Kamiho byt č. 202

Probudil jsem se s trhnutím. Chvíli trvalo, než jsem se vzpamatovat a zjistil, co se vlastně děje. Noční můry mě fakt neberou.. cítil jsem klapičky potu na zádech a tak jsem vstal a dal si ledovou sprchu.
S ručníkem na hlavě jsem došel do kuchyně a v chlebníku našel rohlík. Ušklíbl jsem se. To je panečku pestrá strava.. rohlík, rohlík.. rohlík!

Dorazila jsem až do bytu, schody nahoru jsem brala po dvou, takže jsem do bytu vtrhla nejenom jako velká voda, ale taky sakra zadýchaně. Kami už byl na nohou, čemuž jsem se divila, ale doclea si i oddechla, už mu bylo lépe a to mi vykouzlilo na tváři úsměv.
"Ahoj, tak jsem zpátky, zdržela jsem se na cvičišti, gome. Jsem ráda, že jsi na nohou" Dodala jsem potom a vytáhla z brašničky svitky a zbytek Ryo, co jsem mu podala na stůl.
"Dobře, tady máš ty techniky, co jsi chtěl.." Dodala jsem potom a kývala si k tomu, co ještě musím udělat, pak jsem si všimla, že už dokonce i jí, ale, že by si uvařil, to ne, ona asi taky lednička zeje prázdnotou.
"Hmm, až se vrátím, něco dobrého ti uvařím, slibuju, ale dnes ne" Chrlila jsem na něj, zatímco jsem si kontrolovala vybavení v brašničce.

Zatím, co jsem žvýkal rohlík, snažil jsem se utřídit, co mi vlastně řekla. Hmmm... "Jak, až se vrátím...? Ty někam jdeš..?" začal jsem si ručníkem sušit mokré vlasy. Člověk vstane z mrtvích a tobě je to fuk, cs! "Jo a díky.." strčil jsem do pusy rohlík a šel se podívat na svitky.

Přestala jsem si třídit brašničku a s potěšením jí zaklapla, základní výbavu jsem měla u sebe, jen jsem tam měla sakra velký nepořádek.
"Hmm, ano jdu.." Začala jsem.
Hlavně se nenaštvi, prosím!
"Jdu se podívat do Suny, Jiraiya navrhl, že by to bylo dobré jít tam jako na misi, navíc, protože Hokage má něco na práci, chtěli jsme se tam pozeptat na chunninské zkoušky, teda já ne, ale podívat se můžu, navíc jsme tam už jednou byli" Pokrčila jsem rameny a doufala, že to zkousne, což zkousne, protože i kdyby ne, mám svou hlavu.
"Jo a dobrou chuť teda.." Dodala jsem a povytáhla koutky úst nahoru.

Jen co jsem to uslyšel, začal jsem kuckat právě jedený rohlík, že jsem se skoro udusil. Klid Kami, hlavně klid! "To je ~ váž~ ně faj~n!" dusil jsem se dál, ale neopoměl se u toho tvářit ukřivděně. "Jdu umřít do ložnice... moje ostatky vyhoď do popelnice a byt si nech!" zabručel jsem sarkasticky a vešel do ložnice, kde jsem zapadl do postele, přetáhl deku přes hlavu a ještě notnou chvíli tiše nadával na malý, blonďatý prcky.

"Fajn.." Dodala jsem, než mi po chvilce došlo, co řekl, jen jsem zavrtěla hlavou a povzdechla si.
Kami, děláš mi to těžký!
Došla jsem za tím bručounem a sedla si k němu na postel.
"Nehraj si na uraženýho, nejde ti to. A co je na tom, že jdu pryč? Jsem do pár dní zpátky trdlo" Pousmála jsem se a stáhla mu tu deku z hlavy, jinak by mu nejspíš tím vedrem praskla!

Podíval jsem se na ní ala; urazila jsi moje super ego! "Nejde o to, kam jdeš, ale o to s kým tam jdeš.." zabručel jsem a otočil se na bok. "Do nějaký tramtárie s takovým exotem, tma a hvězdičky, kecy jak si krásná a pak, a pak... pfff!" mrmlal jsem si dál pro sebe a sledoval zaujatě stěnu naproti.

Tak o tohle tu jde.
"Na Jiraiyu nemusíš žárlit, o sebe se zvládnu postarat, navíc, myslím si, že se o nic takového pokoušet nebude.." Proč jsem mu nesdělila.
"No tak, nechci odcházet s pocitem, že ty tu pak budeš několik dní ležet a chlácholit svoje rozbořené ego" Ušklíbla jsem se.
"Jedna pusa to snad spravit dokáže, ne?" Naklonila jsem se a pousmála.

"Kdo řekl, že žárlím?!" vyjelo ze mě až moc rychle, aby se to dalo brát za pravdu. Baka Kami! "Je mi to úplně jedno!" bručel jsem dál, ale už se konečně otočil zase na záda, abych na ní viděl. "Hmmm... jedna..?" pozvedl jsem obočí a dál na ní zaujatě koukal.

"Je to roztomilé tě vidět se takhle rozčilovat!" usmála jsem se na něj a pak se naoko zamyslela.
"Hmm.. dvě, když přestaneš bručet" Zakřenila jsem se a naklonila se ještě kousek, ale zase jsem ještě byla dost daleko.

"Tři, když ti to odkývu..?" otočil jsem se úplně a upřel na ni oči. Kami, uvědomuješ si, cos tebou dělá holka..?! "Ale ten ten-.. nesahat, nekoukat... zkusí to jednou, dozvím se to a zabiju ho!" tentokrát jsem opravdu vypadal vážně, protože tohle pro mě bylo důležité. Ona byla...

"Co s tebou mám dělat.. Dobrá, tři, ale jen když, nebudeš žárlit, popřeješ mi štěstí a budeš tady na sebe dávat pozor, hm?" Pousmála jsem se mile a sklonila se ještě níž. Měla jsem tohohle egoistu ráda, hodně ráda, ale to už nebyla novinka!
"Jasně, jasně, dám si na čelo cedulku hlásající objekt patří do soukromého vlastnictví?" Ušklíbla jsem se.

"Na čelo!" pousmál jsem se a přitáhl si ji k sobě. "Pusy jsou pro školáky... Co kdybych si ty tři pusy vyměnil za jeden.." ani jsem to nedořekl a políbil ji. Pusy pff! "Dej na sebe pozor... budu mít strach, tak si to pamatuj. A nedělej blbosti!" pohladil jsem ji po tváři.

"Jako kdybych někdy nedávala a blbosti dělala" Ušklíbla jsem se sebevědomě a tentokrát jsem byla trochu aktivnější a pro jeho klid ho políbila znovu. Po chvilce jsem se odtáhla. "Hmm, ber to třeba jako bonus" Zakřenila jsem se a prohrábla mu vlasy.

"Právě proto.." pousmál jsem se. "Buď vážně opatrná!" zvážněl jsem a pohladil ji po vlasech. "Vrať se co nejdřív... zatím budu přemýšlet, jak moc tě potrestám za ty hodiny utrpení před pár dny..!" ušklíbl jsem se a sedl si. "Teď.. půjdu trénovat.. ani... záživné a potřebné." ušklíbl jsem se.

Přikývla jsem a postavila se.
"Hmm, ty si na to pamatuješ? Myslím, že trest není potřeba, nic jsem ti nedělala" Andělsky jsem se zaculila, že by z toho jeden zvracel duhu.
"Hmm, to teda není.. Takže, za pár dní se vrátím, měj se.. Kami.." Líbla jsem ho na tvář, usmála se a pak se protáhla, pak se vydala z ložnice ven a nakonec i z bytu, doznívaly jen kroky směřující dolů po schodech.
(Přesun.)

Probral jsem se z hlubokého spánku. Oči jsem upřel na strop, jak dlouho jsem už spal? Minuty... Hodiny.. nebo snad dny? Nevěděl jsem. Prošel jsem celý byt, ale byl prázdný... byla pryč.
Vzdychl jsem a vešel do kuchyně. Otevřel jsem ledničku a podrbal se ve vlasech. Byla prázdná, jako zbytek bytu. Aizawo, sakra kde jsi?! Pohodil jsem hlavou naštvaně a zapadl do koupelny. Rychlá, studená sprcha byla značně probouzející, no hned po ní jsem se oblékl, vzal si peníze a vydal se do města. Kam..? Na jídlo!