First topic message reminder :

Najednou zazářil jeden z portálů a z něj jsem vyšla já. Své kopí jsem měla na zádech a s úsměvem jsem se rozhlížela kolem. Chtěla jsem pokračovat dál, ale po pár metrech mě zastavila bariéra překvapeně jsem zamrkala.
Haló, je tu někdo? vykřikla jsem na prázdné prostranství. Znělo to trochu nemotorně, už to bylo dlouho, co jsem naposledy mluvila nahlas.

Bariera na ni nepůsobila jelikož byla v mé blízkosti."Tam ten je tvůj."ukázal jsem na portál který měl po okrajích vytesané dva obrovské tesáky."Když ním projdeš ocitneš se u tvého Kuchiyose ale je pak jen na tobě jestli s ním dokážeš navázat kontakt a podepsat tam smlouvu."jak jsem to dořekl tak jsem se otočil směrem k hale a ještě dodal."Hodně štěstí a doufám že se ještě potkáme mladá slečno."(Přesun)

Zhluboka jsem se nadechla a nakonec jsem prošla portálem.
Byl to zvláštní pocit, ale alespoň mi to ušetřilo cestu do mé vesnice. Právě tam totiž ti, ke kterým jsem mířila, žili.

(Přesun)

Toshio Toppu

,, Tak a sme tu." prehovoril Toshio náhle keď sa dostali medzi obrovské množstvo portálov.,, Ach jaj teraz už len zistiť, ktorý je ten správny." povzdychol si.,, Že ja som tu už dlho nebol." dodal potichu pre seba a obhliadal si jednotlivé portály.

,,Uhm, a Toshio-san môžete mi ešte predtým vrátiť ten chakra kryštál? ,, opýtal som sa nesmelo a rozhliadal som sa tiež ,,Ten môj summon by mal byť v nejakej Zeme večnej tmy ,,

Toshio Toppu

,, Aha zabudol som, ešte, že si povedal." pousmial sa a poskladal pár ručných znamení pričom sa v obláčku dymu objavilo malé šteňa.,, Pa tak už môžeš pustiť." dovolil mu a tak Pa pomaly prišiel k Shimonu a do dlane mu vložil oslintaný kameň.,, Pardon." štekol milo a zatriasol hlavou, následne na to zmizol.
,,Tak tuto." ukázal Toshio na portál.,, Tam už pôjdeš sám. Veľa šťastia." zaprial mu.

,, Ď...ďakujem,, kryštál som si poutieral o tričko a nasadil si ho otočil som sa smerom na Toshia ,,Ďakujem za všetko Toshio-san, a nech sa vám darí,, otočil som sa smerom na k portálu a skočil doňho. (Presun)

Náhle jeden z portálů, který měl rám bohatě zdobený draky zazářil. Když zář ustala, stála jsem již před ním a rozhlížela se kolem. Právě jsem se vrátil z "dovolené" a celkem jsem se sem těšila. Zajímalo mě, jestli Yatsuho konečně někoho zbalil, když se o to pořád tak zoufale pokoušel.
A teď zase čekat, až si všimne, že jsem prošla, malinko jsem protočila oči a postavila se těsně k bariéře, která mě momentálně spolu s portály oddělovala od okolního světa.

Dorazil jsem k poli a koho jsme tu neviděl."Sango? Co děláš zase za barierou?"zasmál jsem se."Chceš abych tě pustil dál?"

Sonozaki Ayu

Po chvíli jsme dorazili na velmi zvláštní místo. Nikdy jsem nic takového neviděla, a tak jsem nemohla spustit oči ze všech těch portálů kolem. Byla jsem tak zaujatá okolím, že jsem si další osoby všimla, až na ni promluvil. Neříkala jsem nic. Jen jsem se postavila kousek od nich, rozhlížela jsem se na všechny strany a čekala jsem.

Podívala jsem se na Yatsuha.
Co tady dělám? No zatím jsem nenašla lepší způsob, jak se sem z domova dostat, takže jsem to vzala tudy, ušklíbla jsem se.
Takže poslušně hlásím, že jsem zase tady a byla bych ti velmi vděčná, kdyby jsi mě pustil.

Zamračil jsem se."Domov máš tady."řekl jsem a potom jsem otevřel barieru."Upaluj do haly čeká tam mládenec který něco potřebuje trochu mi ho prověř než se vrátím."potom jsem se otočil na Ayu."Tak a ty jdi zase dovnitř."pobídl jsem ji aby prošla skrz barieru.

Protočila jsem oči v sloup.
Domov mám tady? Tak to už mám všeho všudy tři, prohodila jsem, když jsem okolo něj procházela.
Ale už jdu na to.
Byla jsem zvědavá, kdo to bude tentokrát. Rozhodla jsem si výjímečně protáhnout nohy a tak jsem to po těch úděsných schodech pro jednou vzala pěšky. Přece jen, nemohla jsem dopustit, aby mi nožičky zakrněly.
(přesun)

Sonozaki Ayu

"He?" Vyrazila jsem ze sebe, když jsem si všimla, že na mě někdo mluví. Byla jsem až moc zaujaté okolím a tak jsem příliš neposlouchala. Dovnitř? Po chvilce mi docvaklo, kam mě to vlastně posílá. Trochu nejistě jsem prošla bariérou a ocitla jsem se přímo v portálovém poli. Všechno tu vypadalo velice krésně a já se na ten výjev nemohla vynadívat. Prostě jsem zůstala stát na místě a fascinovaně jsem se rozhlížela.

Na to co řekla Sango jsem moc nereagoval.A vešel jsem dovnitř bariery která se za námi zavřela."Takže vím že je to tady úžasné ale teď mě prosím poslouchej."na chvíli jsem se odmlčel a pak jsem pokračoval."Za chvíli projdeš jedním z těchto portálů a na druhé straně najdeš něco jako uzavřenou část světa kde bude žít společník který je pro tebe typický.Potom je jen na tobě jestli ti dá podepsat smlouvu.Samozřejmě budeš mít určitou výhodu tím že přijdeš od nás ale i tak si budeš muset jejich důvěru zasloužit sama a podle toho se rozhodnou jestli ti dají podepsat smlouvu a nebo ne.Rozumíš?"možná toho na ni bylo najednou trochu moc takže jsem se snažil mluvit pomalu a klidně.

Sonozaki Ayu

Tentokrát jsem už plně vnímala, když na mě promluvil. Otočila jsem se k němu a pozorně jsem poslocuhala, co mi chce říct. Takže...teď přijde ta nejdůležitější část...pravá zkouška začne až teď. Zamyslela jsem se, když domluvil. Jako odpověď jsem pomalu, ale zřetelně přikývla. Už jsem se netvářila tak vesele, jako vždy. Můj výraz se změnil na soustředěný a odhodlaný. V hlavě jsem si znovu přehrávala vše, co mi řekl. Bylo pro mě velice důležité uspět. Nechtěla jsem zklamat sebe, Kazekage...a ani bratra. Mlčela jsem a trpělivě jsme čekala, jestli dostanu ještě nějaké další instrukce.

"To je asi všechno tam ten portál je tvůj"ukázal jsem směrem na portál který byl ozdoben zlatě a byla na něm hlavy podivných tvorů kteří se nazývali Grifové."Hodně štěstí doufám že se ještě někdy potkáme."usmál jsem se a otočil jsem se potom jsem prošel barierou a uzavřel jsem ji za sebou.Jakmile se tohle stalo portál na který jsem ukázal se rozzářil a otevřel.

Sonozaki Ayu

Pohlédla jsem na krásně zdobený portál, na kterém byly vyryty hlavy zvířete, které připomínalo orla, ale přecijen na nich bylo cosi odlišného. Na chvíli jsem se opět ztratila ve svých myšlenkách, ale i tak jsem zaslechla jeho poslední slova. Když jsem se otočila, abych mu poděkovala, byl už pryč a já tu zůstala úplně sama. "Arigato..." Řekla jsem polohlasně, i když jsem věděla, že to nemůže nikdo slyšet. Povzdechla jsem si a otočila jsem se zpět k portálu, který teď zářil příjemným modravým světlem. Přistoupila jsem blíž a opatrně jsem se dotkla ozdobných gryfích hlav. "Takže tebe mi osud vybral..." Žašeptala jsem si pro sebe s jemným úsměvem. Trošku nervózně, ale plná očekávání jsem předstoupila přímo před portál a pořádně jsem se nadechla. Zavřela jsme oči a bez přemýšlení jsem vstoupila dovnitř...
(přesun)

Zase jsem dorazil na portálové pole před barieru a čekal jsem na něj.

prišiel som hned zaním a povedal Tak čo teraz ? vyzerá to tu zaujímavo pomyslel som si

"Teď projdeš přes jeden z portálů".Odkryl jsem barieru a šoupl ho za ni."Tím se dostaneš na místo kde žije Kuchiyose které ti bylo přiděleno.A teprve tam proběhne pravá zkouška.Pokud tě Kuchiyose příjme tak ti dá podepsat smlouvu a dopraví tě zpět do tvojí vesnice.Pokud tě však nepřijme tak už se nejspíš neuvidíme."usmál jsme se na něj a ukázal jsem na kamenný portál na kterém byla ptačí hlava.Byl to jeden z nových portálů a proto byl pouze z kamene.Čím starší portál byl tím více byl zdobený atd.

Hai tu nesmiem umrieť povedal som si a vstúpil som do portálu portál sa zakrútil a vcuclo ma to

Zavřel jsem za ním barieru a odešel jsem pryč.(Přesun)