Yoshimitsu no Sayuri

Příběh se odehrává vysoko v horách kousek od Konohagakure. V malé chatrči, kde žije patnáct lidí z jedné rodiny, se na posteli odehrává nejštastnější okamžik dvou lidí. Narození děťátka. Teiko s těží rodí a Haku jí ze všech sil podporuje. Ostatní členové rodiny přihlížejí a usmívají se, když vidí to malé. Za chvíli je po všem. Děťátko je na světě. Je pojmenováno po své pra-pra babičce, Sayuri. Tohle je naše budoucnost! Vykřikne Haku a vyzvedne Sayuri nad hlavu. Vyčerpaná matka skoro při porodu vypustila duši, ale přežila. Ubíhaly dny, týdny, měsíce, roky. Sayuri bylo tehdy sedm. Probíhal další nukeninský útok na klan Yoshimitsu. Členů už bylo jen devět. Haku, Teiko, Mina, Otoushi, Shimou,Aika, Rijou, Kaiji a Sayuri. Všichni bojovali, ale nejspíš nebyli dost silní. Teiko běžela k úkrytu a Sayuri držela před sebou. Zůstaň tady! Zašeptala, pohladila jí po tváři a zavřela úkryt. Sayuri ale neposlechla a dveře od úkrytu otevřela. Uviděla mrtvého strýce Shimou, tetu Aiku, babičku a dědečka Minu a Otoushiho a dokonce i svého otce, Haku. Žili zatím už jen její sourozenci Rijou, Kaiji, a její matka Teiko. Ta dál bojovala s jedním nukeninem. Rijou a Kaiji běželi do úkrytu za Sayuri. Rijou skočil do úkrytu, Kaiji ale poslední z nukeninů chytl za vlasy a vyzvedl do vzduchu. Rijou a Sayuri neváhali a vyskočili z úkrytu. Bylo to šílené. Když si jich nukenin všiml, odhodil Kaiji, která narazila přímo do stromu a omdlela, a běžel přímo na ně. Mezitím byla Teiko probodnutá kunaiem a nukenin, s kterým bojovala, byl probodnutý smyčcem od houslí. (=D) Oba se svalili na zem v kaluži krve. Rijou a Sayuri o tom zatím nevěděli, protože měli dost práce s tím nukeninem. Ten použil nějakou techniku vody a Sayuri a Rijou se ocitli v kouli vody. Začínal jim docházet dech a utopili by se, kdyby Kaiji nezasáhla. Byla Rubii no Shinobi. Silně praštila toho nukenina do krční páteře a vězení se rozpustilo. Tento klan byl tehdy vesnici úplně lhostejný, proto jim nikdo nepřišel na pomoc. Viděli všechny ty mrtvé. Kaiji a Sayuri se okamžitě rozbrečely. Rijou se je snažil obě uklidnit, ale také mu ukáplo pár slz. Sayuri nikdy nechápala, jak může být někdo taková zrůda. P-p-ojď--te.. sem. Vydala ze sebe ještě Teiko. Všichni tři se rychle zvedli a běželi k ní. Požá--dej-te Hokage.. O m-místo v ve vesnici. Trénujte.. P-podívejte se--do batohů .. všech členů r-rodiny.. To byla její poslední slova. Kaiji a Sayuri začaly brečet ještě víc.Musíme udělat, co Nám řekla. Bylo to její poslední přání.. Řekl Rijou a utřel si slzu. Tak tedy šli. Prohledali batohy členů rodiny a našli několik svitků s technikami jejich klanu. Ve stínu se ale objevil ještě jeden nukenin. Přesněji kápo všech ostatních. Všichni tři byli ve střehu. Rijou vytasil housle, Sayuri flétnu a Kaiji nažhavila pěsti. Hněv v nich jen pukal. Nukenin se jen smál a běžel na ně. Rijou, nejstarší a s největšími schopnostmi začal hrát na housle. Na nukenina se sběhl obrovský vlk z rubínové chakry a začal s ním bojovat. Kaiji se na nukenina také vrhla a začla s ním bojovat. Sayuri se také pustila do práce. Nadechla se a začala hrát na flétnu jedinou melodii, kterou zatím uměla. Z rubínových pramínků vytryskly malé otravné mouchy, které létaly kolem nukeninovy hlavy a kousaly ho. (=DDD) Nukenin všechny nějakou technikou odhodil a začal skládat pečetě. Potom už všichni tři viděli jen zelený záblesk a tmu. Když se Sayuri probrala, byla úplně sama v nějakém bytě v Konohagakure. Na stole ležel papír, kde bylo napsáno : "Ty a tvůj bratr jste osvobozeni, tu třetí jsem zabil. Užijte si života, dokud můžete!" Chtěla brečet, ale místo toho se jen naštvala. Vrazila pěstí do zdi, která málem křupla. Opět uplynulo několik let. Sayuri dokončila akademii v 10 letech a od té doby je genin. Nyní se připravuje na Chuuninské zkoušky a trénuje nové techniky.