Jeskyně tisíců druhů bolesti

First topic message reminder :

Je to sídlo istého klanu ktorý však bol vyvraždený jeho najmladšou členkou ktorá je tiež známa ako Kumogakure no Akuma.. teraz sa to stalo takým jej osobným sídlom kam privádza všetky svoje obete.. jaskyňa je hodne rozsiahla a nachádza sa v nej niečo ako "dedina", obývaná mŕtvolami a kostrami ktoré sú pomocou woodo takým zombíckym štýlom pod nadvládou Kumogakure no Akumy.. aspoň kým ju nikto neporazí ..nachádza sa tu aj mučiareň páč sa jej klan zameriaval na vytváranie bolesti..
Vchod do jaskyne je zaliaty vodou..


Nejak takto vyzerá dedina v jaskyni.. aj s tou divnou hmlou..

Z ust mi začala valiť krv odkašlal som ju na zem a obzrel som sa okolo seba no nič som nevidel len samotnu tmu bolo to zvláštne no nad hlavou sa jej niečo zobrazilo a bolo mi jasné že to nebude nič dobré."Ppprečo to robýš?"Povedal som tichšie no počuť ma bolo a opať mi išla krv z ust.Tie blesky či ako to nazvať sa priam rutili na mna.Ked boli pri mne a zasiahli ma bola to bolesť omnoho vačšia než prvý krát."Jamero!!!!".Heh snažil som dýdhať pomalšie no pravidelne."Prečo si taká".

Kumogakure no Akuma

Uhm.. myslím že ťa nezabije.. keď ti to poviem.. zašepkala som až takým fanatickým spôsobom.. môj klan je pyšní.. ale aj rozumný.. silný.. a všetky tie veci, ostatný sa ho však báli, pretože ovládame niečo čo ostatný nedokážu pochopiť.. je to element bolesti.. vieme ju vytvárať myšlienkou, je to však .. ako to nazvať.. viacnásobné kekkei genkai, pretože to zahŕňa aj woodo, a u mňa aj Jashinizmus.. hihihi.. toto nerobím ja. .teda.. nerobí to Atsuka ktorej patrí toto telo.. a tieto schopnosti.. ale robí to "klan".. to on Atsuku vybral ako svoju hlavnú obrannú "formu".. uvalili na ňu istú kliatbu.. je to pentagram ktorý má tu.. hovorila som pri čom som si ukázala na stredu bnaženej hrude.. teda tak vyššie pri krku.. je to technika ktorou sa chceli brániť, no netušili že Atsuku posadne Jashinova vôľa.. čo som vlastne ja.. a to je len jedno. zabíjanie, utrpenie.. a ničenie.. preto som ich všetkých zabila.. a preto ťa pred tvojou smrťou umučím.. na smrť.. dodala som a len som nad sebou vytvorila stovky ihiel vytvorených z bieleho plameňa..

"Všetko len preto na pobavenie zničiť tolké životy a ovládať niekoho je dosť velka ubohosť.TY SI UBOHY!!!"."A ja takt isto neskončím sice tažko ale začal som sa tomu brániť no lenže nedalo sa cesto vobec dostať.Ked so mpred sebou videl vela ihiel vedel som že príde koniec zavrel som len oči a čakal až to všetko skončí.

Před jeskyní jsem použila Henge.
Proměnila jsem se do hada. Velkého hada, který právě prudce trhl hlavou a udeřil do citadely. Já při tom cítila, jak mu po střepech, které se zabodly do kůže stéká krev.
Bizarní. Proměnila jsem se zpět, když už jsem stála u ní. Chakru jsem měla na naprostém minimu. Sem jsem se dostala prakticky řečeno Shunshinem, aby byla cesta co nejkratší. Nenapadlo mě nic lepšího než ji prostě praštit. Přitom jsem ale kolem rukou měla blesky, takže ji to muselo odhodit až k začátku jeskyně.
Bylo mi celkem jedno, že jsem přede mrtvá, hlavní bylo, že jsem byla tady. Včas, i když teď jsem o tom silně pochybovala.

Už som po ňom chcela tie ihlice z bieleho plameňa vystreliť.. zrazu som však zaregistrovala že je iba kúsok predo mnou niekto.. nestihla som však už zareagovať a len som dostala silný úder do boku pri čom som preletela dokonca aj stenou citadely kde po mne ostala diera.. regenerovala som sa abnormálnou rýchlosťou no len čo som sa od citadely vzdialila na také dva metre tak som začala vrieskať od bolesti.. dopadla som v prachu na zem kde som sa len zvíjala, všade okolo mňa bola taká temná aura ktorá ma pomaly ale isto opúšťala, na hrudi sa mi objavil jasne žiaraci pentagram ktorý však tiež mizol v žiarivom červenom opare.. po niekoľkých minútach som prestala kričať.. mala som zatvorené oči a bola som v bezvedomý..

Začul som veklý rachot a pozrel sa pred seba a videl som Raikage na jediné čo som sa zmohol bolo."Prišla si".

Nějak se mi podařilo zničit ta pouta, no už jsem byla na konci svých sil.
Nechápala jsem, jak mě může cesta tolik vyčerpat. Bylo mi ale upřímně jedno, kolik mám chakry nebo co se stalo s Démonem z Oblačné, nejdřív jsem ho začala léčit.
"Měla jsem jít s tebou hned." šeptla jsem. Vlasy mi spadávaly do obličeje, bylo mi to jedno. Všechno mi bylo jedno, jen jsem chtěla, aby byl v pořádku.

Videl som že je so silami na konci a ja tak isto ale nie chakrou ale fizycky.Ako som bol odputany vedel osm že nemám vela času."Zzzober aj ju".Pomali a tackavo som kráčal ku vchodu velmi pomali uplne ma hádzalo.Ked som konečne prišiel von pomalim tempom som spravil pečate."Kuchiyose no jutsu".V tom som padol an zem no naštasite sa zobrazil orol pred nami no ja som na zemi stratil svedomie a prestal sa hýbať.

Spoutala jsem ji a přivolala hada, který ji jemně sebral do tlamy, no kdyby se o cokoli pokusila, zabil by ji. Spolu s ní a krátkým vzkazem pak zmizel pod zemí a měl se vynořit u vězení. Isase jsem zachytila dřív než spadl, no netušila jsem jak, ale nakonec jsme stejně skončili na zemi. Vytáhla jsem z tašky pilulku doplňující chakru a spolkla ji. Po chvíli se mi podařilo dostat nás oba na orla a ten s námi vzlétl a zamířil směrem k mému bytu. Tu cestu už stejně znal.

(Přesun)