Nara Kagayami [GENIN]

Jméno: Nara Kagayami
Hodnost: Genin
Narození: 23.12.
Věk: 15 let
Výška: 140 cm
Pohlaví: Žena
Klan: Nara
Kekkei Genkai: ---
Hijutsu: Klanu Nara
Sensei: ---

Charakter:
Introvertní, rychle chápající, stydlivá, uzavřená, bojí se lidí, dětí, starších kluků a tmy, má v oblibě bouřky, svítání slunce a mraky při západu slunce.

Vzhled:
Je malého vzrůstu, asi kolem 150 cm, takže si ji často pletou s dítětem. Drobná a vypadá jakoby ji mohl ublížit i jen sebemenší vánek. Má, narozdíl od svých příbuzných, našedlou barvu vlasů. Při svitu měsíce vypadají jako měsíční nitě dopadající na zem. Má rtuťovitě stříbrné oči a růžová dropná ústa. Nejraději na sobě nosí ,,sportovní" kimono uspůsobené k volnějšímu pohybu a vysoké podkolenky. S sebou neustále nosí pouzdro na meč, ve kterém však nemá schovaný meč, ale léčitelské potřeby. Podle ní může pouzdro katany chránit nejen životoberce ale i životodárce. ( Avatar postavy je její představa, jak by jednou chtěla vypadat )

Životopis:
Narození:
Byl to normální zimní den. Až na to, že místo sněhu padaly kroupy jako basebollové míčky. V konožské nemocnici byly návaly lidí s poraněními hlavy, takže se nebylo čemu divit, že když do nemocnice přišla drobná, nenápadná žena nikdo si jí nevšímal. Zdravotní sestry si jí všimly až když se v porodních bolestech svíjela na podlaze nemocnice. Ženu rychle odvedli na sál a když dítě při velkých mukách porodila, bylo mrtvé. V místnosti se rozléhalo ticho rušené pouze těžkým oddychováním matky. V tom sestra hlesla; ,,Je živá... JE ŽIVÁ!" A tak se v nemocnici půl hodiny před půlnocí narodila Kagayami. Drobná, rozkošná dívenka s růžovoučkýi tvářičkami. Ptáte se, proč si doktoři mysleli, že je mrtvá? Protože jako každé správné dítě šla po desáté hodině spát a nestálo ji ani za probuzení, že se na ni dívá tlupa neznámých lidí. Možná prospala i svoje vlastní narození. A zde začíná obyčejný příběh spavé kunoichi.
Dětství:
Čím víc děťátko rostlo, tím víc sláblo. Doktoři se báli, že se nedožije ani prvního roku jejího života, ale byla takový snaživý spáč a jedlík, že se jí nakonec povedlo přežít. Od mala byla uplakaná a co v noci naspala, to vyběhala ve dne, až na to, že to se jí povedlo jen málokdy, protože jakmile vyšla ven skočila v emocnici s nějakou zlomeninou jakékoli zlomitelné kosti. Takže děvčátko vyrůstalo ve dvou světech; nemocnice a klanový dům. Nemohla ani vyběhnout na dvůr aniž by si něco zlomila. Když spadla, neplakala, ale když se z okna svého domu dívala na hrající si děti, vždycky měla tváře promáčené slzami. Nenáviděla svůj život, sebe a doktory. Doma většinou trávila čas malováním, hlavně mraků na nebi, asněním o lepším životě.
Náhlá změna:
Vše se změnilo, když jednoho časného rána někdo silně zabouchal na hlavní dveře domu. Zpoza dveří se vynořil obrovitý muž plný jizev a svalů. V domě vzniklo velké povstání a v chodbách domu bylo slyšet;
,,Poutník Aika se vrátil!" Kolem robustního muže se seběhl dav rozjařených lidí. Vesele ho poplácávali po zádech a zasypávali ho otázkami. Kagayami měla v ten den zlomenou nohu a jezdila všude na vozíčku. Překvapeně se na všechno to koukala spoza zastrčených dveří od spíže. Robustní muž si ji ani nevšiml, když šel kolem ní. Ať šel kamkoli, Kagayami ho pozorovala z nějakého tmavého kouta. Až jednou se jí nekontrolovatelně rozjel vozík a ona narazila právě do onoho tajemného staříka. ,,A já se divil, kdo mě to tu špicluje." hlasitě a hřmotně se Aika zasmál. ,, Tak jak se má moje pravnučka? Od té doby co jsem tu nebyl jsi moc nevyrostla. Popravdě řečeno jsi pořád ten malej zakrslík." chechtal se a poplácal Kagaymi po zádech div ji všechny kosti nepopraskaly. Hlavně ji udivilo, co řekl; pravnučka. Takže to znamená, že ten blázen je její pradědeček? To musí být už pořádně starý. Přestože je Kagayami plaché povahy s pradědečkem si podivuhodně rozuměla. Věděl co má na mysli a vždy ji dokázal pomoci. A tak, když se Kagayami jednou rozhodla stát se ninjou a zesílit tak, aby už nikdy nebyla nemocná doma, přijde za ním. Aika náhle zvážněl a ještě dlouho si rozmýšlel jak odpoví, ale nakonec svolil pouze pod jednou podmínkou, když mu Kagayami slíbí; ,,Nenech nikdy svého protivníka najít tvou největší slabinu!". Od té doby Kagayami trávila nejen víc času v tréninkové hale ale i v nemocnici. I když už měla věk na ninjovskou akademii, stále trénovala s dědečkem doma. Jenže jak je známo, všechno jednou skončí a koncem tohoto období byl další pradědečkův odchod na pouť kolem světa. Časně ráno před branami Konohy se na sluncem zalité cestě objevila vysokápostava a za ní mávala drobná postavička se slzami v očích. Poslední pradědečkova slova byla byla; ,, A ať z tebe vyroste pořádná baba."
Tam a zase zpátky:
I když pradědeček odešel, Kagayami pokračovala v tréninku sama a odmítala jít do akademie, dokud se nezlepší. Byl v tom ale jeden háček. I přes její snahu byla rozený antitalent na jakoukoli fyzickou práci. I udělat kotoul ji dělalo problémy. Takže ať chtěla nebo ne, musela jít do akademie. Bohužel to byl asi nešťastný krok. Drobná a nesmělá dívenka se strácela mezi dětmi a vždycky do ní někdo strčil tak, že opět skončila v nemocnici. Docházkou prolezla jen díky její pracovitosti a bystré logice. Byla veliká sláva, když nejnetalentovanější člen rodiny si hrdě přinesl svou ochranou čelenku se znakem Konohy. Přesto Kagayami stále něco chybělo, něco co by ji udělalo opravdu potřebnou.
Nový začátek:
Od odamaturování z akademie uběhlo pár měsíců a Kagayami stále nenašla, co chtěla. Toulala se domem a občas vysedávala na okně a ovývala se vějířem, aby zahnala horko. Cikády vrzaly jako o život a den byl nesnesitelně horký. Možná z toho parna ji napadl nejzajimavějsí nápad jaký kdy dostala. Bude se učit léčit sama sebe! Vždyť v nemocnici při pohotovosti lecos odpozorovala od doktorů a sester. Hned si nechala poslat pro několika tisícovo stránkovou knihu anatomie a léčení pro pokročilé a přelouskla ji za pár týdnů. S tím problém neměla, ale větší problém ji dělalo uvést znalosti do praxe. Začátky nebyly moc úspěšné, ale po zdlouhavých hodinách snahy se dílo zadařilo. I když ovládá teprv pár základních léčicích technik, cítí se jako by udělal díru do světa. Jednou se tedy rozhodne, že po dlouhé době od dob, kdy chodila na akademii se opět vydá na cestu ninji připraveného kdykoli kdekoli obhájit svůj post . . . genina.




Nara klan:
Kekkei genkai: ----------

Jiné techniky: Techniky stínů.

Ani tento klan nemá žádnou Kekkei genkai, zato ale umí výborně manipulovat se svými stíny.Pokud správně svítí slunce, mohou své stíny extrémně prodloužit.Aby mohli své stínové techniky používat, musejí mít alespoň minimum světla.Pomocí svých stínů mohou soupeře lapit, a ten se potom stane jeho stínem a dělá vše, co uživatel této techniky.Muži tohoto klanu jsou většinou velmi inteligentní, ale také hodně líní, což se líbí panovačným ženám.Skvělým příkladem je například Shikamaru a Temari.Klan Nara chová jeleny.Tento klan nemá žádné charakteristické znaky.

Ninjutsu: 2.5
Taijutsu: 0.5
Genjutsu: 1
Inteligence: 3.5
Síla: 0.5
Rychlost: 1
Chakra: 2.5
Ruční pečetě:2
----------------------
celkem: 13.5


Vesnice: Konoha

Vybavení: Pouzdro na katanu, ve kterém nosí všechny potřebné lékařské pomůcky.

Speciality: Kagayami miluje ostrá jídla. Proto si na každou cestu bere 10 ďábelských onigiri. Jsou udělané podle jejího speciálního receptu a člověk, který není zvyklý na extrémně ostrá jídla, by po požitití mohl dostat infarkt, v lepším případě by zešílel z neustále sílícího pocitu pálení v ústech. No vážně, zkuste si do pusy dát rozžhavenou kouli čerstvě vytaženou z kovářské výhně, protože takový účinek totiž mají Ďábelské onigiri.

Emotivní hudba XE: