Yui Pantsu [ČLEN AKATSUKI-MRTVÁ]

Jméno: Yui

Příjmení: Pantsu (falešné)

Přezdívka: Nedotknutelná Princezna

Společná přezdívka se sestrou: Čepele

Věk: 17

Hodnost: Akatsuki Rank S

Místo původu: Tetsugakure no sato/ Okolní svět

Kekej Genkai: Popravčí řev

Popis vzhledu: Je sportovní postavy s průměrným hrudníkem, nosí komplet takzvaně "bernění" to se skládá z normálních šatů a "brnění" které je z odlehčené slitiny. Má fialové oči a potrpí si na ozdůbky (květiny ve vlasech,náhrdelníky,rolničky atd...) Ikdyž se zdá "brnění" masivní, je opravdu velmi lehké a takřka letní. Dále u sebe podél nohou nosí své meče.

Povaha: Když Yui spatříte, máte pocit že vidíte princeznu (šlechtičnu) vznešenou, oddanou,milou laskavou ale to je to co chce aby jste viděli. Ve skutečnosti je zákeřná a podlá. Kdysi byla nazívána šílencem kvůli jejímu stylu boje. Styl ve kterém by nemělo nic zůstat pohromadě. Pokud jde ale o vyjednávání dá se s ní hovořit jako s nejlepším diplomatem co jste kdy potkali. Má chorobnou nenávist k tomu když se jí někdo dotýká. Vlastně pokud na ni sáhnete, zabije vás a přitom se bude slastiplně usmívat. Díky tomu také získala přezdívku "Nedotknutelná Princezna". Jediné osoby u kterých to snese jsou její sestra a matka. Je to také tím že každého považuje za odpad nebo kus ho*na případně kopu sr**ek...

Schopnosti: Její styl je výhradně založen na chaotickém stylu dvou mečů, k tomu nějaké pohyby bezezbraně. (Taijutsu,Kenjutsu) Je velmi odolná a nemá problém s protivníky vyšší váhové kategorie. Její hlavní zbraní je ale rychlost. Málo kdo dokáže držet s ní krok natož se jí vyrovnat. Další primarita je kekei genkai.

Výbava: 2x Zbraně srdce a duše (klanová zbraň nezničitelná) zbraň se poškozuje podle majitelova stavu. Pokud majitel zemře zbraň se změní v prach.

Sen: Stát se číslem jedna ve světě + ovládnout zemi železa




Bylo to přibližně před sedmnácti lety, když se do jednoho velmi významného klanu samurajů, v Tetsu no Kuni narodili dvě dívky, dvojčata. Tento klan měl poměrně jiné hodnoty než možná některé shinobi klany a dívkám se velmi potěšil. Oni v boji pohlaví nerozoznávali no právě ženy z tohoto klanu, pocházeli k těm nejmocnějším šermířkám v řadách samurajů. Klan si sám o sobě nárokoval vládu na Tetsu no Kuni a už dlouhá léta se o ni i pokoušel. Politickým způsobem to však bylo téměř nemožné a právě proto se schylovalo k občanské válce. Bylo to sice 30 ke 70, protože samotný klan vlastnil jen 30% celkové síly v Tetsu no Kuni, ale tato síla byla spíše jako * kvantita * a ne kvalita. Právě kvalita bylo něco, co tomuto klanu nechybělo. Válka se rozproudila o necelé tři roky a trvala dalších třináct. Celá výchova těchto dvou dívek se proto podobala na poko-vojesnký výcvik, který vedla právě jejich máma.

První tři roky života měli klidné. Měli otce, tak i matku a dokonce i přátele. Obě, jak Yuji, tak i Yui však byla drženy v ústraní a co nejdále od skutečného nebezpečí. Byly až příliš cenné na to, aby je vystavili zbytečnosti jako únosy či podobně. Bylo to právě kvůli tomu, že se u nich jako u jedněch z mála objevila kekkei genkai jejich klanu. Toto Kekkei genkai však není žádná příjemná věc, ani při jeho objevení. Členovi klanu začne velmi silně zářit dlaň na pravé ruce, kde se mu spraví řezná rána az dlaně vyjde malinkaté želízko. Zpočátku to vypadá opravdu nevinně, páč by se toto železo mohlo hodit tak maximálně na Naraku. Jak však členové klanu rostou, roste s nimi i tento kousek železa. V případě Yuji a Yui to byly hned čtyři malé želízka, dvě pro každou, jedno a jedno z každé ruky. Bylo jim předurčeno, stát se šermířkami které využívají dvojmečový styl. Tyto želízka totiž rostou spolu se schopnostmi shinobiho a nerostou do ničeho jiného, ​​než do zbraní. Každá zbraň je unikátní no v případě těchto dvou, byli až moc podobné. Každé se v jejich třech letech v rukou leskly nádherné dýky, které připomínaly zmenšené verze mečů. Byli s nimi propojeny, přece jen, byly to vlastně části jejich vlastních těl ... alespoň kdysi v minulosti.

V momentě kdy želízka alespoň zčásti připomínaly zbraně, začali trénovat. Jejich trénink nebyl žádnou procházkou růžovým sadem. Bylo to také z důvodu, že se kvůli občanské válce, která právě propukla, museli stále stahovat z místa na místo. Nemělo to tak být věčně. Jakmile by dokázali přemoci i jen jednoho samuraje, měli nastoupit do přední linie a získávat zkušenosti bojem .. co byl vlastně nejnebezpečnější ale i nejefektivnější způsob učení. Trénovala je žena, která byla vůdkyní jejich klanu. Byla to excelentní šermířka o které se více méně psali legendy, alespoň v Tetsugakure no sato určitě. Přezdívali ji popravčí královna právě proto, že většinu svých soupeřů dokázala zabít jediným sekem, jediným švihem z meče. Byla také nositelkou klanového kekkei genkai a tak dokázala přeseknout v podstatě jakýkoliv materiál na světě .. dokonce i techniky. To však ve válce ze samuraji moc nepotřebovala. Kromě brnění totiž samurajové ninjutsu využívat neumí. Jejich matka trénink hnala do extrémů. Jen málokdy spali více než šest hodin. Někdy dokonce museli vydržet na nohou dva dny v kuse a během toho mezi sebou bojovat. Často jim bez odpovědi * proč * nedala večeři, snídani či oběd .. někdy ani jedno a ani druhé. Zpočátku je nutila dělat zcela nemožné věci, jako například chtěla, aby holou rukou rozmlátili jeden ze stromů a podobně. Pokud se některá z nich zranila, neobdržela žádnou pauzu ani žádnou výjimku. Pokud nebyla schopna udržet svůj meč i nadále, prostě jí ho matka k ruce připevnila bandážemi a dotyčná musela v tréninku pokračovat dál. Pokud se jim náhodou něco nepovedlo .. co se stávalo více než často, čekali jejich kruté fyzické tresty. Všechno to byl ale součást tréninku, který by na jejich místě podstoupil každý. Oni to věděli a těšili se z něj. I když často chodívali spát až když padli do bezvědomí. Svou matku nadevše milovali a viděli v ní jejich vzor. Nebyla totiž vždy taková přísná. Pokud zrovna netrénovali, což však tak často nebývalo. Hrála se s nimi jako s normálními dětmi, bavila se s nimi, zpívala jim na dobrou noc a starala se o ně . Bylo celkem ironické že jejich druhý den většinou čekala úplně jiná osoba, která je nutila dělat tisíce dřepů a švihů katanou.



Jak šel život dál, Yui se stávala krásnou a silnou dívkou. Její meče rostli s jejími ambicemi a touhou po síle. Jako jedna z mála lidí dokázala bez jediné známky strachu či znechucení udělat z nepřátel maso na sekanou. Čím více sílila a rostla učila ji matka i způsobům vyjednávání a komunikace s otatními aby nakonec udělali to co ona chce. Jako výborný voják a člověk se stávala v řadách svích stoupenců hvězdou. To samé i její sestra Yuji.
Když byla zatažena do bytevní vravy, měla nevýhodu velké přesily na kterou už sama nestačila. Byla unesena a donucena podrobit se něčemu co nedokázala překousnout. Stala se na pár týdnů otrokem pána.


Pán a jeho podřízení jí neustále tahali za vlasy a osahávali a prováděli všelijaké ochmatávání. Chtěli ji zlomit ale nechtěli jí nic provést, strach z její matky jim to zase moc nedovloloval. Několik týdnů jako panenka na hraní pro vojáky a Pána se držela zuby nehty aby neprovedla sebemenší hloupost. Nestálo by jí to za to. Podle učení od matky měla svěsit ocas,stáhnout půlky a dělat ze sebe hadrovou panenku. Chvilkama se v duchu modlila aby už toho nechali, bylo jí to více než nepříjemné, ale nemohla. Nemohla nic udělat proto že takovoudle početní převahu by nedokázala zvládnout. Né teď. Po několika dnech do opevněného paláce vtrhla malá skupinka vojáků vedená Yuinou matkou která pozabíjela vše co šlo a osvobodili Yui.
Yui pronesla matce jedno přání. Nazvala to testem dospělosti. Chtěla si to s Pánem vyřídit tváří v tvář.
Tak se také stalo. Hrstka obklopila místnost a Yui se postavila do střehu. Po krátkém souboji sťala hlavu zdejšímu Pánovi a odešla se slovi "odpade" pryč. U dveří k východu jí jeden z vojáků poplácal po rameni a pogratuloval jí, jenže to neměl dělat. Yui se zmocnil obrovský vztek který naštěstí okamžitě utišila její sestra. V Yui se probudila chronická nenávist z doteků cizích. Jediný kdo na ni od té doby směl sáhnout je její matka a sestra.
Na konci občanské válce byla Yui známá jako "Nedotknutelná Princezna" která chodila z bitvy do bitvy bez jediného škrábnutí.
Jakmile válka skončila, většina lidí byla popravena za vlastizradu, naštěstí se Dvojčatům podařilo uniktou a proto dnes žijí jako žoldáci.
Jelikož je Země Železa neutrální, zatykač na ně je vydán pouze tam. Za hranicemi jsou v politickém bezpečí.
Obě si slíbili že jednoho dne se vrátí a dobijí vlast.

Obrázek:

Spoiler:

Body: Nin - 5, Tai - 5, Síla - 5, Int - 4,5, Rychlost - 5, Chakra - 4 (při aktivaci KG 5) RP - 2, Gen - 2

Samozřejmě POVOLENO