Milli Yaguma [MIZUKAGE]

U Milli bývá cit na prvním místě. Přemíra nebo nedostatek citu však u ní často vede k výkyvům nálad a podrážděnosti. Snaží se, aby působila radost, ale na druhou stranu jakoby jí něco brzdilo. Často totiž váhá a než něco podnikne, desetkrát si to rozmyslí, protože zkoumá zda by z toho nemohla mít nepříjemnosti. Řešení nepříjemných záležitostí odkládá na dobu neurčitou a stejně tak si počíná při různých důležitých rozhodnutích. Do jejího nitra je dovoleno nahlédnout jen nejbližším přátelům nebo důvěrnému kruhu rodiny, protože ví, že její nitro a city jsou tím nejzranitelnějším co má. Milli nemá ráda bezpráví nebo když si někdo dovoluje na slabšího. Nerada se přizpůsobuje a nemá ráda změny. Ke spokojenosti potřebuje být chápána a milována. Pro své blízké se dokáže obětovat a snaží se jim pomoci, jak nejlépe dovede. Dokáže tvrdě bojovat za všechny členy rodiny, kteří potřebují pomoc. Zdvořilost a soucit pro ni nejsou prázdná slova. Nepostrádá solidnost, uctivost ani přívětivost. Je vášnivá, citlivá, ctižádostivá a má bujnou fantazii a umělecké sklony. Její citlivost až přecitlivělost ji může činit v životě potíže. Je snadno zranitelná. Je velmi tvořivá, houževnatá a ambiciózní. Nepatří k marnotratným lidem, spíše je skromná a penězi dokáže skvěle hospodařit.

Milli vypadá jako normální dívka, a vlastně to normální dívka je. Podle jejích slov je obyčejná a není na ní nic zvláštního. Sama sebe přirovnává spíš ke klukovi i když jako kluk rozhodně nevypadá. Má štíhlou vypracovanou postavu, kterou ale nerada ukazuje..kdyby jí někdo chtěl navléknout do plavek vypíchne mu oči a pak si možná ty plavky vezme. Doma se klidně promenáduje ve spodním prádle ale to je DOMA!
Její pleť je bledá protože ona moc sluníčko nemusí, vlastně se mu vyhýbá jako čert kříži. Věří tomu, že jednoho dne sluníčko upeče každého člověka na planetě jako biftek. Má dlouhé modré vlasy díky kterým je nezaměnitelná. Vlasy má většinou rozpuštěné a nosí v nich čelenku. Její oblečení má tmavé barvy a je hlavně pohodlné! Nikdy by nemohla nosit něco, co není pohodlné a v čem se necítí dobře. Čelenku vesnice nosí většinou u pasu. Její oči mají nádech šedé až stříbrné a většinou jsou přátelské a veselé. Závidí ale lidem co mají modré oči. Má klanové tetování na rameni a piercing ve rtu.

Své pocity uzamyká uvnitř sebe a řídí se tím co za reakci od ní ostatní očekávají. Občas si toho na svá ramena nabere příliš ale nikdy si neřekne o pomoc i kdyby jí to mělo stát život. Až moc lpí na svém bráchovi a udělá cokoliv aby se mu nic nestalo, zároveň ale právě on je její slabé místo.

Milli nikdy nepoznala rodiče, neví co se stalo do doby než jí byly 4 roky. Objevila se u neznámých lidí kteří se k ní chovali velmi odtažitě. Měla svůj vlastní pokoj v jejich sídle ale nebyl nijak extra zařízený. Moc se jí nevěnovali a brali jí jen jako poskoka který jim doma uklidí. Milli se s tím smířila a zvykla si. Nevěděla kdo je ani odkud je. Netušila ani jestli je její jméno pravé ale neřešila to. Svoje pocity si nechávala pro sebe a řídila se tím co ostatní chtěli slyšet nebo vidět.
Jako malá měla kamarádku Ninu se kterou začala trávit víc a víc času. S ní pocity skrývat nemusela, mohla si dělat co chtěla. Nastoupila na akademii, hned se s Ninou posadila uplně dozadu a dělala neplechu. Házela po ostatních papírky a nebo spala při hodinách. Tím si zajistila rok navíc v akademii, Nina se stala geninem a ona musela dál sedět v lavici. Jelikož si tentokrát neměla s kým povídat dávala pozor a stala se konečně geninem. Nina už byla zkušenější než ona a tak jí v něčem pomáhala. Milli se dostala do týmu podivné červenovlasé ženy která jí často pozorovala. Jejím parťákem se stal úchylný blonďák, zamlklá hnědovláska a střelený zelenovlasý kluk.
Vycházela s nimi celkem v pohodě, její senseika byla ale opravdu divná. Milli se zdálo, že jí pronásleduje na každém kroku. Jednou šla večer uličkou domů a za ní se ozvaly kroky, Milli byla moc velký strašpytel na to aby se ohlídla a proto přidala. Nakonec to dopadlo tak, že utíkala jako blázen, bohužel jí do hlavy trefila knížka a ona se natáhla přímo na zem do bláta.
Když se koukla za sebe nikdo tam nebyl, vzala knížku a rychle doběhla domů. Po tom co si dala pořádnou sprchu si prohlížela knížku. Byla to knížka která jí vlastně řekla kdo je a jaké má Kekkei Genkai, kdo ví proč ale Milli začala podezřívat senseiku že to ona jí hodila knížku na hlavu a málem jí vyrazila ven mozek. Potvrdilo se jí to když k ní senseika přišla a začala jí učit ovládat Kekkei Genkai, Milli se hodně krát ptala kdo je a proč to dělá…nikdy ale nedostala kloudnou odpověď.

Když se Milli naučila ovládat Kekkei genii její senseika se prostě vytratila a dostala příjemnou blondýnku. Díky jejímu ochotnému přístupu jí jednu věc ukázat třeba i stokrát aby to pochopila se Milli stala chuuninkou. Měla radost, konečně byla stejně dobrá jako Nina. Ve volném čase se starala o bílé koťátko které našla na ulici a nebo malovala vesnici která byla celá zahalená mlhou, takže na obraze byly jen šedé šmouhy. S Ninou se rozhodla zají do baru a dát si limonádu, ovšem co se nestalo…vedle Milli seděla postarší dáma a objednala si saké. Milli omylem sáhla vedle a vyklopila do sebe celý obsah skleničky, ihned se s ní začal motat svět. Vyskočila na stůl a začala zpívat „Skákal pes“. Nina se jí snažila dotáhnout domů ale marně, Milli se nenechala a vyběhla na ulici kde objímala neznámé lidi. Nakonec zahučela do křoví kde usnula.
Ráno se probudila doma a myslela si, že umírá. Řekla si, že se nikdy nenapije alkoholu.

Čas šel dál a Milli byla zase o kus starší, její rozhodnutí že se nikdy nenapije alkoholu se rozplynulo. Brzy měli být Jouninské zkoušky a Milli se na ně pečlivě připravovala. Večer před zkouškami zavítala do baru aby se aspoň trochu posilnila. Bohužel tam měla zrovna jedna dívka oslavu narozenin a její rodina byla až moc přátelská. Hned k sobě Milli přizvali a pařilo se až do rána.
Milli se probudila až odpoledne, ležela zády na stole…nohy jí vysely dolů a stejně tak hlava.
Celá rozlámaná se vyškrábala na nohy a mžouravě se koukla na hodiny. Okamžitě začala nadávat a s krásnou kocovinou běžela ke zkouškám…prošvihla je.
Byla vzteklá…nejraději by něco rozbila ale místo toho se vrátila domů a začala uklízet. Nechtěla způsobit někomu problémy tím, že by se vztekala.
Milli byla trpělivá a když byla další zkouška úspěšně jí složila.

Jejím snem bylo se dostat k Oininům, upnula se na to a šla si za svým snem. Tentokrát šlo vše jako po másle a Milli byla maximálně spokojená. Plnila úkoly které jí byly zadány a nedělala chyby. Omezila chození do baru a věnovala se jen práci. Podařilo se jí vyvinout nové techniky díky KG a s Ninou se už nevídala. Podle toho co slyšela byla Nina poslaná na tajnou misi do jiné vesnice.
Ačkoliv byla Milli vnímavá osoba, nevšimla si, že i tentokrát jí někdo sledoval. Byla to samotná Mizukage a rada vesnice.
Mizukage zemřela za věk a rada si zavolala jí a jednoho muže. Měli se rozhodnout kdo z nich bude nová hlava vesnice. Milli nechtěla, jí stačilo to čím byla. Proto se ani nijak extra nesnažila aby byla kage ona. Než se Millin nadála byla nová Mizukage, ačkoliv to nebyl její sen…rozhodla se, že bude zodpovědná a ochrání vesnici i kdyby jí to mělo stát život. A tak si vesele začala úřadovat.

Nastoupila akorát poslední 2 roky před rozpadem vesnic. Poslední 2 roky míru, který se tak dlouho budoval. Za tu dobu poznala svého bráchu, který byl vychován v Konoze a začal žít s ní. Byla ráda, že někoho má a tam se soustředila na něj snad úplně nejvíce. Jenže vesnice se začala rozpadat, občané narušovali mír, který nakonec padl.
Kirigakure se rozpadla a když se někdo pokusil Milli zabít musela se část věrných spolu s Milli ukrýt na nějaký ten čas pryč. Když se vše "uklidnilo" spolu s těmi, kteří zůstali věrní se nyní schovává v troskách bývalé vesnice která pro ní tak strašně moc znamenala.
Přísahala, že se pomstí tomu kdo je za to všechno zodpovědný ale nyní je její hlavní prioritou udržet skupinku, která s ní zůstala na živu.