Okolí Konohy

"Haló?!" Volám jak procházím kolem skleníku v okolí Konohy.
"Přišel jsem na pomoc s vykopáváním brambor!"

Malá, stará, nemohoucí babička sedí na dřevěné stoličce a očekává pomoc.

"áách, pomocník." vydechnu a pak zakřičím starým hlasem. "Pojď sem, za domem čekám!"

Rychlým krokem obejdu dům.
"Dobrý den!" Pravím s úsměvem. "Já jsem Hatke Infi."
Chvilku počkám a pak pravím : "Tak, kde bych měl začít?"

Malá, stará, nemohoucí babička sedící na dřevěné stoličce

"oo, mladý hoch, už dlouho jsme tu neměli pomoc. Jsme staří." ukážu na menší pole.
"Tady začni, vezmi si potřebné nářadí, a začni..začni, rychle, neflákej se."

Vedle ní starý děda také sedící na stoličce.

"No hybaj, hybaj!" doplním babičku hlasitým projevem.

"Dobře, Dobře jdu na to." Odvětím s trochou jízlivosti v hlase.
Beru do ruky nářadí a začínám kopat.
[Pff... nikdy bych si nepomyslel, že tohle je život ninji, ale stejně jsem rád, že jsem v Konoze.]

Malá, stará, nemohoucí babička sedící na dřevěné stoličce
"Tak? Máš být pomocná síla, neplatíme tě za flákání!" křiknu po něm.

Vedle ní starý děda také sedící na stoličce.

"Jak to s námi mluvíš. Já ti dám.." začne před sebou šermovat holí. "přestaň přemejšlet a pokračuj, bude to aspoň rychlejší."

"Jó!" okřiknu je "Pracuju přece ne?!"
Naštvaně bouchnu krumpáčem do země.

Vedle ní starý děda také sedící na stoličce.

"Tak a teď nám ještě rozbije krumpáč! Ta dnešní mládež" vstane a začne chodit kolečka a pořád kritizuje.

Malá, stará, nemohoucí babička sedící na dřevěné stoličce
"Hehe." začnu se smát.
"Už to bude?"

"Dědek jeden stará." řeknu si potichu pro sebe.
[Jestli budou všechny mise jako tahle tak se vážne pomátnu.]
Dál naštvaně mlátim do země.
"Jo! Už je skoro hotovo!"

...

Po dalších pár minutách dokončím práci, krumpáč odložím do kůlny a směřuji na starý pár otázku.
"Tak, spokojeni?!"

Malá, stará, nemohoucí babička sedící na dřevěné stoličce
"Ne, posbírej brambory a nasypej je do pytlů. Pak je zanes do krámů."

"Dobře, jdu na to."
Beru si pytle, začínám sbírat brambory.
[Doufám, že moje příští mise bude trochu zajímavější]
Pokračuji ve sběru.

Děda nyní chodící a klející

"To je teda ninja, kdybych já byl ninja, tak..." začal vyprávět neuvěřitelný příběh, zabavilo ho to na hodně dlouho.

Malá, stará, nemohoucí babička sedící na dřevěné stoličce
"Hehe...jen do práce. Dědo.." zakroutím hlavou..

Nakládám pytle, přemýšleje o tom kde budu večer spát, věnuji jeden pohled chodicímu dědovi, uchechtnu se a pokračuji ve sběru

Děda nyní nyní lehce zaražen

"Tak ty se mi budeš smát ?!" rozběhl se za ním s holí "Tak to ne chlapečku. A nakládej to pořádně, nebo ti jednu fláknu" začal ho tou holí popichovat.

"Panebože nechte mě, vždyť pracuju..." Uskočím o kousek před dědovou holí a pokračuji ve sklizni.

[Dělá si ze mě srandu?! Dodělám tuhle misi co nejrychlejc a pádim pryč.]

Děda

"Mohl jsi to teda udělat rychleji" odfrkl jsem. "Můžeš se vrátit k hokagemu do kanceláře" praštil ho holí na rozloučenou "výchovná" dodal jsem a zmizel i s babičkou v domečku bez poděkování.

"Naschle!" dodal jsem posměšně.
(Přesun - Senju čtvrť)

vyběhl jsem ven a v ruce jsem držel shiz... po té jsem ji položil na zem jelikož jsem spozoroval že vůbec nic nevidím a všude kolem mě je prach

"Co se to děje?" dívala jsem se kolem sebe.

''to nevím''
řekl jsem a posadil jsem se vedle shiz a byl jsem jí na blízku