Shun Takero

Jméno: Shun Takero
Věk: 15
Hodnost: Genin
Vesnice: Otogakure
Kekkei genkai: Jinton
Sensei: Tatsuou Reigi
Element: Raiton (ještě neví)

KG: Jinton- Zvyšuje rychlost a fyzickou sílu. Měl to Hiruko. !!Nejedná se o KG prašného elementu!!


Charakter: Shun je velmi přátelský a snaží se mít úctu ke starším. Když se dobře vyspí, tak má hodně upovídanou náladu, což má skoro pokaždé, tím pádem je jeho hlavní záliba spánek, odpočinek a každý relax co se mu naskytne. Věří, že s příchodem nového senseie se to změní a začne alespoň trochu trénovat.

Životopis: Bylo krásné sluneční odpoledne, kdy do jedné šťastné rodinky přišel nový přírustek. Rodiče byli velmi rádi, že se jim to povedlo a konečně mohli vychovávat dítě. Všechno probíhalo v pořádku. Žili jsme na hranicích Rýžové země, kdy otec byl chunin a vyučoval na škole v Otogakure a matka byla spíše žena domácnosti, takže jsme žili spíše z pěnez co vydělal otec. Otec měl jednoho velmi dobrého kamaráda, který byl jounin. Tenhle kamarád jednou dostal misi, kdy měl jen špehovat jednu z vesnic a mohl si s sebou vzít pomoct. Kamarád se rozhodl, že vytáhne mého otce. Tak tedy odešli na misi, která měla trvat jen pouhé tři dny. Jakmile nastal třetí den, vyšel jsem z domu ven a vyhlížel, kdy se objeví otec v dáli. Čekal jsem celý den a nic. Rozhodl jsem se, že počkám i celou noc, tak jsem tedy čekal a pořád nic. I další dva dny se nikdo neobjevoval. Až šestý den se konečně objevil otec, ale podle jeho výrazů šlo poznat, že se něco stalo. Když přišel domů, byl hodně rozlobený a v rozhovoru na mamku i někdy zvýšil hlas. Podle rozhovoru jsem poznal, že mise se nějak zvrtla a toho kamaráda dokonce i před očima otce zabili. Otec si to bral hodně k srdci a dokonce se rozhodl, že se vzdá titulu ninjy a bude žít už jen prostý život. Jenže kdyby pokračoval dále mohl v sobě objevit KG a rozvinout ho, ale jelikož se vzdal titulu, tak KG nikdy v sobě neobjevil. Dokonce i kvůli tomu zážitku z mise mě odmítal dát do akademie. Mamka se zastávala názoru, že pokud tam chci jít, tak by mi neměli brát mé sny. Nastala hádka, která nabrala oborvských rozměrů. Jakmile hádka skončila, otec odešel do hospody, kde se fakt hodně opil a už se nikdy domů nevrátil. Dodnes se neví, kde se potuluje. Mamka si to vzala hodně k srdci a začala si to všechno vyčítat. Rozhodla se, že otce najde a hned na to ho šla hledat, takže já během dvou dnů zůstal doma sám. Nevěděl jsem co dělat. Myslel jsem si, že je to jen zlý sen. Když se dozvěděli o situaci u mě doma teta a strýc, ihned si mě vzali k sobě domů, kde mě začali vychovávat a starali se o mě jako o svoje dítě. Jelikož teta a strýc nemohli mít děti, pečovali o mě ještě s větší láskou. Nastalo období, kdy se přijímali noví žáci do akademie. Moc jsem o to stál, takže mě tam nakonec strýček přihlásil a já tam s velkou radostí nastoupil. Od té doby plynul každý den stejně. Chodil jsem do akademie a pilně se učil. Byl jsem průměrný žák. Našel jsem si pár kamarádu a žilo se mi docela fajn. Když nastaly zkoušky geninů, byl jsem dobře připravený a proto jsem zkoušku složil velice lehce. Teta a strýc byli velmi šťastní. Sice věděli, že teď budu mít tým a domů se budu vracet už jen na večery, ale i tak na mě byli pyšní. Zatím však strýc, teta a dokonce ani já nevím, že mám v sobě nějaké KG, ale možná ho při nějaké misi, nebo tréninku objevím a můj život dostane nový směr, který se začne psát...

Vzhled:
Na 15-letého chlapce jsem docela dost vysoký. Mám delší černé vlasy a nosím hlavně černou košili. Hlavním poznávacím prvkem jsou mé výrazné červené oči.
Techniky: Základní E
(Přijímám všechny námitky a výhrady. )

Mě se to líbí, takže žádné námitky nebudou. Perfektní.

Děkujů..