Divočina

pro **Kiyoko Hokori** Tue 19 Feb - 17:28

First topic message reminder :

Divočinou a ničím jiným nejde nazvat zarostlá, mechy, stromy a kapradím, porostlá oblast, v níž se skrývají mnohá nebezpečenství. A´t už mluvíme o nebezpečných, zdivočelých zvířatech, zrádných roklinách, či úkrytech nukeninů, hledajících azyl. V této části světa nehledejte klid ani bezpečí, musíte být neustále v pozoru, protože není vyloučené, že vás někdo tiše sleduje zpoza balvanu, připraven vás zabít!

pro Michiko Tue 19 Feb - 21:31

"Ty jsi fakt jak malej.." Poznamenala jsem a stoupla si.
"Stoupni si.." Rozkázala jsem a čekala, byla jsem odhodlaná k tomu použít i násilí...prostě si stoupne!

pro Reibi a Henbi Tue 19 Feb - 21:35

On? Aby sa teraz postavil? To tak... ostal ležať, nehybne, pričom sa díval do tej tmy, ktorá ho teraz zaujímala ešte viac než hocičo iné. Teraz by im tam aj tak zavadzal, aspoň teda tak rozmýšľal. A dívať sa na nich ne-bu-de! Mal už aj ostrú poznámku, ale uležal si ju v hlave. Aj tak by bola zbytočná...

pro Michiko Tue 19 Feb - 21:39

"Dělej! Chci ti něco ukázat." Zvýšila jsem hlas a založila si ruce na prsou. Nehodlala jsem se hnout ani o kousek.

pro Reibi a Henbi Tue 19 Feb - 21:42

Otočil na moment hlavu, a zamračene na ňu pozrel, čo v tme vôbec ale nešlo vidieť...
Ukáž to Reibimu... Zašomral, takú poznámku povedať musel xD, načo zase hlavu otočil. Navyše ani neveril, že mu chce niečo ukázať, skôr ho len dostať naspäť. Len tak by za ním s takouto požiadavkou nešla!...

pro Michiko Tue 19 Feb - 21:45

"Mám?" Pronesla jsem překvapeně a dala ruce podél těla.
Najednou se okolo mě rozšířila depresivní temná aura.

pro Reibi a Henbi Tue 19 Feb - 21:52

Chvíľu mlčal, a uvažoval o tom, že ju proste prestane aj vnímať. Keď si tak s Reibim sadli, tak prečo otravuje zrazu jeho? Nakoniec ale zase otočil hlavu, a neprestajne s rovnakou náladou aj pohľadom sa v tme pozrel na jej obrysy...
Čo mi chceš ukázať? To čo ste robili doteraz? Spýtal sa, ale poznámku si nechal iba v hlave. Načo sa otázkami štvať ešte viac? Jemu stačilo na samovraždu xD vedieť to, že všetko čo spravili a zažili, jednoducho bolo len ako vzduch...

pro Michiko Tue 19 Feb - 21:55

"Vstávej!"
Zopakovala jsem a sledovala ho.

pro Reibi a Henbi Tue 19 Feb - 21:58

Prudko napokon vstal, ignorujúc špinu na sebe, a začal kráčať bez slova naspäť k ohňu. Sem tam zakopol, ale väčšinou prekážku nohou kopol ešte raz, čím sa jej zbavil. Takto kráčal ďalej a ďalej, netušiac vlastne či Esu náhodou niečo nechce ukazovať inde...

pro Michiko Tue 19 Feb - 22:02

Když vstal a šel pryč k ohni zůstala jsem na místě stát a koukala se do tmy kde zmizel. Zamračila jsem se, jen tak si odkráčel a nechal mě tam...a já mu chtěla něco ukázat. Otočila jsem se a pomalu jsem se vydala opačným směrem dál od nich. Vážně...proč se s tím vůbec zatěžuji. Sklonila jsem hlavu a šla dál a často měnila směr.

pro Reibi a Henbi Tue 19 Feb - 22:10

Zastavil, keď si uvedomil že Esu za ním vôbec ani nejde. To si mohol myslieť, ostal stáť a ani nepokračoval ďalej. Buchol sa chrbtom o strom, a s povzdychom, ktorý pripomínal zúfalstvo, sa zošuchol na zem. Skrčil sa do takého menšieho klbka, hlavu si schoval v rukách, a takto tam začal sedieť. Asi sa nato vykašle, na všetko a každého...
Takto strávil nejakú chvíľu, ale vedel že nekoná správne. Takže sa pomaly postavil, a dosť neochotne začal kráčať naspäť, kde sa s Esu rozišli. Nenašiel ju tu však, takže začal chodiť hocijakými smermi po lese, s takým pocitom, že keby nájde nejakého dravca, tak sa asi nechá zožrať xD...

pro Michiko Tue 19 Feb - 22:15

Šla jsem dál a dál si měnila směr jak se mi zachtělo. Přívěšek na krku začal zářit a kolem ruky se mi objevila růžová chakra se kterou jsem si tak nějak svítila místo baterky. Neměla jsem páru kde jsem, možná bych se i vrátila...kdybych věděla směr.

pro Reibi a Henbi Tue 19 Feb - 22:37

Henbi začal týmto svojim túlaním Esu hľadať, nakoniec mu pomohlo svetlo, ktoré Esu používala. Všimol si ju medzi stromami, a tak sa k nej vydal. Uvedomil si, že je teraz práve chrbtom k nemu. Ale nechcel ju vyľakať, nato bola príliš pochmúrna nálada. Nakoniec som k nej pristúpil, zozadu. Kráčal schválne nahlas, aby ho mohla zaregistrovať a aby ju nevyľakal, a takto ju rovno, či už zozadu alebo prípadne keď sa otočila spredu, pevne objal. Toľko sa spolu furt hádali...že už to bolo na neho proste veľa. A teraz, mohol konečne aj niečo povedať, niečo spraviť...
E-Esu... Šepol, no hneď nepokračoval. Iba sklonil hlavu, sklopil aj oči, a sklamane sa pozrel na zem...
Prepáč...správam sa ako úplný... Nadávku na seba radšej vynechal, radšej ani nechcel hľadať to správne slovo... Prepáč... Šepol ešte raz ospravedlnenie, a nechával sklopenú hlavu aj pohľad. Toto bol uňho posledný pokus, ako konečne niečo aj dosiahnuť. Ale úprimne veril, že mu nielen že jeho správanie neospravedlní, ale ešte si to ani nezaslúži. Nie, určite si to nezaslúži...

pro Michiko Wed 20 Feb - 5:37

Když se ozval zastavila jsme se a koukla se na něj. "Henbi..koukni se na mě.." Zamumlala jsem a počkala, po chvíli jsem k němu přišla a objala ho. Opět jsem se mu koukla do tváře, tentokrát celá rudá. "Vidíš ten rozdíl nebo ne?" Sledovala jsem ho celá jako rajče...a to jsem ho jen objala, když jsem objímala Reibiho bylo to jako objímat bráchu a červená jsem nebyla.

pro Reibi a Henbi Wed 20 Feb - 13:11

Opatrne prikývol, v tme tej červene v jej tvári až tak nevidel, ale takto zblízka sa to aj tak dalo všimnúť. Hneď sa mu nahrnula farba do líc, ale iba troška, nebol taký červený ako ona. Aspoň zatiaľ nie. Teraz jej vlastne dokázal ešte jej to objatie viac vrátiť, a pritom sa aj v tme veľmi jasne dalo spoznať, že je trošku prekvapený, a tak sa veľmi ani nečiní, k ničomu. Iba sa díval...
Medzitým Reibi prihodil do ohňa, posadil sa na zem a s palicou v ruke, ktorou sa sem tam pohrabal v ohni, sa doň aj zadíval. Rozmýšľal, či sa vôbec našli, a či sa vôbec aj vrátia. Ale čudovať sa až tak nemohol, mal pocit, že Henbi bude asi trucovať, tak ako to niekedy robieva...

pro Michiko Wed 20 Feb - 13:33

"Hmh...tak vidíš."
Zamrmlala jsem uraženě když jsem poznala že chápe...teda aspoň trochu a sklonila hlavu.
"Reibi je prostě jako brácha.." Zamumlala jsme si pod nos.

pro Reibi a Henbi Wed 20 Feb - 13:55

Ak je Reibi teda ako tvoj brat, ako berieš mňa? Zvedavo sa spýtal, zatiaľ čo ju stále vlastne držal v objatí. Odpoveď ho teraz dosť zaujímala, no i tak to nebolo všetko čo povedal...
Asi...by sme sa mali vrátiť. Šepol trochu nechcene, vrátiť sa museli, ale teraz si aspoň mohli konečne všícko povedať! xD...

pro Michiko Wed 20 Feb - 13:59

"Nevím.." Odsekla jsem zase podrážděně až skoro agresivně xD, nerada jsem o tom všem mluvila. Odtáhla jsem se a pak se vydala pryč směrem kde jsem si myslela že je Reibi.

pro Reibi a Henbi Wed 20 Feb - 14:12

A už opäť, tentoraz mu ušla rovno z objatia! Nafučal si trochu tvár, a ticho ju následoval. Už boli opäť tam, kde začali... Tak, to nikam nevedie. Pomyslel si, a už iba pomaly kráčal...

pro Michiko Wed 20 Feb - 19:33

Došla jsem k ohni a chvíli si hřála ruce nad plameny, nakonec jsem se protáhla a došourala se k Reibimu a sedla si zase vedle něj. "Jak se odsud teda vůbec dostaneme?" Povzdechla jsem si a nadzvedla obočí.

pro Reibi a Henbi Wed 20 Feb - 19:37

Reibi vyčaril úsmev, keď sa vrátili. Priložil ešte do ohňa, nech sa v tom nemusí furt vŕtať, a otočil sa na Esu. Henbi si medzitým sadol tiež k ohňu, už s pokojným výrazom...
Pôjdeme zase rovno, stačí len počkať na svetlo. Odpovedal Reibi, a začal si točiť tú palicu v ruke, aspoň niečo aby sa nenudil...

pro Michiko Wed 20 Feb - 19:47

"Um...fajn ale víš jak to dopadlo posledně když si vedl? Skončili jsme tady" Zasmála jsem se a zase se o něj opřela a položila mu hlavu na rameno. Sledovala jsem oheň a začalo mě to uspávat, po chvíli jsem doopravdy usnula.

pro Reibi a Henbi Wed 20 Feb - 19:55

To si viedla... Zvýšil tón, no to už Esu hneď zaspala. Preto nakoniec zase skončili aj v polohe ako predtým, pričom sa Reibi už oprel zároveň tak, aby aj on mohol pokojne zaspať. Pritom ešte ale doplnil do nedokončenej vety "ty", ale to už iba šeptom. Venoval ešte dlhší pohľad Henbimu, na ktorého sa len usmial, a zavrel oči. Napokon tam zaspal už aj on. Henbi len stále pozeral do ohňa, občas ich skontroloval, a tak nejako z toho unavene si povzdychol...
Aj tak si mi náladu oveľa nezlepšila, Esu. Šepol si, s úmyslom zostávať hore celú noc, aby ich niekto neprepadol počas spánku. Aj keď ho to síce bude stáť jeho zvyšnú energiu, ale to mu bolo už fuk. On by si ju pokazil asi aj tak nejako inak...

pro Michiko Thu 21 Feb - 19:14

Musí být hrozné, utopit se.
Mám pocit, že jsem zavřená v kajutě potápějící se lodi a i když se snažím sebevíc, zamčené dveře ne a ne otevřít...počkat já v té kajutě vážně jsem. Cloumám za kliku, buším odřenými pěstmi do prken, ale závora z druhé strany je příliš silná na mé třesoucí se ruce. Stoupající voda je mi skoro po pás, nemůžu se pohnout...možná je to strach který mi nedovolí se zachránit.
Jsem příliš slabá... Slyším někoho nahoře na lodi. Nechají mě tu?! Ale kdo vlastně? Je ještě vůbec někdo na koho bych měla s umíráním čekat? A byl snad někdy někdo takový?
Najednou cítím energii v celém mém těle, cítím jak mnou tepe životní touha spojená s neuvěřitelnou krvelačností, hrdostí a pocitem, že všechno, co si jen trochu budu přát, dokážu. Nibi. Náhle mi připadá, že se chakra Nibi uklidňuje, energie polevuje a já zvolna klesám pod hladinu. Mám ústa plná vody, v uších mi hučí. Ale není to moje vůle. Cítím, jak se mi Nibi snaží něco naznačit. Jak klesám zpět k podlaze, na níž jsem ještě před minutkou ležela, zavírají se mi víčka. Vidím Nibi a..
Prudce se odrazím ode dna. Mezi plujícími kusy nábytku si během pár sekund prorazím cestu zpět na hladinu a jen tak tak se zachytím za hranu kluzkého stropního trámu. Voda stoupá.
Nejsou to mé vzpomínky, mé myšlenky, mé touhy, je to všechno Nibi...ne moje. Když zemřu já, utopí se se mnou. A to ona přece nechce.
Nejsem až tak hloupá. Voda stoupla natolik, že musím mít obličej nalepený na strop, abych mohla dýchat.
Nebylo by tak špatné poddat se Nibi. Moje vůle stejně nehraje žádnou roli.
Je hrozné utopit se.

Prudce jsem otevřela oči a zalapala po dechu, byla jsem totálně dezorientovaná a nevěděla která bije. Po čele mi stekl studený pot...takový kteří mají lidé kteří umírají. V puse jsem měla sucho a pohledem přejížděla celé okolí, potřebovala jsem se nutně ujistit že to byl jen sen a já nejsem v pekle. Když jsem přišla trochu k sobě rozklepanýma rukama jsem si prohrábla vlasy a úlevně si vydechla. Byla to až moc živá noční můra, ale...něco mi to připomnělo. Když zemřu já, zemře i Nibi...Měla jsem menší plán ale bude k tomu potřeba Otokage. Ačkoliv jsem se ujistila, že to není sen stále jsem byla rozklepaná a věděla jsem, že si teď nemůžu stoupnout protože by mě zradily vlastní nohy.

pro Reibi a Henbi Thu 21 Feb - 19:57

Nevyspatý Henbi, ktorý splnil to, že celú noc nezaspí, sa unavene pozrel na práve sa zobúdzajúcu Esu. Ihneď si zívol, a zošuchol sa z pníka na zem, oprel sa oň a zívol si po druhýkrát. Už sa aj chystal povedať niečo, lenže to hneď v tú chvíľu zaspal. Už nevládal, vlastne už dlhšie nevládal, ale kým nevstali, musel ostať hore. Teraz už ale potrebné toto nebolo, preto ho už ani netrápilo že zaspal, a to určite na dlhšie, ak ho nebudú budiť. Reibi medzitým ešte dospával, stále vedľa Esu, akoby sa vlastne ani nepohol, a zo sna sa aj usmieval. Ktovie, čo sa mu to v tej hlave v noci zase odohrávalo xD...

pro Michiko Fri 22 Feb - 22:39

Dál jsem seděla a párkrát se ještě jednou zhluboka nadechla abych získala zpět svou sebejistotu...pitomý sen mě nemůže přece rozházet! Postavila jsme se a na oba se koukla. Potichu jsem od nich odešla pár metrů dál a položila si ruku na kručící břicho. Pššš! Povzdechla jsem si a koukla se nad sebe na oblohu..ve dne to tu nevypadalo tak strašidelně, vlastně vůbec. Vzala jsme si do ruky pár kamínků a schovala se za strom, vykoukla a hodila jich pár po Reibim a zase se schovala za kmen.

pro Sponsored content

Divočina

Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina

Re: Divočina