraků.''Jen doufám že nebude bouřka'',uculil jsem se a podíval se dolů.''Jediné trochu romantické místo co mě napadlo je tohle..''Špitl jsem a usmál se.Mraky se pomalu začaly protrhávat,a z poza nich vysvitly paprsky zapadajícího slunce.Už zdaleka nebylo takové vedro jako ve dne,ale ani zima nebyla.''jen déšť tu není unikátní'',usmál jsem se a začal ji líbat.

Fascinovaně jsem se dívala před sebe, ale dlaněmi jsem svírala jeho ruce. Měla jsem trochu strach, na létání jsem si pořád ještě nevšimla. Vnímala jsem jemný vítr, dívala se na Slunce...
Přidala jsem se do polibku a jednu ruku mu položila do vlasů a začala si s nimi hrát. Měla jsem přivřené oči, cítila jsem vlastní srdce, které začínalo bít stále rychleji a rychleji...

Trochu jsem se odtáhl a usmál se.''Vypadáš nějak nejistě,tady ve výšinách'',zazubil jsem se a zajel rukou pod plášť.Bylo tu krásně,jemné kapky na nás pomalinku dopadaly,západ slunce a nádherný výhled.Ale já se soustředil v tuto chvíly jen a jen na ni.Přivřel jsem oči,a znovu ji začal líbat,tentokrát déle a vášnivěji.Rozepl jsem ji kousek pláště a sjel jazykem na krk..

Kousla jsem se do rtu a potom hlasitě vydechla. "Mám trochu str-ach z vý-výšek..." mumlala jsem tiše a malinko naklonila hlavu, tak, aby se mohl mé kůže dotýkat víc. Přivírala jsem oči a zase je otvírala jako kočka, sama sobě se divila, že jsem ještě nezačala vrnět!

Usmál jsem se a zamumlal.''Aspoň vím čeho se bojíš,a co na tebe platí'',odtáhl jsem se a ukázal jestřábovi,že má přistát.Usmál jsem se a vzal ji do náručí.''Myslím že už je na to čas,že už bychom...''Umlčil jsem se a seskočil z jestřába,při čemž jse šťouchl špiškou do rozbitých dveří.Uculil jsem se a položil ji na postel.Nabil jsem svou Katanu chakrou a hodil ji plnou silou do dveří,tak aby nikdo nemohl vejít dovnitř.Podíval jsem se jí do očí,a začal ji pomalinku rozepínat plášť...(Umm to už je napů do domu XD,takže přesun)

Došli jsem na náměstí a já se začal všude rozhlížet. Přitom jsem se díval na papírek, co všechno potřebujeme.

Prosli jsme mnoho ruznych obchodu a koupili vse co bylo na seznamu... Tak mame vse... Potrebujes jeste neco??? Nebo pujdem za Yoko??? mile jsem se usmal...

Jen jsem přikývl."Ano..už mámě všechno, ale ještě bych si radši zašel do knihovny, jestli by to šlo...potom klidně můžeme za Yoko, ano?" Úsměv jsem mu opětoval a jen tak dál si pročítal seznam a kontroloval, že všechno mám.

Jesne, treba tam najdu techniku, ktrera me zaujme... Uz dlouho jsem se zadnou novou nenaucil... Odesli jsme spolu do knihovny...(presun)

Dorazili jsme až k jedné hospůdce a tam se posadili na venkovním posezením. Jen jsem se to tak rozhlížela."Hm...je tu docela dost lidí...a i snadných obětí..." Ušklíbla jsem se. Netajila jsem před ním, že nejsem moc dobrý člověk, ale před ním jsem se chovala kupodivu mírně. Ale i když mě připadal, že jemu to vůbec nevadí a že se docela někdy i baví...Obsluha zatím donesla Gyozu (Plněné těstové taštičky, masovou a zeleninovou směsí...) a k tomu láhev saké."Dáš si?" Řekla jsem tak neutrálně.

"Ty si to vážně užíváš co ?"Usmál jsem se na ni a vážně jsem si to užíval."Jistě rád."Napil jsem se a trochu jsem se zakašlal jelikož jsem na to nebyl zvyklí.

Jen jsem si tak opřela hlavu o ruku a z úsměvem se na něj zadívala."Ano...a teď vidíš moji lepší stránku...už taková jsem....prostě jsem se přizpůsobila světu, ve kterém jsem žila a žiji..." Jen jsem se uchechtla, když se zakašlal."Opatrně s ním...ať si ještě trochu použitelný..." Zasmála jsem se a docela hlasitě.