Akemi Yamada [GENIN]

~Pohlaví~
žena

~Věk~
18 let

~Výška~
163cm

~Váha~
56kg

~Narození~
31. 1.

~Hodnost~
genin

~Sensei~

~Klan~
Yamada

~Kekkei Genkai~
Hyōton

~Rodina~
Otec - mrtvý
Matka (Manami Yamada) - živá
Starší sestra (Yumiko Yamada) - živá

~Charakter~
Akemi je docela dost neznalá lidských citů. Nikdy nebyla k lidem otevřená, vždy vše viděla černě a nikdy ji nezajímalo, zda si najde nějakého partnera, nebo ne. Nikdy neměla zlé smýšlení, vše myslela s dobrým úmyslem, ale nikdy nebyla pochopena. Celkem dost často dělá zbytečné chyby. K lidem se chová chladně, cizinci se nenechává rozhodit. Přátel má málo, ale právě od nich a od lidí, které zná, ji veškeré urážky velice bolí. Málokdy brečí, vlastně skoro vůbec. Ale zato klidně zmlátí toho, kdo urazil ji nebo její rodinu. A nezdá se to, ale i když vidí svět černě a nechová se moc kamarádsky, za své přátele a rodinu by položila život.
Mezi její oblíbené věci patří trošku přehnaná láska ke sladkému, především čokoládám. Vždy s sebou nosí alespoň jednu. Dále pak miluje noc, zimu a déšť. Ráda se prochází v dešti (a díky tomu působí jako blázen), ráda tráví čas sama. Když zrovna netrénuje a nechodí na mise, věnuje se malířskému umění.
Nenávidí příliš upovídané a otravné lidi. Dále pokud by měla sníst nějaké jídlo s vnitřnostmi, měkkýši nebo houbami, zvedl by se jí okamžitě žaludek. Nemá příliš v lásce slunce a horké letní dny, jelikož nemůže příliš používat své Kekkei Genkai. Další věci, které nemá ráda, se týkají jejích fóbií - akrofobie (strach z výšek) a klaustrofobie (strach z uzavřených či stísněných prostor).
Nesnáší, když jí někdo říká "Shiro-hime".
Akemi má několik "maličkých" zlozvyků. Občas se chová spíše jako chlapec než jako dívka. Také občas ráda klepe svými nehty na stoly a desky.

~Vzhled~
Akemi občas působí jako něžná, křehká dívenka díky své bledé pleti a dlouhým sněhobílým vlasům. Jako by se mohla při sebemenším nárazu rozbít. Zvláštní jsou její oči. Normálně bývají zelené. Když je rozzuřená, zbarví se do červena, a když používá Hyouton, jsou dokonce i modré. Dlouhé bílé vlasy splývají podél obličeje až do pasu. Ofina lemuje obličej, ale kratší neposlušné pramínky si vždycky najdou způsob, jak zakrýt její čelo. Rty jsou téměř tak bledé jako kůže a málokdy se usmějí.
Její tělo není zrovna vysoké. Zároveň se ale nedá říct, že je kost a kůže. Akemi se o své tělo stará, drží jej štíhlé a lehce vypracované. Ale aby to zase nevypadalo, že je kluk, ona je žena a je to vidět. No, řekněme, že je docela blízko ideálu 90-60-90, snad jen v pase je trochu širší. Nohy nemá ani krátké, ani dlouhé.
Její oblečení výrazně kontrastuje s vlasy i pletí. Většinou se obléká do černé barvy. Pokud je teplo, volí černé tílko, černé tříčtvrteční kalhoty a černé ninja sandály ve stylu Akatsuki. Pokud je zima, vezme si jen bílou mikinu. V tomto případě tedy dělá výjimku a volí barvu, která k její pleti sedí. Při zvláštních příležitostech nosí černé kimono s květinovým vzorem (květy sakury).

~Schopnosti a styl boje~

Co se týče stylu boje, Akemi používá především ninjutsu. Nejčastěji užívá techniky Suitonu, občas se přikloní k technikám Hyoutonu, které umí. Fuuton už sice objevila, ale ještě ho nedokáže užívat v techikách. S taijutsu a kenjutsu také nemá problém. Sice v nich už není tak dobrá jako v ninjutsu, ale nějaké ty lehčí útoky umí a stejně tak je to s obranou. S genjutsu se naopak vůbec nepřátelí a je vůči němu úplně bezbranná.
Když dojde na boj z blízka, spíše než boj s holýma rukama volí boj se svým mečem. S ním si připadá jistější a sebevědomější. Pokud ale svůj meč nemá, přistoupí na kontaktní boj. Nejraději ze všeho se ale drží ve větší vzdálenosti a používá ninjutsu. Užívá si totiž ten pocit, když porazí nepřítele bet toho, aniž by se jí dotkl.
Má potenciál stát se nejsilnějším uživatelem Hyoutonu vůbec, ale k tomu musí ujít ještě dlouhou, hodně dlouhou cestu.
Když se rozzuří, její oči zrudnou a ona je pak silnější v kontaktním boji. Bohužel se při tom neovládá, jako by se její tělo pohybovalo nezávisle na její vůli. Třeba ji posedl nějaký démon nebo něco podobného? Bůhví...

~Životopis~

Uprostřed chladné zimy se v Kirigakure narodilo děvčátko. Každý by si řekl, čím asi mohlo být zvláštní, když je tu zmíněno. No, něco zvláštního tam bylo. Její matka i otec byli tmavovlasí, ale ona se narodila s vlasy bílými jako sníh. Doktoři řekli, že to je jen znak albinismu, ale to by se na svět měla dívat modrýma, ne zelenýma očima. Rodiče tomu ale uvěřili a s tím si ji odvedli domů.
Vypadalo to, že bude vyrůstat jako její o čtyři roky starší sestra Yumiko. Normální dívenka, která si ráda hraje s panenkami a obléká se do různých šatiček. Akemi byla jiná. Nerada si hrála a šatičky přímo nesnášela. Hlavně ty s veselými barvami. Akemi se neměla ráda se svým otcem, jenž byl jen obyčejným obyvatelem Kirigakure. Nejradši trávila čas s Yumiko. Matku, jouninku, moc nevnímala. Její otec ji začínal tlačit k tomu, aby velmi intenzivně trénovala. Několikrát kvůli únavě zkolabovala a už ji to přestávalo bavit. Když trénovala jednu noc pod dohledem otce, její pohár trpělivosti přetekl a ona se rozzuřila. Pak nastala v její hlavě tma.
"Akemi! Akemi!!" Zaslechla, jak ji volá její matka. Přiběhla k ní a podrobně si ji prohlédla. "Akemi, proč máš ruce od krve? A kde je tvůj tatínek?"
"Já nevím," zněla odpověď. "Vůbec netuším..." Manami nařídila Yumiko, aby odvedla svou mladší sestru domů, a sama se vydala hledat svého manžela. Když ho našla, ležel mrtvý v kaluži své krve. Svým dcerám nic neřekla, ale cítila, že to udělala Akemi. Nevědomě, ale udělala to. Ale nehodlala jí to říct.
Akemi to bohužel došlo samo. Věděla, že jediný, kdo byl blízko otce v době jeho smrti, byla ona. A svědomí ji začalo pomalu sžírat.
Nakonec se rozhodla, že v Kirigakure nemůže déle zůstat. Musí se naučit ovládat svůj vztek, aby už nikomu neublížila. S touto myšlenkou si sbalila své věci a opustila svou rodnou vesnici. Když vyšla z bezpečí hradeb Kirigakure, čekalo ji překvapení.
"Imouto-chan!" ozval se hlas za ní. Akemi se otočila a spatřila, jak se k ní blíží její starší sestra s batohem na zádech. "Opovaž se odejít bez dohledu, Akemi-chan. Beze mě nikam nejdeš..." řekla s úsměvem a pohodila svými krátkými černými vlasy. "A nemysli si, že odtud jen tak utečeš, když ještě ani nejsi ninja..."
"Onee-san?"
"Hm?"
"A ty víš, kam půjdeme?"
"Ne, nechám to na tobě..." odpověděla Yumiko. "Ať půjdeš kamkoli, půjdu tam s tebou, i kdyby to mělo být až na konci světa. Na to nezapomeň, imouto-chan..."
"A nebude se okaa-san zlobit, když budeme pryč obě?"
"Nebude. Všechno jsem jí vysvětlila a ona to chápe. Já i okaa-san víme, proč chceš pryč. Právě ona mi nařídila, abych tě hlídala."
Akemi se zarazila. Jak to mohly vědět? Měly více informací než ona? Nakonec na to raději nemyslela a vydala se se svou starší sestrou Yumiko na dlouhou cestu za poznáním a očistou své duše.
Putovaly několik let, procestovaly všechny země a získaly mnoho znalostí a zkušeností. Akemi dospěla. Už nebyla tou malou, nevinnou holčičkou, ale silnou mladou ženou. Během cestování objevila své Kekkei Genkai a ovládla svou první techniku. Velice vtipné je, že uměla jen základní techniky z Akademie a ještě ani nebyla genin, Yumiko byla už dávno chuunin. Ze začátku ji několikrát ještě ovládl vztek, ale dnes už ho umí poměrně dobře ovládat.
Po šesti letech se obě sestry vrátily do Kirigakure. Akemi už měla čisté svědomí a na to, že zabila svého otce, už dávno zapomněla. Složila (konečně) geninskou zkoušku a její sestra jouninskou. Bělovláska se rozhodla začít znovu. A už to vypadalo, že její život nic neohrozí.
Jenže pak přišla další rána do jejího života. Válka s Konohou. Té se neúčastnila, jenže pak přišel pád Kirigakure. Se svou sestrou a matkou se tedy sbalila všechny potřebné věci a rychle spolu zmizely. No, brzy dorazily do Kumogakure, kde se rozhodly zůstat jako normální Kunoichi. Akemi je věrná své nové vesnici a doufá, že se stane legendární šermířkou, aby v sobě nosila dědictví Kiri.

~Techniky~
(E) Kawarimi no Jutsu
(E) Bunshin no Jutsu
(E) Nawanuke no Jutsu
(E) Henge no Jutsu
(E) Kakuremino no Jutsu

~Body~
Ninjutsu: 3,5
Genjutsu: 0,5
Taijutsu: 2
Inteligence: 2,5
Síla: 1,5
Rychlost: 1,5
Chakra: 2
Ruční pečetě: 1,5
Celkem: 15 bodů

~Zvláštní vybavení~
Katana Karasu (žádné zvláštní schopnosti/neobjevené schopnosti)

Spoiler:

Takže...Hyoton patří rodině Yamada, takže kdyby to tolik nevadilo a změnila by sis příjmení...je sice možné, že by se nějaký člen rodiny připojil k vaší rodině, ale na to bych se musela zeptat momentálně jediného uživatele Hyotonu na NS =)
Dále...genin začíná jenom s E-ranky.

Nevšimla jsem si, že Hitomi ještě hraje... ^^ A jinak, řídila jsem se podle oficiálních informací, kde je uveden klan Yuki.... A tu techniku........ To jí tam nemůžu mít, ani když j mám v životopisu jako první ovládnutou techniku? ^^ (Chň? xD)

A ano, změna příjmení by vadila. Musela bych to celý předělat. xD

Nehraje, ale hraje Minato Yamada. Navíc, klan Yamada je část tradice NS, která se ne vždy drží oficiálních skutečností =)
To, jestli příjmení vadí, jsem nechala na Minatovi. Takže bych prosila, zda by ses pak mohla zařídit podle jeho přání =)
No, pravidla jsou pravidla xD

Chň..... Musím všechno předělat... Super, no...........

Neřekla jsem, že mu to bude vadit. Teprve se na tvůj životopis kouká.

Jejda... Asi čtu moc rychle...

Zdravím a přeji hezký večer. ^^

Takže, kde bych jen začal... Životopis a celkové zpracování postavy hodnotím kladně a zajímavě. Musím říct, že to bylo zajímavé počtení. Sice mi to hodně připomíná dívčí verzi Haka, ale svůj osobitý půvab to má. Co se týká klanu, tak se mi sice moc nelíbí zprznění klanu Yamada, ale byl bych ho ochotný překousnout.

Jen mě trochu udivilo, že postava neovládá fuuton a přitom zvládne hyouton. Jelikož právě tohle kekkei genkai je přímo vázané na přesný poměr obou elementů. Jinak řečeno bez schopnosti ovládat vítr, tu vodu nemá jak zmrazit. Což je stejné i u mokutonu Hashirami Senju, jen se zemí a vodou. Tím chci říct, že postava by měla ovládat na elementární úrovni oba elementy, jen fuuton nedovede oddělit a využít k technikám. To bych být tebou upřesnil v popisu schopností.

To je asi tak všechno, takže shrnutí. Pokud s tím Ayame souhlasí, tak jsem pro schválení postavy. I přes značné kardiovaskulární obtíže při pohledu na jméno klanu. xDDD

Za mě:

SCHVÁLENO

Promiň, že jsem příliš líná jméno měnit... ^^ Řekněme, že je to nějaká... vedlejší větev, nebo tak něco? ^^

U schopností tedy dodám, že už umí ovládat Fuuton jako živel, ale ještě ho neumí používat v technikách... ^^

PS: Děkuji za schválení, Minato-san ^^

Pak POVOLENO!
(Asi změna jména účtu, že?)

A co ta D technika? xD Mám jí teda odstranit, nebo ne?

No, ale vedlejší větev ve většině případů znamená podřazenost té hlavní. A to jak ve schopnostech, tak i postavení. ^^ No nevadilo, by mi mít poslíčka. xD

No sice mi to přijde jako velká lenivost, ale jak jsem řekl. Poslední slovo je na Ayame, já už své řekl

Ano, prosím, odstraň ji.

Ayame: Odstraněno...

Minato: Takže to radši to jméno předělám... Poslíčka se mi dělat nechce... xD

Tak se mi to líbí. Za odměnu, tě podrbu za uchem a přihodím psí suchar k tomu. xDDD

Tak už jsem to opravila... ^^

Minato: Nejsem pes! ^^ xD

Co není, může být. xD Chceš nějaký uvítací výbor? Už delší dobu jsem nepostoval, tak bych se kvůli tobě přemohl. xD

Ne, to je dobrý... Uvítací výbor nepotřebuju... xD

Pro adminy: A prosila bych o změnu jména a přidání barvičky... ^^

Já o to Ayame řeknu. Hned to bude, milostivá slečno.