Rorin Shoku [JOUNIN]

"Představa smrti je jako cítit dotyk milované osoby"
死の思想は必要なの人の触れを感じるのおなじ

Element

Raiton, Kenton
雷遁, 心遁

Pro někoho složitý, pro jiné jednoduchý. Asi by jsme měli začít tím, jak se Rorin vůbec chová. Tuto část bychom měli rozdělit na dvě části. Před a Po incidentu (Pravý a Falešný).

Před incidentem se Rorin choval jako normální kluk, který dokázal racionálně myslet a byl vždy velice oddaný svému pánovi, popřípadě kagemu či senseiovi. Nijak nevybočoval z mezí, nepil, nebral drogy, dokonce ani nekouřil. Nebyl to žádný děvkař, ale ani ještě nikdy nikoho neměl. Byl ambiciózní a dokázal si jít za tím za čím chtěl jít. Nebál se nikoho a ničeho, pokud si to mise či cíle vyžadovaly. Uměl se smát a uměl být milý, nikdy nepotlačoval své pocity. Snažil se vycházet vstříc, ale především pro dnešní paradox, snažil se zničit Otogakure no Sato po sociální stránce, snažil se ji znemožnit. Nostalgicky stále nosí oblek Kirigakure no Sato, i když jeho nové já neví proč je na něj tak fixovaný.

Jeho dnešní chování nabralo podobu nesmírně arogantního a poměrně neopatrného shinobi z Otogakure no Sato. Bohužel, je to výsledek jedné z klanových technik, kdy si jeho mozek přebral nakopírované myšlenky za vlastní a nyní je za vlastní vydává. Z tohoto ho dokáže probrat pouze silný emotivní impulz, který by ho znovu probudil do reality. Ale zpátky k chování. Ambicióznost je zřejmě jediná vlastnost, která zůstala beze změny. Tato osobnost má mnoho zlozvyků, z nichž nejhorší je asi alkoholismus. Nemá problémy vypít i lahev vodky a pak se potácet ulicemi naprosto na mol. To pro něj není nic, spíše se to stalo jeho denní rutinou. Jeho oddanost byla také narušena, dokonce ani Otokage neposlouchá tak jak by chtěla. Což je pro jeho osobu paradoxní. Vždyť ta Otokage poslouchala na slovo. Zjevně je tímto poukázáno na to, že pokud je silná vůle, mozek nemůže vzít naprosto vše za vlastní, ale některé věci z původní osoby zůstanou v povědomí.

Kapitola I.
Prolog
Rorinův život není v počátcích nijak výjimečný. Vyrůstal jako každé jiné dítě, hrál si s ostatními dětmi, občas se setkal s představenými jistého Otogakurského klanu, učil se chodit, mluvit, vše co bude životně potřebovat. Vyrůstal především v uspořádané rodině, kde bylo jasné kdo je tam pánem. Hierarchie klanu samotného tomu nahrávala. Vždy byl tím "hlavním" otec rodiny. Jeho slovo bylo svaté a to platilo. Matka byla na stejné úrovni jako dítě. Úrovní je myšlená ta sociální, její postavení. Jako všechny děti, i on absolvoval akademii. Jen s ninjutsu měl menší problémy. Tam prošel jen tak tak. Jeho specializací jsou totiž genjutsu, kekkai, fuin a senzibilské schopnosti. Přátel měl pár, ale nebyli to "přátelé", byli to časem prověření přátelé, kteří za ním stáli ve všem co udělal a podporovali ho v jeho životních krocích.

Kapitola II.
Život v Kirigakure no SatoČas postupoval a rok po tom, co se Rorin stal geninem, následovaly Chuninské zkoušky. Dlouho se na ně připravoval a byl natěšený až je splní. Nikdo mu nemohl říct ani slovo o tom, že je i druhá možnost, ve které by prohrál. Byl ambiciózní, nepřipouštěl si ani kouštík z toho, co se mohlo stát. A matka ho v tom vzorně podporovala a komentovala to slovy, že je dobré když si někdo jde za svým cílem. V tu dobu byl otec mimo vesnici. Měl se vrátit v dobu ukončení zkoušek. Proto se Rorin snažil ještě více aby mohl otce zprávou překvapit naplno! Už se to blíží. Blíží se ten den. Záře reflektorů Kirigakurské arény a nástup dvaceti geninů na bojiště. Před nimi byla obrovská tabule, která během čtyř vteřin rozdělila náhodně tyto soutěžící. A Rorin byl poslední. Dlouhá to byla chvíle kdy se ukusoval depresemi a trémou. Poté ale uslyšel své jméno. Pomalu vycházel na bojiště, ale svého nepřítele neviděl. Boj! Ozvalo se a on jen schytal ránu do tváře. Nevěděl odkud, nevěděl jak. Pomalu panikařil, ale když to na chvíli přestalo, ze všech stran se ozvalo: To už končíš? To Rorina zřejmě vyhecovalo. Jen se lehce rozhlédl po aréně a zavřel oči. Postavil se do bojové pozice a čekal. Když už se u jeho tváře znovu objevila neviditelná ruka Shinobiho Iwagakure no Sato, používající Zneviditelňovací techniku, připravená udeřit, Rorin ho za ni chytl a provedl silný protiútok. Nepřítel naprosto šokovaný tím co se stalo si nemohl vysvětlit co se stalo. Jeho technika se rozpustila a Rorin se na něj podíval vítězným pohledem. Cítil jsem tvůj tep. Uchechtl se a máchnutím ruky s tímto shinobi rozrazil zem a nohou ho na ní přidržel. Poté následovalo ticho. Přímo hrobové. Poté už se jen zvedl tehdejší Mizukage a začal tichý potlesk. K němu se ale pomalu přidávaly další desítky lidí a gratulovali mu k úspěšnému dokončení Chuninských zkoušek. Po ceremoniálu běžel Rorin okamžitě domů. Jenže tam našel pouze plačící matku. Otec se totiž nevrátil a nepodal o sobě ani zprávu. Je očividné, že o něj měla strach a Rorin také. Ten ji jenom mohl utěšovat že se to spraví.

Kapitola III.
Jonin a ŠílenstvíLéta plynuly a Rorin se stal jedním z nejuznávanějších Joninů Kirigakure no Sato. Hrdě nosil jméno klanu Shoku a plně ovládnul jeho schopnosti, které se ale rozhodl stále rozvíjet. Poté ale získal od Mizukage speciální misi. Tím bylo zajmout jednoho Ninju. Byl jím Koreasu Nakade. Shinobi Otogakure no Sato, špeha v Kirigakure no Sato potulujícím se někde na území země Sněhu. Jak Mizukage řekl, tak se stalo. Okamžitě s určeným týmem vyrazil a netrvalo dlouho než ho dopadli. Nekladl ani nijaký odpor, jelikož ho překvapili nepřipraveného. Odvedli ho do Kirigakure no Sato společně s člověkem, který byl s ním, kterého zajal. Tím byl právě otec Rorina Shoku. Rorin ho ale bohužel nepoznal, což bylo v té chvíli vedlejší. Když se objevili ve vyslýchací místnosti, stalo se něco, co změnilo život mnoha lidí. Rorin začal prohlížet vzpomínky onoho ninji pomocí genjutsu. Jenže co čert nechtěl, Rorin tím nejhorším způsobem. Ano, zjistilo se že Koreasu je chladnokrevný vrah, který dvakrát myslí a pak útočí, ale jakmile Rorin spustil ruku z hlavy Nakadeho, otočil se a rozhlédl se. Panovali v místnosti otázky typu, co mu je, co to dělá. Ty nynější "Koreasu" vůbec nevnímal a jen se zašklebil. Toho si všiml Rorinův otec a ve snaze ho spoutat se na něj vrhnul. Jenže to byla poslední věc kterou udělal. Rorin totiž vrazil katanu hluboko do jeho srdce a mžik na to zmizel na střechu. Celá Kirigakure ho nyní hledala. Jenže on prchl, naprosto nevědomky svých činů. Prchl do Otogakure no Sato.

Kapitola IV.
Otogakure a SnahaV Otogakure no Sato již žije delší dobu a naprosto podlehl jejímu vlivu. Jeho pravé já ale stále čeká na chvíli, kdy získá podnět znovu se vrátit k původnímu naprogramování svého mozku a zapudit tak Koreasuovu osobnost a jeho záchvaty. Otokage respektuje pouze Koreasu, Rorin nikoliv. Všechno co řekne dělá proti své vůli. Tělo se prostě samo hýbe. Vlastně je přítomen v nepřítomnosti. Jen sleduje jak jeho tělo klesá stále více a více ke dnu. Ví i co Koreasu udělal. Jenže na sebevraždu nemá ani pomyšlení. Místo toho se chce vybít na Otogakure, jenže k tomu potřebuje dostatečně silný podnět. Snaží se o převzetí nadvlády nad tělem, ale všechna snaha marná. Vlastně teď čeká na vysvoboditele, který zabrání jeho šílenství.

-Rorin Shoku xD

S pozdravem,

Akihiro Kazuki - Aki *HA