Cesta skrze louky a pole

First topic message reminder :



Prostě cesta

Shizuma Hayato napsal:"Teraz, keď už som taký bohatý, čo keby som vás pozval na kávu?"

Na pozvání na kávu jsem slyšela (), ale nejprve jsem se podívala na Naomi-sensei. Asi se jí chtít nebude po té akci.

"no je to možné"

"Chlapi, Naomi-sense, člověk se v nich nevyzná, jsou nevypočitatelní." a usměju se.

"nóo že si zajdem na tu kávu"

"Jestli bude platit, sem pro, byla jsem celej den na nohou a Vy určitě taky." usmějus e povzbudivě na Naomi a mrknu přitom na Shizuma.

"Iste v platení problém nevidím."
Uškrnul som sa.

Tázavě se podívám na Naomi.

(jéj to se nedočkáme odpovědi)

Čakal som na Naomi.
(Asi ne)

(pardon musela jsem pryč ) "tak dem ?"

Usmála jsem se na souhlas.

"Fajn ja teda idem."
Dal som sa pomalým krokom do pohybu.

Vítězně jsem si odhrnula vlasy z ramen a následovala jsem Shizumu.

(Technická: kam zajdem na kafe? k nám do vesnice nebo jinam?)

(to já nevím ale pujdem nejspis do hostince ne ??) taky jsem šla za ním

Už som bol ďalej.
(Presun hostinec)

(presun)

(přesun)

Už som sa nudila a tak som sa vydala späť za Kabutom.
(16:17-19:30 aj zo zastávkami ^^ )

něco mě táhlo sem, nevěděla jsem co, ale měla jsem to nutkání, divné

Nemôžem síce ovládať jej telo, ale môžem jej aspoň podsúvať myšlienky.
Došiel som k Reine a pozdravil som.
"Ahoj."

"ále můj psycholog, zdravím, co tu děláš?"

"Prišiel som s tebou prehodiť reč. Na začiatok by si mi mohla povedať, ako sa ti darí ? Niečo nové ?"
S úsmevom na tvári som sa snažil byť milý.
Zatiaľ som jej podsunul iba to, že sem má ísť a že by sa chcela porozprávať a už na tom nie som najlepšie. Ovládať telo je omnoho jednoduchšie, ako prepájať svoj mozog s jej.
(Poznámka: V tejto chvíli má na čele pečať aj ona, aj ja.)